Archiv pro štítek: cirkulární ekonomika

Veřejný a soukromý sektor budou společně spolupracovat v oblasti zadávání cirkulárních veřejných zakázek. Podpis 1. cirkulární dohody se blíží

Posted on by Soňa Jonášová

Veřejné zakázky skýtají velký prostor pro zapojení principů cirkulární ekonomiky. Ročně je na ně v Česku vynaloženo více než 600 miliard korun. Zástupci ministerstev spolu s představiteli firem, územních celků či neziskových organizací se nyní chystají podepsat tzv. cirkulární memorandum Green Deal, kterým se zaváží společně prozkoumat možnosti aplikace cirkulární ekonomiky do veřejných zakázek. Obsahem dohody bude realizovat během jednoho roku pilotní projekty, které budou obsahovat požadavky cirkulárních kvalitativních kritérií jako například opravitelnost, obsah recyklátu nebo recyklace šedých vod. Následně proběhne vzájemná analýza, jaké přínosy tyto poptávky přinesly. V rámci EU již tyto dohody fungují a Česká republika má nyní příležitost přidat se k těm evropským státům, u kterých již Green Deals pomáhají odpovědněji zadávat veřejné zakázky.

Dokument Green Deal Memorandum: Cirkulární zadávání veřejných zakázek projednali minulý týden, v úterý 4. února, zástupci ministerstev a další klíčový aktéři, kteří mají o pilotní projekt zájem. Po jeho finálních úpravách bude stanovení březnový termín, kdy zájemci dohodu podepíšou. Na březnovém setkání vystoupí také zahraniční odborník Joan Prummel, který bude účastníky celý rok projektem provázet. Ten také koncept poprvé v ČR představil před dvěma lety, na půdě Velvyslanectví nizozemského království a v loni na něj navázal celodenním praktickým workshopem na Ministerstvu zemědělství. Joan Prummel představí na setkání příklady dobré praxe, které fungují v Holandsku, a to jak na úrovni státu, samosprávy i všech, kteří investují veřejné prostředky ve veřejném zájmu s akcentem na účelnost a hospodárnost.

„Každý z účastníků Memoranda se zaváže k realizaci alespoň jednoho pilotního projektu s prvky cirkulárního zadávání a vzájemnému předávání zkušeností s ostatními účastníky na společných workshopech a seminářích. Zadavatelé i dodavatelé pak vyhodnotí podmínky možného pokračování spolupráce po skončení pilotního projektu. Dalším rozměrem je o výzvách a výsledcích celého projektu informovat širokou i odbornou veřejnost a nastavit tak trend preference kvality a dalších aspektů udržitelnosti nad cenou.“ říká Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky, jednoho z iniciátorů Memoranda Green Deal

Koncept Green Deals vznikl v Nizozemí, a jedná se o metodu testování inovativních udržitelných řešení v praxi díky vzniku unikátních konsorcií fungujících na bázi dobrovolných dohod. Konkrétní dohoda zaměřená na stejné téma jako dnes v Česku úspěšně fungovala mezi roky 2013 a 2016 a na jejím konci stálo 80 pilotních projektů sloužící jako inspirace pro praxi cirkulárních veřejných zakázek. Stal se i inspirací pro Institut cirkulární ekonomiky, který v České republice otevřel veřejnou diskuzi k aplikaci cirkulární ekonomiky do veřejných zakázek a spojil k jednomu „stolu“ soukromou i veřejnou správu.

“Věříme v zapojení ministerstev, samosprávy i neziskových organizací jako např: MŽP, MPO, MPSV, MZe, v zapojení Prahy, Liberce či Jihlavy ze strany měst a taktéž Dopravního podniku Hlavního města Prahy či zástupců Regionální rozvojové agentury Pardubice. Dohodu mají zájem podepsat také advokátní kanceláře jako KROUPAHELÁN či Havel&Parners, které jsou důležitými subjekty dodávajícími platformě cenné právní rady. Seznam je pestrý a proto budou zajímavé i pilotní projekty, které budou jednotliví partneři během roku realizovat,” dodává Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky.

Kontakt pro zájemce o připojení do dobrovolné dohody: Soňa Jonášová / sona@incien.org 

 

 

Vánoční přednáška pro firmu Solea

V rámci vzdělávání v INCIEN často cestujeme nejen do obcí, ale i do firem.

Tentokrát se chystáme do Svitav do firmy SOLEA, která je stejně jako INCIEN členem platformy Slušná firma. S desítkami zaměstnanců tak oslavíme příchod Vánoc a popovídáme si o tom, jak prinicpy cirkulární ekonomiky můžeme zavádět do každodenního života jak v domácnostech, tak ve firmě a v podnikání.

