Archiv pro štítek: životní prostředí

„Jak získat finanční podporu z Operačního programu životního prostředí“ (přednášíme)

Ve středu 9.10.2019 proběhne v pražském Florentinu seminář na téma: „Jak získat finanční podporu z Operačního programu životního prostředí“.

Seminář je určen pro soukromoprávní i veřejnoprávní subjekty, které uvažují o realizaci projektů, jejichž cílem je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí České republiky. Cílem je poskytnout informace o budoucím vývoji v odpadovém hospodářství, možnostech a podmínkách čerpání dotace, nástrahách administračního procesu včetně výběrového řízení a další.

 

Za INCIEN bude prezentovat naše specialistka na odpadové hospodářství a implementaci efektivních systému v obcích a městech Lenka Richterová

 

Více informací o akci naleznete zde.

Na akci je nutné se registrovat

 

Impact Hub Planet Změna myšlení – Environmentální krize a naše budoucnost (diskutujeme)

Již potřetí budou odborníci v rámci Talkshow Impact Hub Planet diskutovat na aktuální témata, která rezonují společností a ovlivňují její směřování.

Tentokrát na téma, životní prostředí. Akce proběhne ve čtvrtek 25. 7. 2019 v Impact Hubu Brno od 19:00.

 

Za INCIEN vystoupí Soňa Jonášová

Více informací naleznete zde

Akce je zdarma, z kapacitních důvodů je však nutné se  zaregistrovat.

Jeden svět: Promítání filmu Anoteho archa (debatujeme)

Zveme vás na 21. ročník festivalu dokumentárních filmů Jeden svět – letos s tématem Bezpečná blízkost, konkrétně na promítání filmu Anoteho archa,  které se bude konat

12. března od 8:30 v Kino Atlas, s následnou odbornou diskuzí na téma: Význam ochrany životního prostředí a trvalé udržitelnosti.

 

Více o filmu naleznete zde

Více o festivalu Jeden svět:
Jak chápat sama sebe, odlišit se od ostatních a nevytvořit přitom ve společnosti hlubokou propast? Odpovědi na tyto otázky jsou v době politických krizí, rozdělené společnosti a na prahu nevratné klimatické změny stále složitější. O to více potřebujeme najít vlastní identitu, která nám dává pocit jistoty a bezpečí. Chceme zjistit, co nás od sebe navzájem odlišuje, chceme najít to, co nás spojuje a skrze co si můžeme být bezpečně blízko.

Jeden svět každoročně promítá filmy ze všech koutů světa o životech lidí, které jsou nám jinak velmi vzdálené. Díky zážitkům z kina a síle dokumentárního filmu je ale můžeme na chvíli okusit téměř na vlastní kůži, jako by to byly příběhy nás samotných. Tyto vzdálené osudy se nám tak kdykoliv mohou snadno stát velmi blízkými. I proto je mottem Jednoho světa 2019 Bezpečná blízkost.

 

-Za INCIEN vystoupí Soňa Jonášová

Jeden svět: Promítání filmu Anoteho archa (debatujeme)

Zveme vás na 21. ročník festivalu dokumentárních filmů Jeden svět – letos s tématem Bezpečná blízkost, konkrétně na promítání filmu Anoteho archa,  které se bude konat

11. března od 8:30 v Bio Oko, s následnou odbornou diskuzí na téma: Význam ochrany životního prostředí a trvalé udržitelnosti.

 

Více o filmu naleznete zde

Více o festivalu Jeden svět:
Jak chápat sama sebe, odlišit se od ostatních a nevytvořit přitom ve společnosti hlubokou propast? Odpovědi na tyto otázky jsou v době politických krizí, rozdělené společnosti a na prahu nevratné klimatické změny stále složitější. O to více potřebujeme najít vlastní identitu, která nám dává pocit jistoty a bezpečí. Chceme zjistit, co nás od sebe navzájem odlišuje, chceme najít to, co nás spojuje a skrze co si můžeme být bezpečně blízko.

Jeden svět každoročně promítá filmy ze všech koutů světa o životech lidí, které jsou nám jinak velmi vzdálené. Díky zážitkům z kina a síle dokumentárního filmu je ale můžeme na chvíli okusit téměř na vlastní kůži, jako by to byly příběhy nás samotných. Tyto vzdálené osudy se nám tak kdykoliv mohou snadno stát velmi blízkými. I proto je mottem Jednoho světa 2019 Bezpečná blízkost.

