Informace o akci: setkání zájemců o zapojení do první české Cirkulární dohody na téma “Zavádění principů cirkulární ekonomiky do veřejného zadávání”.
Archiv pro štítek: recyklace
Interaktivní seminář 65:25:10 aneb jak nastavit fair play v odpadovém hospodářství
Odpadové hospodářství stojí před milníkem, ve kterém je nezbytné aby došlo ke konsenzu mezi všemi zainteresovanými stranami. Obce potřebují jistou vidinu toho, na co se mají připravit a firmy naopak stabilní legislativní prostředí, které se nebude v dlouhodobém horizontu radikálně měnit. A k tomu je nezbytná otevřená diskuze, ve které účastníci neobhajují své zájmy, ale hledají společné cesty. A právě o tom je první z cyklu seminářů na půdě Poslanecké sněmovny za účasti odborníků z praxe, měst i obcí a veřejné sféry.
Akce není určena pro veřejnost.
V případě jakýkoliv dotazů kontaktujte dagmar@incien.org
RE FLEK-REFLEK, CYKLACE-RECYKLACE … ANEB ASIO DÁVÁ RE (přednášíme)
V úterý 5.11. se v pražském Konferenčním centru VŠCHT bude konat seminář na téma: RE FLEK-REFLEK, CYKLACE-RECYKLACE … ANEB ASIO DÁVÁ RE
Seminář se dotkne jak legislativních, tak i technických témat s recyklací spojených. Vystoupí zástupci společnosti ASIO a Institutu cirkulární ekonomiky, kde za INCIEN s příspěvkem na téma cirkulární ekonomika a voda vystoupí Soňa Jonášová, která objasní, co vše si máme představit pod pojmem cirkulární ekonomie v oblasti odpadů a recyklace odpadních vod. Co konkrétně to znamená pro komunál a o pro průmysl, případně jak se mohou zapojit nepodnikající subjekty.
Více informací společně s programem naleznete na webových stránkách
Vyšla publikace Cirkulární Česko 2. Přináší inspiraci a konkrétní příklady praxe.
Jsme v období velkých společenských a podnikatelských změn, kdy se cirkulární ekonomika a udržitelné podnikání stává normou při jednání jak v zasedacích místnostech nadnárodních společností, tak i v rámci coworkingových prostorů, kde se rodí nové startupy. Je tématem napříč byznysovým sektorem a firmy, o kterých jsme psali již v první publikaci nám ukazují, že okolo sebe už dávno máme příklady, které nás mohou inspirovat na cestě za smysluplným podnikáním, které reaguje na nejvýznamnější problémy dneška. Klimatická změna je již nedílnou součástí našich životů a ať už je způsobená čímkoliv, je třeba hledat konkrétní řešení spíše než odpovědi na diskuzní otázky. A řešeními jsou konkrétní produkty, služby a technologie, které Vám opět přinášíme v Cirkulárním Česku 2.
Legislativa je oblastí, která nám nesmí být omluvou naší nečinnosti, ale naopak impulzem ke změně. Její tvůrce není nutné brát jako někoho, kdo tvoří mantinely, ale jako partnery, kteří nutně potřebují slyšet hlas reality z trhu. Snad se v této souvislosti dočkáme nového zákona o odpadech, který by díky zdražení skládkování výrazně podpořil využívání druhotných surovin v Česku. Jak nám ukazuje množství firem zmíněných i v naší studii, zájem o efektivní využívání zdrojů a omezení zbytečného plýtvání je dnes na pořadu mnohem víc, než tomu bylo kdykoliv předtím. A právě taková atmosféra dává šanci pro vznik pevných partnerství mezi praxí, legislativou, výzkumníky a širokou veřejností a dalšími partnery.