Pokud i Vás podobné prezentace a diskuze zajímají, ozvěte se nám! (Nejlépe na email Soni, která vzdělávání koordinuje a to na sona@incien.org)

Kam kráčí Český cirkulární hotspot? / Where does the Czech circular hotspot go?

Posted on by Soňa Jonášová

For Englis scroll down

V říjnu jsme na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně ohlásili vznik Českého cirkulárního hotspotu. Pro mnohé účastníky to nebylo nic nového, protože jsme jednání s dílčími stranami odstartovali již v červnu v rámci Týdne Inovací v Praze. Během léta jsme však našli klíčového partnera pro další aktivity, kterým bychom se chtěli věnovat a tím je CzechInvest. Ve stejné období jsme se sešli s podobnými myšlenkami. Cílem CzechInvestu je vybudovat infrastrukturu a ekosystém pro ekoinovativní projekty v České republice a cílem naším je koncetrovat poptávku a nabídku v oblasti cirkulární ekonomiky na jedno místo. Cílová skupina, kterou jsou zejména malé a střední firmy je taktéž shodná. A proto jsme spojili síly. Jedna věc je však jistá – jsme na začátku a podzim bude ve znamení ladění konkrétních akčních kroků na rok 2020.

Pro teď však můžeme shrnout, čemu se budeme v rámci vznikající spolupráce věnovat: 

  1. Naším cílem je vybudovat z České republiky i místo, které bude inspirovat svět. V této oblasti jsme již vytvořili provizorní mapu Cirkulárního Česka, kterou najdete zde.
  2. Připravujeme taktéž první tzv. „Green Deal“ na téma cirkulárního veřejného zadávání, kterým navážeme na stovky úspěšných holandských dobrovolných dohod, jejichž cílem je dostat ekoinovativní postupy do praxe. Realizace se snad povede do konce tohoto roku nebo do ledna 2020.
  3. Připravujeme taktéž databázi informací pro zájemce o téma cirkulární ekonomiky, kterým navážeme na mapu Cirkulárního Česka a usnadníme tak orientaci i těm, kteří teprve sbírají informace. A to od základních znalostí až po informace o možnostech financování.
  4. Navazujeme taktéž vazby na české univerzity, které jsou klíčovým aktérem pro akceleraci nových spinoffových forem podnikání, díky kterému se dostanou aktuální vědecké výstupy do praxe.
  5. Připravujeme i podklady pro vznik pilíře cirkulární ekonomiky jako samostatné oblasti v Inovační strategii a Hospodářské politice, kterou připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu.
  6. Plánujeme propojit veškeré aktivity týkající se soutěže Přeměna odpadů na zdroje, pořádané Ministerstvem průmyslu a obchodu, mezi Hotspotem a ministerstevem, abychom co nejvíce ulehčili sdílení informací široké veřejnosti.
  7. Navazujeme strategická partnerství a připravujeme koncepci na příští rok. Konkrétní podobu zveřejníme v prosinci po sladění očekávání a možností s naším hlavním partnerem, CzechInvestem.

Video, kde se pan ministr Karel Havlíček vyjadřuje k tématu cirkulární ekonomiky naleznete zde:

English version:

In October, we have announced the establishment of the Czech Circular Hotspot at the International Engineering Fair in Brno. For many participants, it was nothing new because we started negotiations with participating parties already in June as part of the Innovation Week in Prague. However, during the summer, we have found a key partner the Czech Invest with whom we were able to proceed with the idea further. It was a good match as we share a similar interest. The aim of CzechInvest is to build the infrastructure and ecosystem for eco-innovative projects in the Czech Republic. Our goal is to concentrate the demand and supply of circular economy in one place. Their target group are also small and medium-sized companies. That is why we joined forces. However, one thing is certain we are at the beginning and the autumn will be for the tailoring of specific action steps for 2020. For now, we can summarize what we are planning to do during the upcoming collaboration:
1.    Our goal is to design a platform from which the Czech Republic will inspire the world. We have already created a temporary map of the Circular Czech Republic, which you can find here.
2.    We are also preparing the first „Green Deal” the circular public procurement. This is based on hundreds of successful Dutch agreements. The mission is to put eco-innovative practices into action. The implementation will hopefully be completed by the end of this year or January 2020.
3.    Another activity is the preparation of a database with information for those interested in the topic of the circular economy. By doing so will link map of the Circular Czech Republic and provide easy orientation for those seeking information.  From the basic knowledge to deep information about funding opportunities.
4.    We are also developing links to Czech universities, which are a key player in accelerating new spinoff forms of business. It is aimed to accelerate an application of scientific findings.
5.    We are also preparing materials to establish a circular economy pillar as an individual area in the innovation strategy and economic policy. Which is being prepared by the Ministry of Industry and Trade.
6.    We plan to link all the activities involved in the challenge  Transformation of a Waste into a Resources organised by the of the Ministry of Industry and Trade. The plan is to inform the general public in a simple and efficient manner about the activities between the Hotspots and the Ministry.
7.    We are establishing strategic partnerships and preparing the plan for next year. The final form of cooperation will be presented after the meeting with CzechInvest in December. During the meeting, common expectations will be determined and agreed.