 

-Za INCIEN vystoupí Soňa Jonášová

Co brání cirkulárnímu česku? Levné skládky.

V INCIEN dlouhodobě věnujeme velkou pozornost monitorování bariér, které stojí před přesunem od lineárního systému fungování systému, který je založen na principech „vytěž – vyrob – vyhoď“ k systému cirkulárnímu, ve kterém se na odpady díváme jako na zdroje. Ze všech kulatých stolů, konferencí, diskuzí a hlavně z praxe však vychází jeden jediný závěr, který se opakuje vždy a na kterém se s experty vždy shodneme – LEVNÉ SKLÁDKOVÁNÍ.

V návaznosti na snahy Ministerstva životního prostředí na prosazení zdražení skládkování, které by reflektovalo skutečnou cenu, kterou naše příroda a lidé platí za skládky, se rozjely ve velkém i diskuze o tom, jaké technologie by mohly skládkám ulevit. Velmi úsměvné a možná až typicky české jsou snahy o to, že by celý probém mohly vyřešit dotřiďovací technologie. V INCIEN je však považujeme za hrozbu. Jak motivovat občany obcí k vyšší míře separace, když jim „za humny“ bude stát technologie, o které budeme tvrdit, že odpad dotřídí za ně? Odpad, který je již kontaminovaný všemi složkami, které končí v černých popelnicích, často je ve vysoké fázi rozkladu a plný popela. Jak bláhové je dále si pak myslet, že takto vytříděné a často velmi znečištěné komodity snad najdou uplatnění na trhu. Na trhu, který si klade absolutně precizní požadavky na čistoty surovin, které mohou být dále recyklovány. Všichni známe kauzy plastů, které díky byť i nízké míře znečištění často nemohou být recyklovány a jejich příjem na začátku roku zakázal i největší světový odběratel – Čína.

Takové technologie jsou jen brzdou ke konci skládkování. Tváří se mile. Vypadá to, že bychom snad mohli přestat třídit, protože tu jsou velmi sofistikované technologie, které to udělají za nás. Pravda je však jinde. Jediný cíl je „upravit“ odpad a překategorizovat jej takovým způsobem, aby mohl na skládce skončit i nadále. Není divu. Za odpadovým skládkovacím byznysem jsou milionové zisky. Proč si ho tak nesnažit udržet?

Zajímá vás, jak může vypadat odpad, které by tyto mechanicko – biologické úpravny odpadů mohly vytřiďovat? Podívejte se do galerie článku, který ukazuje odpad v jeho skutečné podobě. Fotografie byly pořízeny z analýz odpadů, kterým se INCIEN věnuje.

Zvoní skládkám hrana?

Svůj názor, se kterým můžeme jedině souhlasit, velmi barvitě a s lehkostí, která však vystihuje celý problém, popsala v novém časopise ODPADY Markéta Miklasová z Krajského úřadu Libereckého kraje. Dovolíme si tedy tento názor sdílet a doporučujeme přečíst si celý článek, jehož úryvek najdete v nejnovějším newsletteru. 

Skládkovat dál, ale šikovně. Zajímavý postup nakládání s SKO však již teď provádějí některé skládkařské společnosti. Míra skládkování SKO a VO je vysoká, pohybuje se téměř na 60 %. Jestliže je však SKO (katalogové číslo 200301) upraven technologií mechanicko (biologické) úpravy M(B)Ú, vzniká odpad ze skupiny 19 podle Katalogu odpadů a dojde tak k evidenčnímu odklonu SKO. Ten sice většinou skončí rovněž ve skládce, protože MBÚ není koncovou technologií, není však již deklarován jako směsný komunální odpad a bývá využit i k technickému zabezpečení skládky. Hle, jak se problém zdánlivě vyřešil – tedy alespoň v číslech.“

Tak tedy nezbývá držet palce všem těm, kteří mají dostatek osobní kuráže k tomu, aby technologii MBÚ prosazovali veřejně. Paní Miklasová celou situaci popsala celkem jasně. Technologie MBÚ jsou jen mezičlánekm k tomu, aby se odpady mohly dále zvesela skládkovat.