Všichni žijeme na jedné Planetě a i navzdory dálce, která nás odděluje od protinožců, je fascinující, jak jsou díky globalizaci problémy druhé strany světě každodenní součástí našich výzev. Docházející zdroje, na kterých je Evropská unie závislá, jsou stimulem pro rozvoj recyklačních technologií. Oteplování a změna klimatu je impulsem pro hledání technologií a příkladů dobré praxe, které nám pomohou se adaptovat. Enormní znečištění dává impuls zrychlení vývoje nových technologií čištění vod, půdy či vzduchu. Naše společnost se posunula mílovými kroky k digitalizaci a propojenosti, a přitom je čím dál více odpojená od základu, bez kterého se neobejdeme – bez přírody a zdrojů, které jsou nezbytné pro uspokojování nejen materiálových, ale i duchovních potřeb. A tak megatrendy globálního měřítku mohou být nejen hrozbou, ale v případě správného uchopení, zejména příležitostí. A tu jsme se rozhodli v rámci našeho nového partnerství, které jsme při sepisování druhého dílu naší publikace, přijmout.
Současně si ale sami uvědomujeme, jak důležité je témata nejen otevírat, ale zejména je naplňovat. Proto je pro nás samotné skvělou školou pracovat na konkrétních projektech, u kterých zkoušíme nejefektivnější cesty, kterými odpovíme na právě zmíněné globální otázky. Vznik platformy Cyrkl, která v listopadu oslaví první rok existence reaguje na palčivý nedostatek zdrojů a nadměrné plýtvání, které je pro Českou republiku dnes bohužel typické. Míra opětovného použití materiálů je na absurdní míře 7, 6 % a zbytkem plýtváme tak, že to brzy pocítí nejen segment stavebnictví, kterému prakticky do sedmi let začnou docházet základní zdroje písku a kamene, ale i zemědělství, u kterého dochází k obrovskému nedostatku opětovně navrácené biomasy do půdy. Ta dnes končí na skládkách, z nichž se stává s počtem 530 požárů ročně doslova tikající bomba. A přitom zde jsou technologické ekoinovace, které bioodpady či stavební odpady umí využít do maxima, nahradit jimi primární zdroje či minerální hnojiva nebo navíc vyrobit zelené zdroje energie. Jen je třeba producenty materiálů propojit se zpracovateli a pomoci mezi nimi navázat partnerství, která zbytečné plýtvání v mezikrocích omezí. Je třeba vystavět funkční vztahy, které budou reagovat na dnešní trendy, mezi které patří i digitalizace a zároveň budovat partnerství mezi různými aktéry, kteří dobrým nápadům pomáhají do života rychle a s co nejvyšší mírou úspěchu. A zde se myšlenka Cyrkl potkává i s misí Institutu Cirkulární Ekonomiky, který v České republice téma nejen otevřel, ale aktivně pomáhá novým nápadům propojit se s důležitými navazujícími články.
Pokud bychom na závěr měli vyzdvihnout jedno důležité poselství, bylo by to heslo: spolupracujme na lokálních projektech a sledujte globální trendy. Nebojme se otestovat vlastní inovativní nápady a dělejme věci jinak, než bylo do teď zvykem. Aktuální situace si žádá disruptivní přístup, který pomůže byznysu být v souladu s tím, co všichni ve formě nenadálých změn počasí či procházkách ve ztichlých polích pociťujeme na vlastní kůži. V rámci spolupráce různých vědních oborů, jednotlivých výzkumných center, municipalit a především firem totiž vznikají ty nejzajímavější a nejstálejší projekty a podnikatelské plány s největším dopadem na život okolo nás.
Text je závěrečným textem z publikace, jejímž autorem jsou: Soňa Jonášová (ředitelka INCIEN), Cyril Klepek (Innovation Leader v Direct People), Michal Veselý (Chief Marketing Executive, JIC)
Publikace je ke stažení ZDE.
Polemika: MBÚ jako riziko recyklace?
Pro časopis Odpadové fórum jsme přispěli do polemiky o tom, jaká může být role MBÚ v cirkulární ekonomice a jestli nepředstavuje jisté riziko.
