Konference ODPAD ZDROJEM v letošním roce představí i nejslibenější cirkulární inovace, které pomohou propojit producenty odpadů se zpracovateli a následně naučí obce zadávat tak, aby výrobky z recyklátu dostaly příležitost vrátit se do života v co nejkratším cyklu. A tak nemůže chybět ani nový český startup CYRKL zdrojová platforma, který věří, že dokáže pomoci uzavřít cyklus materiálů na české úrovni. Rozhovor týmu informačního portálu Zajímej.se poskytl zakladatel platformy Cyril Klepek.

---

Na konferenci ODPAD ZDROJEM máte v plánu představit novou zdrojovou burzu CYRKL. Co si pod tím můžeme představit?

Vytvořili jsme virtuální místo, kde se střetává nabídka s poptávkou po druhotných surovinách. Zdrojovou platformu CYRKL jsme vytvořili jako nástroj obchodování zdrojů pro firmy, obce a jiné producenty odpadů, či recyklátů. S nimi se mohou přímo spojit zpracovatelé a výrobci a efektivně se tak propojí klíčoví hráči pro uzavření pomyslného cirkulárního kruhu.

Jak a kdy Vás myšlenka této platformy napadla?

Již nějaký čas se zabývám inovacemi v cirkulární ekonomice a jedna z věcí, která mi na trhu chyběla byla právě burza nebo platforma, kde se sekundární zdroje mohou dobře obchodovat a snižovat tak transakční náklady pro udělání obchodu mezi dvěmi stranami. Uvědomujeme si ale také aktuální rizika spojená s nadměrným čerpáním primárních surovin a považovali jsme za důležité, aby vznikl funkční a uživatelsky přívětivý prostor.

Hledal jste inspiraci i v zahraničí?

Inspirace ze zahraničí samozřejmě byla, a to i fungování online platforem v jiných oblastech, než jsou jen odpady. A to zejména z důvodu, že je všeobecně známo, že tento segment není tak inovativní, jak by asi dnes bylo potřeba.

Zmínil jste, že materiály budou moci na platformě nabídnout i obce. Máte představu, jak bude celý mechanismus fungovat? Mnoho obcí má dnes uzavřenou smlouvu s odpadovou firmou, mohou vůbec obce svoje suroviny skutečně nabízet?

Je to skutečně příklad od příkladu. Někdy může odpad nabídnout přímo obec nebo regionální třídící linka, která dotřiďuje či lisuje suroviny do formy, kdy jsou vhodné i pro přepravu. Obce se dnes často potýkají se situací, že za svoz vytříděných odpadů platí více než za svoz směsného odpadu, což považuji za obrovský paradox. Proč bychom měli v domácnostech třídit a obec by za to měla doplácet? Chybí tu efektivní provázání producentů se zpracovateli a dnešní situace, kdy plasty z padesáti procent končí na skládkách, protože chybí zpracovatelská infrastruktura považuji za obrovskou inovační výzvu. Vím o mnoha firmách, které mají zájem investovat do zpracovatelských kapacit, a to i z důvodu uvědomování si současné situace v oblasti životního prostředí a věřím, že jim naše platforma pomůže dostat se ke zdrojům, které mohou využít.

Jaké jsou první reakce firem?

Projekt jsme spustili po půlroční přípravě asi před měsícem a asi tři týdny jsme platformu intenzivně testovali. První verze přijata velmi dobře, i tak bylo třeba mnoho detailů doladit. Nyní jsme vypilovali poslední verzi, která se setkává s nadšenou reakcí trhu. Samozřejmě je ale jedna věc, co Vám lidé říkají a druhá věc, co opravdu reálně udělají a za co reálně zaplatí. Proto naše řešení zatím funguje zdarma, což by mělo akcelerovat využívání platformy.

Chápeme to tedy správně, že jste s firmami spolupracovali již při tvorbě návrhu?

Ano, správně, inovace vždy začínají od potřeb firem – uživatelů, klientů. Stejně jsme připravovali i CYRKL. Nápad nosím v hlavě už delší dobu, ale v loňském květnu jsme udělali první intenzivní výzkum řešení ve světě, oslovili jsme firmy, zjišťovali jsme potřebu na trhu a také to základní – chuť se zapojit. Udělali jsme prototypy a představili je zejména firmám, které nakládají s plasty a stavebními a demoličními odpady. Pak se testovalo a testovalo až do fáze programování. To trvalo asi tři měsíce. Inovace je neustálá interakce se zákazníkem – nejinak jsme postupovali i s Cyrklem.