Je před námi mnoho mýtů, které jsou třeba vyvrátit. Například informace, že jsou skládky v pořádku a spalovny špatné řešení, je jedna z nich. Spalovny totiž, dámy a pánové, v České republice nemáme. Spalovny jsou totiž na stejném místě v hierarchii nakládání s odpadem, jako jsou skládky. O stupeň výše je však energetické využívání, které odpad, který není možné dále recyklovat, využívá jako palivo například pro produkci tepla. Tato zařízení jsou napojena na centrální zásobování teplem, která tak nemusejí spalovat fosilní paliva a uhlí, proti jehož prolamování limitů my všichni, kterým na životním prostředí záleží, bojujeme. Ano, pravdou je, že nejlepší by bylo odpad recyklovat. V době, kdy však jsme spíše skládkovací velmocí a ročně tak na skládky putují doslova miliony tun odpadů, které většinou nikdo nekontroluje a skládky se tak stávají tikající bombou, je energetické využívání stále lepším způsobem.

Stejně tak je třeba vyvrátit i fakt, že komunální odpad po nás někdo dotřiďuje nebo se jej dotřiďovat vyplatí. Jediná cesta je totiž třídit odpad již v domácnostech a předcházet jeho vzniku. Pokud se totiž každý z nás do systému třídění nezapojí a nebude tuto činnost považovat za samozřejmou každodenní součást našeho života, nemůžeme předpokládat, že v ČR vznikne kvalitní infrastruktura recyklačního odpadu a my tak dosáhneme stanovených cílů recyklace. Jen správně vytříděný odpad je totiž cennou surovinou, zdrojem. A na tom musíme pracovat každý jeden z nás.

Smekáme nad pokrokovými úvahy odpadových společností. Tudy však skutečně cesta nevede.

Více k tématu skládkování: 

Skládkám zvoní hrana. Odpady jsou zdroje blízké budoucnosti.

Neotálejte, buďte mezi prvními, kdo se přihlásí do soutěže Přeměna odpadů na zdroje

Nový beton a malta vyrobené ze stavebního odpadu, víceúčelové odolné desky z použitých kabelů nebo svatební šaty z plastu, originální oděv z gramofonových desek, iglú sestrojené z roliček toaletního papíru – to jsou některé z projektů, které loni zabodovaly v soutěži Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Účelem soutěže Přeměna odpadů na zdroje je povzbudit firmy, obce a studenty, aby kreativně přemýšlely, jak použité materiály a nefunkční výrobky znovu využít. Ministerstvo proto vyhlásilo již druhý ročník této soutěže.

Podle statistických dat z r. 2016 se nakládalo v České republice celkem s 34,4 mln tun odpadů. Znovu využít jsme dokázali 80 % z nich. Velký podíl na tom má recyklace a využívání stavebních materiálů, které tvoří polovinu všech odpadů.

V oblasti komunálního odpadu je však situace jiná. Každý Čech po sobě zanechal v přepočtu 339 kilogramů komunálního odpadu. Přibližně polovina komunálních odpadů končí na skládce, což je neekologický a nevhodný způsob likvidace. Obyvatelé ČR vytřídili přibližně 49 kg na osobu (konkrétně 15 kg papíru, 12 kg skla, 12 kg plastů, 3 kg kovů a 7 kg ostatních odpadů).Situace v Evropské unii (EU) není příznivější. EU v roce 2014 (data za rok 2016 nejsou zatím k dispozici) po sobě zanechala 2 320 mil. tun odpadů, což je nejvíce od roku 2004 – polovina z toho putovala na skládky. Skládkováním odpaduztrácí Evropa i ČR velmi cenné materiály, jejichž primární zdroje jsou v Evropě značně omezené nebo se zde vůbec nevyskytují a musí se dovážet.

„Jsme si vědomi toho, že zdroje nejsou bezedné, a proto by udržitelné nakládání se surovinovými zdroji mělo být naší prioritou. Česká republika nemá dostatek všech potřebných surovinových zdrojů, o to více se musí snažit existující zdroje znovu efektivně využívat,“ říká ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner.

Hlavním cílem soutěže je protou pozornit na nutnost přechodu ČR k oběhovému hospodářství, kam se nyní ubírá nejen Evropská unie, ale i vyspělé země celého světa. Otázka, co s odpady je o to ožehavější, že Čína oznámila zákaz dovozu vybraných odpadů z celého světa i ze zemí EU. Zákon o odpadech navíc od roku 2024 skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů zcela zakáže.