V souvislosti s dosažením evropských cílů cirkulárního balíčku, bude nutné odklonit maximální množství bioodpadů ze SKO a také zásadně zvýšit efektivitu třídění odpadů. Podle aktuálních analýz odpadů SKO obsahuje až 80 % využitelných složek. Pokud by se toto podařilo naplnit, tak se v této souvislosti redakce časopisu Odpadové fórum ptá: „Nepředstavuje ve svém důsledku výstavba tzv. MBÚ potencionální riziko pro recyklaci, brzdu v přechodu na cirkulární ekonomiku a současně tak i ve svém důsledku promarněnou investici?“
Pokud jde o MBÚ komunálních odpadů, tak mohu rovnou říci, že jde nejen o promarněnou investici, ale v mnoha případech je to i taková malá past jak na starosty, tak na investory (což mohou být ty samé skupiny). Z pohledu skutečných materiálových toků jde o přetřídění SKO prakticky na dvě frakce – spalitelnou a skládkovatelnou. Vzhledem k tomu, že není možné bioodpad z této linky použít jako hnojivo, ale jen k rekultivaci skládky, tak i tuto frakci z cirkulárního pohledu vidíme jako skládkovaný tok. Druhá frakce jde k energetickému využití, jen dostane hezké mašličky a mluvíme o něm jako o „výrobku“ či „tuhém alternativním palivu“. A teď se dostáváme k největšímu paradoxu: v České společnosti je cíleně vybudována obrovská nevole proti energetickému využití, ze kterého ale na konci procesu můžeme velmi dobře dotřídit kovy a škváru použít k materiálovému užití, kdy se bavíme o cca 22-25 % škváry z původní váhy a cca 1-3 % kovů. Škvára nahrazuje (dle vzoru západu) primární suroviny ve stavebnictví, které nám dochází. A oproti tomu máme na výstupu z MBÚ dvě hromady a jedna je skládkována, druhá spalována a u té najednou děláme, jako by hořela plamínkem míru, ze kterého žádné škodliviny neunikají. Úsměvné. MBÚ je z pohledu cirkulární ekonomice mnohem níže než ZEVO. Neboť diskuze bedlivě sleduji a sama si na něj stále dělám názor, dovolím si citovat i samotné odpadáře. Pan ředitel AVE, Roman Mužík, se sám nechal ve článku pro iDnes slyšet, že “Vytřídit odpad ze směsného odpadu z černých nádob by bylo strašně drahé a hygiena je problém. Když se to vytřídí u člověka doma, dá se surovina krásně vrátit do systému.” S tím zcela souhlasím. I když by se ze směsného odpadu cokoliv vytřídilo, většinou je míra znečištění této složky tak vysoká, že není možné materiál na trhu uplatnit. To platí i o nově diskutovaném „PEVO“ což je jakési přetřídění před energetickým využitím, kde i zde je skutečně spíš úsměvná představa, že si recyklátoři citliví na nečistoty něco ze směsného odpadu odkoupí. O recyklaci můžeme mluvit jen pokud je surovina skutečně dobře tříděná a čistá na vstupu.
To, že MBÚ mluví o recyklaci jen jako o greenwashingu potvrzuje i článek na Rozhlasu s názvem „Kdo nechce, aby se efektivně třídil odpad?“, kde se explicitně uvádí plány firmy OZO Ostrava následně: „…Ta se pokusila takovou třídící linku postavit. Z většiny směsného odpadu by po dotřídění vyráběla palivo a jen menší, nezužitkovatelnou část by poslala na skládku.“ O recyklaci ani slovo.
O několik pater pod recyklací, která se v tomto spojení používá, dle mého názoru účelově, a i díky tomu, že jsme si zde vytvořili prostředí, kde říkáme třídění recyklace. Pojďme si nalít čistého vína a bavit se ne o papírových pojmech a číslech v tabulkách, ale o tom, jaké jsou skutečné zájmy těch, kteří chtějí linky stavět a co se dá s odpadem v černých nádobách dělat. Jediná správná cesta je velký tlak na třídění v domácnostech, které eliminuje vznik směsného odpadu na minimum. Ale i Evropská Unie uvádí, že u směsného odpadu je stále možné, po naplnění cílů recyklace, 25 % energeticky využívat. Tak na to nezapomínejme a nedémonizujme něco, co je rozhodně lepší než trend MBÚ, které nám sem po špatných zkušenostech nenápadně podsouvají i provozovatelé z Polska, kde technologie neplní původní představy.