Zmiňoval jste plasty a stavební odpady. Jaké další materiály mají potenciál a jsou pro platformu vhodné?

U plastů a stavebních a demoličních odpadů je potenciál největší. Trh s plasty funguje, ale jsou tu velké transakční náklady, jak jsem již zmiňoval.  Málokde se potkává nabídka s poptávkou a dochází k maximalizaci recyklovaného materiálu. Stavební a demoliční odpady jsou prostorem pro start, protože se jich v Česku produkuje ze všech odpadů nejvíce, a i zde zdroje dochází, i když si to málo uvědomuje. Česko čelí faktu, že není v mnoha případech rozšiřovat těžbu kamene či písku, neboť si lidé z okolních měst a obcí, což sám chápu, na těžbu stěžují anebo těžba přímo ohrožuje dnes tak cenné zdroje podzemní vody. Naopak celkem dobře funguje trh zpracování skla a papíru, ale i zde je, jak jsem zjistil v poslední době při návštěvě zpracovatelských firem, prostor pro zlepšení. Uvidíme, kde si platforma najde svůj prostor.

Jak si vysvětlujete, že v Česku něco podobného nevzniklo již dávno?

Dříve tu již pár řešení bylo, ale nikomu se nepovedlo k řešení přistoupit dostatečně inovativně a udělat řešení jednoduché, zákaznicky přívětivé a bez blokací. Troufáme si podle posledních reakcí doufat, že nám se to podařilo.

Jaké blokace máte na mysli?

Například velké finanční bariéry pro vstup na burzy a platformy. Mnoho platforem si účtovalo velké poplatky za zprostředkování nebo fungovalo aukčním režimem, což není jednoduchá záležitost a přináší velké jistoty. Zároveň je těžké nastavit finanční udržitelnost v první fázi projektu a s tím je třeba počítat. Každá platforma přináší svoji hodnotu až když ji využívá mnoho účastníků. Vezměme si příklad Uberu a Airbnb. Ty měly hodnotu až když ji využívaly tisíce zákazníků. My máme v plánu pokrýt veškerý trh ve střední Evropě a pak teprve začne být platforma zajímavá. Pak teprve začíná vydělává a může se uživit, ale to není naše priorita do začátku.  Pro nás je důležité vyřešit současnou situaci v Česku a poukázat, že není správné odpady skládkovat jen proto, že je to dnes nejlevnější varianta. Jedná se o nástroj, který pomůže ne narovnat, ale zacirkulovat materiálové toky tak, jak je to správné. Dnes tedy testujeme odezvu v rámci pilotní fáze, a to nám umožňuje testovat trh. Tato fáze poběží nějaký čas a následně máme připravené další inovativní kroky, ale to si zatím, pochopitelně, necháváme pro sebe.

Tak závěrem tedy otázka závěrem, co je Vaše největší motivace a proč jste se projektu začali věnovat?

Myslím si, že český odpadový trh a nastavení vztahů mezi obcemi, firmami a dalšími články v řetězci nepatří do roku 2019.  Stejně jako ostatní trhy, tak i tento trh čeká jistá evoluce a jsem přesvědčen, že CYRKL může být cennou součástí této změny, kdy přestaneme s cennými zdroji nakládat bez užitku. Nastává doba, kdy odpad se stává zdrojem.

---

Cyril Klepek vystudoval ekonomii a hospodářskou ekonomiku na VŠE, kde pokračoval i v doktorském studiu. Studijně měl možnost navštívit Umea University ve Švédsku a Otago University na Novém Zélandu. Pracoval ve společnosti Raiffeisenbank na pozici inovačního projektového manažera. V útvaru Corporate strategy měl na starosti nové nápady na produkty a služby a zároveň řízení strategické iniciativy – vybudování firemního poradenství. V minulosti se zúčastnil série HCD workshopů Direct People, což zcela zásadním způsobem změnilo jeho pohled na byznys a inovace a ve společnosti Direct People nyní působí jako Senior Innovation Designer.