K zamyšlení nad dalším praktickým využitím různých druhů použitých materiálů a výrobků s ukončenou životností soutěž loni přiměla 127 firem a škol.Stříbro v kategorii Nejlepší výrobek z druhotné suroviny získala česká rodinná firma Replast. Z recyklovaných PVC kabelů vyrábípodlahové desky, po kterých chodí návštěvníci koncertů Rolling Stones či Lady Gaga. Čeští řidiči se s jejich výrobky denně setkávají na dálnicích v podobě vodicích prahů, retardérů a podstavců pod dopravní značky. Podlahové desky z Replastu pokrývají plochy mnoha světových sportovních stadionů (například mnichovský olympijský stadion), pontonové desky Replastu využili také organizátoři oslav 70. výročí vylodění v Normandii. Kromě veteránů po nich kráčely takové osobnosti jako bývalý americký prezident Barack Obama,ruský prezident Putin či královna Alžběta II.

„Zpracujeme staré kabely nebo jejich výrobní odpady, oddělíme plast a kov. Kovový podíl putuje do hutních provozů a plast zahřejeme a zpracujeme do více než 100 různých výrobků. Ty po ukončení životnosti můžeme znovu rozemlít a v určitém poměru opětovně zapracovat do nových výrobků. Proces je takřka nekonečný,“ říká majitel firmy Zdeněk Blažek.

„Těšíme se na letošní projekty, které mohou udat směr, jak odpovědně přistoupit k využívání surovin, jež máme. Ať už se to týká kreativního zpracování plastů, papíru, kovů, skla, inovativního využití odpadů a druhotných surovin ve stavebnictví a výrobě nebo třeba projektů, které budou k využití použitých materiálů a výrobků inspirovat druhé,“ uvedl ministr Hüner.

Soutěžní příspěvky se v letošním roce staly inspirací i pro další firmy a organizace, které se o téma cirkulární ekonomiky (oběhové hospodářství) a využíváním odpadů jako zdrojů zabývají. Příklady dobré praxe jsou prezentovány na odborných konferencích, kurzech či seminářích. Účastníkům se tak dostává i mediální pozornost, která v závěru může významně pomoci s uplatněním jejich nápadů na trhu. „Galerie příspěvků do soutěže je výbornou knihovnou dobré praxe. Čerpáme z ní do teď a těšíme se na nově přihlášené projekty,“ dodává Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN, který je mediálním a odborným partnerem soutěže.

Podrobnosti o soutěži a kritéria pro jednotlivé kategorie zveřejnilo ministerstvo na stránkách http://druhotnasurovina.mpo.cz. Uzávěrka přihlášek do soutěže je 31. března 2018. Slavnostní ocenění vítězů proběhne letos v červnu v prostorách Senátu Parlamentu ČR.

Leták k akci: Kategorie 2. ročníku Soutěže MPO_Přeměna odpadů na zdroje

PAYT TOUR 2017 – Zaplatíš kolik vyhodíš!

Seminář MŽP k chytrým systémům odpadového hospodářství v obcích

Ministerstvo životního prostředí uspořádá v průběhu letošního dubna a května 13 seminářů k chytrým řešením pro odpadové hospodářství, zavádění systémů PAYT („Pay as you throw“ – „Zaplať, kolik vyhodíš“), „Door to door“ („Sběr ode dveří ke dveřím“) a financování projektů v oblasti odpadového hospodářství z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 Prioritní osy 3 „Odpady, materiálové toky, ekologické zátěže a rizika“.

Náplň seminářů

Na seminářích (konferencích) zástupci obcí získají informace k financování projektů z odpadového hospodářství z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 v návaznosti na aktuální výhled odpadového hospodářství v ČR ve vazbě na projednávané strategie EU (oběhové hospodářství) a praktické příklady zavádění chytrých řešení v odpadovém hospodářství se zaměřením na systémy „Door to door“ a „PAYT“, jejichž cílem je snížit množství komunálních odpadů produkovaných na území obcí. Obce jsou v aktivitách chytrých řešení odpadového hospodářství společně se svými organizacemi hlavními potenciálními žadateli o podporu z OPŽP.

Cílové skupiny
  • starostové, místostarostové, členové rad a zastupitelstev obcí,
  • pracovníci obecních úřadů,
  • zástupci krajů,
  • pracovníci obcí a krajů se zodpovědností za odpadové hospodářství a financování projektů z odpadového hospodářství,
  • zástupci technických služeb měst a obcí.
Přednášející

Ministerstvo životního prostředí, Státní fond životního prostředí ČR, zástupci obcí, společností poskytujících inovativní řešení pro odpadové hospodářství.