A tak závěrem. MBÚ je v hierarchii mezi skládkou a energetickým využitím. O recyklaci nemůže být řeč.
Výzva k zavedení zálohování nápojových PET lahví a plechovek
Proč podporujeme zavedení zálohování v ČR?
1. Účinné snížení litteringu – nezákonně pohozených odpadků v prostředí
PET lahve a plechovky jsou kolem silnic, chodníků, v lesích, v parcích, na ulicích, na březích vodních toků, zkrátka všude, kam má člověk přístup. Podrobná studie volně pohozených odpadků v České republice z roku 2007 prokázala, že 77 % objemu odhozených nápojových obalů byly PET láhve. Ty také tvořily celkem 30 % hmotnosti všech nalezených odpadků.
Na Slovensku kolem analyzovaných úseků silnic bylo naměřených průměrně až 600 l nápojových PET lahví na každý kilometr. Zálohování prokazatelně snižuje odhazování nápojových obalů až o 95 %, což se zásadně projeví na snížení znečišťování životního prostředí a přírody i nákladů měst na úklid veřejných prostranství.
2. Zálohový systém by byl o třetinu šetrnější k životnímu prostředí než ten stávající
Ze studie VŠCHT z roku 2018, která posuzovala životní cyklus systému stávajícího a zálohového systému, vyšlo najevo, že zavedení zálohového systému by vedlo k poklesu environmentálních dopadů souvisejících s transportem, balením nápojů a jejich následným využitím o 28 %.
3. Vysbírá se více čistší suroviny a přiblížíme se k cirkulární ekonomice
Systémy zálohování v EU běžně dosahují účinnosti sběru přes 90 %, přičemž např. zálohování v Německu dosahuje dlouhodobě 98,5 %. Znamená to, že téměř žádné lahve a plechovky již nekončí ve směsného odpadu nebo v přírodě.
Takto získaný čistý materiál umožňuje plnohodnotnou opakovanou recyklaci s vysokou přidanou hodnotou, zejména výrobu nových PET lahví „bottle to bottle“. Zálohový systém ušetří
Obcím a občanům externí náklady spojené s úklidem veřejných prostranství, či dotřiďováním separovaných plastů a otevře nové možnosti rozvoje recyklačního průmyslu v ČR.
4. Čekají nás legislativní výzvy, na které stávající systém nestačí
O důvod víc zavést zálohování přináší evropská směrnice o jednorázových plastech. Určuje povinnost pro členské státy zajistit 90 % míru třídění nápojových PET lahví od roku 2029 a také stanovuje obsah recyklovaného PETu v nově vyráběných PET lahvích na 25 % v roce 2025. V EU zatím není jediná země, která by bez zálohování dokázala vytřídit 90 % PET láhví.
Současné zavedení zálohování nápojových plechovek nám pomůže splnit i cíl směrnice o obalech a obalových odpadech, tedy recyklovat minimálně 50 % obalového hliníku v roce 2025 (a 60% v roce 2030). Abychom během pěti let dosáhli tak zásadního navýšení recyklace PET lahví a plechovek, potřebujeme stanovit legislativní pravidla nyní. Jinak by průmysl neměl dost času všechny nezbytné kroky provést. Navíc je škoda každého roku, kdy pokračuje plýtvání cennými surovinami, zbytečné výdaje obcí a znečišťování životního prostředí a přírody.
5. Odstranění křížového financování tříděného sběru
Zálohování odkrývá nezdravé křížové financování tříděného sběru a recyklace jiných plastů prostřednictvím PET lahví. Je třeba, aby spolu se zavedením zálohování došlo ke spravedlivé diferenciaci poplatků výrobců podle recyklovatelnosti obalu či výrobku. To povede k potřebnému rozvoji ekodesignu produktů nabízených konečnému spotřebiteli a k rozvoji recyklačních kapacit v ČR. Zároveň se celý systém stane průhlednějším a férovějším.
6. Skutečná cena zálohování, spravedlivý systém
Při zálohování se uplatní spravedlivý princip „znečišťovatel platí“. Úspory slovenských měst a obcí na čištění ulic v souvislosti s podstatným snížením množství volně pohozených odpadů (litteringu) v důsledku zavedení zálohování vyčíslila studia IEP [4] na 1,2 – 2,7 mil. € ročně.
Dnes, při neexistenci zálohování se externí náklady spojené se sběrem a likvidací pohozených obalů hradí z kapsy všech daňových poplatníků, tedy i těch, co si nápoje v PET lahvích a plechovkách nekupují. Tyto náklady proplácejí z veřejných financí především obce, správa silnic, dálnic, železnic nebo jsou skryté v stovkách hodin práce dobrovolníků různých nevládních organizací, či zájmových svazů jako jsou ochránci přírody, rybáři či myslivci.
Ze studie nákladů a výnosů zálohového sytému z roku 2018 vyplývá, že zálohování v ČR by přineslo úspory za sběr a likvidaci odpadků v hodnotě 199 milionů Kč ročně. Snížení emisí skleníkových plynů díky zálohám vypočítaných pro rok, kdy má být zálohový systém spuštěn, je ohodnoceno na dalších 94 milionů Kč.
Náklady na provoz systému záloh by byly kryty jeho ročními příjmy. Systém totiž vydělává na prodeji čistého a vytříděného materiálu, poplatcích od producentů, popř. i na neproplacených zálohách od zákazníků. Investiční náklady, jako například nákup strojů, by byly také pokryty z ročních příjmů systému v rozložení 4 a více let, v závislosti na velikosti obchodu a počtu nakoupených strojů zpětného odběru. Je však jen na nás, jak k výsledkům studie přistoupíme a výsledný návrh zálohové systému můžeme opřít o názory všech důležitých zahrnutých stran.
7. Zálohování podporuje naprostá většina občanů ČR
Průzkumem veřejného mínění v lednu 2019 bylo zjištěno, že více než 83 procent dotázaných Čechů podporuje zálohování PET lahví a plechovek. Respondenti se domnívají, že by to přinutilo lidi nevyhazovat tyto obaly do přírody nebo do směsného odpadu. Výzkum zároveň vyvrací i mýtus, že by Češi následně snížili třídění ostatního odpadu.
8. Zlepšení evidence nápojových obalů
Díky zálohování bude přesná evidence nápojových obalů uvedených na trh, jakož i vytříděných a skutečně recyklovaných nápojových obalů. Česko tak bude konečně disponovat přesnými daty při určování míry sběru a recyklace těchto obalů. Je třeba brát zřetel také na možnosti nových technologií digitální evidence, jako například blockchain, který může tyto i další toky zcela ztransparentnit.
9. Zálohování nezničí tříděný sběr v obcích a městech ČR
Tříděný sběr bude zapotřebí i po zavedení záloh. Nápojové PET lahve a plechovky představují odpad, který je objemný a lehký, takže zabírá hodně místa ve žlutých kontejnerech či směsném komunálním odpadu. Zálohováním se uvolní kapacita pro jiné plastové odpady, hustota svážených plastů bude vyšší, znečištění prostředí emisemi a hlukem ze svozů nižší. To je vedle čistého životního prostředí velká přidaná hodnota především pro obce a občany.
Je však důležité dosáhnout i adekvátního nastavení příspěvků výrobců pro pokrytí nákladů spojených se sběrem a recyklací různých plastových odpadů, které dnes nereflektují realitu a obce musejí doplácet na svoz a recyklaci plastových a jiných tříděných odpadů.
Na závěr je důležité zmínit, že nejlepší odpad je ten, který nikdy nevznikne. Proto je nezbytné vzniku odpadu předcházet a vyhnout se zbytečné spotřebě jednorázových plastových obalů, jakými jsou například PET láhve. Zároveň ale musíme vzniklý odpad třídit a recyklovat v co největší míře. Nejefektivnější cestou v případě nápojových obalů je jejich zálohování.
Plné znění výzvy můžete stáhnout zde.
Kdo je autorem výzvy?
Obce i firmy mohou žádat o dotace na recyklaci odpadů
Dvě nové dotační výzvy z Operačního programu Životní prostředí vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR. Obcím, městům, firmám a dalším zájemcům nabízí celkově 1,3 miliardy korun na projekty zaměřené na odpadové hospodářství, recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu. Příjem žádostí v obou výzvách startuje 3. září.
K většímu třídění, recyklaci a opětovnému využití výrobků mají pomoci dvě nové dotace pro obce i firmy. Státní fond životního prostředí v nich rozdělí 1,3 miliardy korun z Operačního programu Životní prostředí.
První část financí, 800 milionů korun, půjde na třídění a svoz komunálního odpadu v obcích. Obce si za ně budou moci pořídit třídicí linky, zmodernizovat sběrné dvory nebo vybudovat zařízení na energetické zpracování odpadu, jako jsou bioplynové stanice.
Zbývajících 500 milionů korun je určeno na využití vytříděných odpadů. O podporu mohou žádat obce i firmy. Dotace lze využít i na nakládání s nebezpečnými odpady.
Žádosti lze podávat od 3. září. Pro část zaměřenou na sběrné dvory a třídění končí termín žádostí 28. února 2019, pro recyklaci a využití odpadu lze podávat přihlášky do prosince 2019.
V minulé obdobné výzvě z Operačního programu Životní prostředí pro roky 2014-2020 dostal Státní fond životního prostředí 530 žádostí o podporu na celkovou částku 2,67 miliardy korun. Množství žádostí více než dvojnásobně převýšilo vyhrazenou částku.
Celkově se v tomto operačním programu peníze na využití odpadů rozdělovaly čtyřikrát, zasláno bylo téměř 1900 žádostí. Dosud fond schválil 1156 projektů za více než čtyři miliardy korun.
Více informací k výzvě najdete na webových stránkách Ministerstva životního prostředí.
Červencové INCIENOVINKY
Ačkoliv si INCIEN dal na začátku července celozávodní dovolenou, cirkulární svět to nezastavilo v rozvoji. Ba naopak. Celé téma akceleruje i přes obvyklou okurkovou sezónu a my pro Vás máme hned několik překvapení!
Nevyšel Vám čas na konferenci Zálohujme? Nevadí! My držíme slovo a celá akce je zaznamenána na videu. Kromě příspěvků INCIEN se můžete podívat i na experty na slovo vzaté a ochytřit se přesně tak, jak jsme se od nich ochytřili my. Celý záznam najdete na blogu našich projektových stránech Zálohujme?
A aby těch webových stránek nebylo málo, tak jsme slavnostně spustili i web k našemu vymodlenému/brzy snad i vymazlenému Cirkulárnímu hubu v Praze! A vy tak můžete sledovat, co Vás čeká a nemine na našem novém webu www.hub.cirkularnicesko.cz a žasnout nad tím, kolik akcí se v něm bude dííít!
Ani nám neunikla festivalová nálada a letos nás absolutně cirkulárně pohltil legendární festival Colours of Ostrava. Po boku Adama Podholy zakladatele Zachraň jídlo a ekonoma Tomáše Sedláčka, kterého snad ani není nutné představovat, jsme diskutovali o současné míře konzumu a o tom, kam míří naše společnost. V ostravském centru Pant pod taktovkou Tomáše Hanáka jsme probrali hledání cesty z Plastu, na stánku H&M podpořili myšlenky recyklace, upcyklace a bezbrčkovosti a prožili celý festival bez odpadu, negativních alkoholových dopadů a vlastně v úplně skvělé kondici.
SPOLUPRÁCE S OBCEMI také nelenila u rybníku. Naopak! Plnily se sály v rámci našeho Kompost tour. Lenka přednášela například v obci Hladké Životice nebo Kostelní Lhotě. Pro obce také revidujeme nabídku služeb, která bude na vyžádání k dispozici od prvního srpna a my se tak budeme moci věnovat naší práci ještě v cirkulárnějších konturách. Vše navazuje na aktivity Cirkulárního skenu města Praha, což je pilotní projekt spolupráce s našimi partnery z Holandska. Rádi bychom tyto principy začali zavádět v mnohem větší míře i mezi obce a města menší velikosti.
KAM SI KRÁČÍŠ STÁŽISTO? – DO INCIENU, NA JISTO! V červenci do našich řad přibyly také tři nové stážistky. Káťa, Terka a Danka, která přijela až ze Slovenska. Naše síly jsou tak velmi dobře posíleny a my se můžeme vrhat i na projekty, které nám, jak se říká „ležely v šuplíku“ a čekaly, až na ně bude mít někdo s čerstvou hlavou a kreativními nápady dost času. Výstupem práce stážistek je tak například příprava podzimních výstav Cesty plastu nebo koncept Cirkulární kanceláře, o které projevují velký zájem firmy a administrativní budovy.
Inu, jestli je někde okurková sezona, tak INCIEN to určitě není. Zdravíme Vás ze všech našich vyhřátých kanceláří a doufáme, že si užíváte pěkně vypečené cirkulární léto!
Kde jste nás viděli, slyšeli nebo o nás četli:
- iPROSPERITA: V novém čísle iProspertiy, kde vyšel článek o společné tiskové konferenci, kde se představil projekt Hydal.
- MŽP: Na stránkách Ministerstva životního prostředí, pod jehož záštitou otevíráme druhý ročník kurzu Oběhového hospodářství na VŠCHT.
- METRO: V deníku Metro, kde vyšel názor Vojtěcha Voseckého na zálohy na PET lahve.
- EKOLIST: Prahu čeká cirkulární sken. Odborníci zmapují materiálové a energetické toky a navrhnou udržitelné řešení
- EURO: Skládka Česko. Byznys se zpracováním odpadů čeká prudký rozvoj
- K přečtení také ZDE
- EURO: Pět korun za plechovku. Zálohovat se budou možná i hliníkové obaly
- K přečtení také ZDE
- iDNES: Plastové tašky příliš nezatěžují přírodu, tvrdí Dánové. Češi nesouhlasí
SWAP v Pokojích i pod širým nebem
DORAŽ – PŘINES dobré věci – VYMĚŇ – ODNES +
+ JÍDLO + CHILL OUT ZÓNA + 2 DNY-
———-
vstup na registrace
♥ REGISTRACE NA SWAP ♥♥♥
TERMÍN 27.července PÁTEK 16 :00-20:00:
https://goo.gl/forms/1mnfOSFHTys77c9k1 <KLIK
TERMÍN 28.července SOBOTA 10:00-18:00
https://goo.gl/forms/2A8tgqvzAqkF3a002: <KlIK
…………………………………
Všude nás lákají na letní výprodeje, ale co místo nakupování ty své hadříky trochu povyměňovat? Swap alias výměna se stává novodobým trendem nakupování. Pocit budete mít zaručeně lepší, protože přeplněné skříně nenošeného oblečení můžete nahradit za věci, které Vás budou bavit a budete je nosit. Peněženka Vám u toho zůstane plná a ještě k tomu se můžete cítit bezvadně, jak jste ekologičtí.
Výměna DOBRÉHO oblečení, knih, potřeb do domácnosti, šperků – vše, co už vám nepřináší radost, můžete nechat plavat u nás v Pokojích. Třeba zase někdo přinese něco, co oceníte a potřebujete vy.
▶POZOR: „swapovat“ budeme i na dvoře pod širým nebem Z pokoje do Pokoje, kde bude i chill out zóna, akce potrvá 2 dny!!Na swap je nutné se REGISTROVAT.
Věříme, že tak swapování bude ještě příjemnější.
.JAK SWAP FUNGUJE :
Přinesete (ale není to podmínkou) oblečení, doplňky, bižuterii, menší potřeby a předměty do domácnosti, můžete i pokojové rostliny ) a odnést (také není podmínkou) si můžete cokoliv, co potřebujete či se vám líbí. Prosím, přineste jen co unesete , max 2 tašky. Dbejte na výběr věcí, spíše přineste méně v lepší kvalitě. Přineste pouze věci, které nepotřebují zásadní opravu a jsou kompletní, vyprané či umyté. Tímto společně zajistíme dobrou kvalitu věcí na swapu a příjemnější swapování.
VĚCI, KTERÉ CHCETE DO SWAPU PŘISPĚT, MŮŽETE NOSIT V PRŮBĚHU AKCE. NEBO již týden předem, v otvírací době z Z pokoje do pokoje
Otvírací doba Z pokoje do pokoje
Po 14:00 – 19:00
Út 14:00 – 19:00
Čt 15:00 – 20:00
DOPROVODNÝ PROGRAM :
uveřejníme brzy
JÍDLO A PITÍ
O jídlo a pití se postará kavárna Bar/ák a osvěžit se také budete moci ovocným ciderem Kopparberg, který podporuje swap a navazuje tak na serii udržitelné módy.
A CO SE ZBYLÝMI VĚCMI, KTERÉ SI NIKDO NEODNESE?
Odveze si je organizace POTEX, která je rozdělí mezi spřátelené neziskové organizace podle potřeby. : http://www.recyklujemetextil.cz/kontakt
Nezapomeňte, že nenakupováním, tříděním, recyklací a posíláním věcí dál šetříme zdroje a prodlužujeme životní cyklus výrobků. Děkujeme, že v tom jedete s námi.
: : ZÁSADY OSTŘÍLENÉHO SWAPERA : :
1)Ví, že lokální přímá výměna je nejšetrnější a nejúčinnější zbůsob ekologického získávání věcí.
2)Na výměnu nosí jen věci v dobrém stavu a čisté, takové, které by třeba daroval i svým přátelům.
3)Jeho záměrem je udělat radost ostatním a zbavit se věcí smysluplně. Je spokojený, když jeho věci mohou i nadále sloužit ostatním.
4) Ze swapu si odnáší věci, které mu činí radost nebo je potřebuje pro sebe a své nejbližší-v množství, které sám unese.
5) Je ohleduplný k ostatním, vrací věci na svá místa, zachová klid i v tlačenici a usmívá se na své okolí.
6) Swap bere jako zábavu a při každém swapu si zažije pořádnou dávku adrenalinu.
Vstupné: 100 Kč/den
ORGANIZÁTOŘI SI VYHRAZUJÍ PRÁVO PUSTIT DOVNITŘ JEN SLUŠNÉ SWAPERY, KTEŘÍ SE CHOVAJÍ DLE PŘÍSLUŠNÝCH MORÁLNÍCH ZÁSAD! 🙂 AKCE NESLOUŽÍ K ZÍSKÁNÍ VĚCÍ NA NÁSLEDNÝ PŘEPRODEJ, ALE JEN K OSOBNÍ POTŘEBĚ ♥
AKCI POŘÁDAJÍ :
https://www.facebook.com/udrzitelnechic/?fref=ts
http://www.zpokojedopokoje.cz/
ve spolupráci s:
http://www.recyklujemetextil.cz/
https://incien.org/cirkularni-ekonomika/
http://kopparbergcider.cz/
Největší lineární byznys risk? Orientace na prodej nových věcí i neschopnost inovovat.
Circle Economy Amsterdam, jedna z nejproaktivnějších nizozemských organizací věnující se cirkulární ekonomice, vydala report s názvem LINEAR RISKS, ve kterém identifikuje rizika systémů založených na principech lineární ekonomiky. Mezi základní rizika patří těžba nerostných a vzácných surovin bez jejich následné recyklace a navrácení do systému, orientace na prodej nových výrobků, selhání systémů spolupráce mezi aktéry nebo neschopnost inovovat.
Celá studie je ke stažení ZDE.
Záznam z webináře ke studii najdete na kanálu Youtube.