Video of Minister Karel Havlíček talking about the circular economy can be found here:

 

 

 

Vyšla publikace Cirkulární Česko 2. Přináší inspiraci a konkrétní příklady praxe.

Posted on by Soňa Jonášová

Jsme v období velkých společenských a podnikatelských změn, kdy se cirkulární ekonomika a udržitelné podnikání stává normou při jednání jak v zasedacích místnostech nadnárodních společností, tak i v rámci coworkingových prostorů, kde se rodí nové startupy. Je tématem napříč byznysovým sektorem a firmy, o kterých jsme psali již v první publikaci nám ukazují, že okolo sebe už dávno máme příklady, které nás mohou inspirovat na cestě za smysluplným podnikáním, které reaguje na nejvýznamnější problémy dneška. Klimatická změna je již nedílnou součástí našich životů a ať už je způsobená čímkoliv, je třeba hledat konkrétní řešení spíše než odpovědi na diskuzní otázky. A řešeními jsou konkrétní produkty, služby a technologie, které Vám opět přinášíme v Cirkulárním Česku 2.

Legislativa je oblastí, která nám nesmí být omluvou naší nečinnosti, ale naopak impulzem ke změně. Její tvůrce není nutné brát jako někoho, kdo tvoří mantinely, ale jako partnery, kteří nutně potřebují slyšet hlas reality z trhu. Snad se v této souvislosti dočkáme nového zákona o odpadech, který by díky zdražení skládkování výrazně podpořil využívání druhotných surovin v Česku. Jak nám ukazuje množství firem zmíněných i v naší studii, zájem o efektivní využívání zdrojů a omezení zbytečného plýtvání je dnes na pořadu mnohem víc, než tomu bylo kdykoliv předtím. A právě taková atmosféra dává šanci pro vznik pevných partnerství mezi praxí, legislativou, výzkumníky a širokou veřejností a dalšími partnery.

Všichni žijeme na jedné Planetě a i navzdory dálce, která nás odděluje od protinožců, je fascinující, jak jsou díky globalizaci problémy druhé strany světě každodenní součástí našich výzev. Docházející zdroje, na kterých je Evropská unie závislá, jsou stimulem pro rozvoj recyklačních technologií. Oteplování a změna klimatu je impulsem pro hledání technologií a příkladů dobré praxe, které nám pomohou se adaptovat. Enormní znečištění dává impuls zrychlení vývoje nových technologií čištění vod, půdy či vzduchu. Naše společnost se posunula mílovými kroky k digitalizaci a propojenosti, a přitom je čím dál více odpojená od základu, bez kterého se neobejdeme – bez přírody a zdrojů, které jsou nezbytné pro uspokojování nejen materiálových, ale i duchovních potřeb. A tak megatrendy globálního měřítku mohou být nejen hrozbou, ale v případě správného uchopení, zejména příležitostí. A tu jsme se rozhodli v rámci našeho nového partnerství, které jsme při sepisování druhého dílu naší publikace, přijmout.

Současně si ale sami uvědomujeme, jak důležité je témata nejen otevírat, ale zejména je naplňovat. Proto je pro nás samotné skvělou školou pracovat na konkrétních projektech, u kterých zkoušíme nejefektivnější cesty, kterými odpovíme na právě zmíněné globální otázky. Vznik platformy Cyrkl, která v listopadu oslaví první rok existence reaguje na palčivý nedostatek zdrojů a nadměrné plýtvání, které je pro Českou republiku dnes bohužel typické. Míra opětovného použití materiálů je na absurdní míře 7, 6 % a zbytkem plýtváme tak, že to brzy pocítí nejen segment stavebnictví, kterému prakticky do sedmi let začnou docházet základní zdroje písku a kamene, ale i zemědělství, u kterého dochází k obrovskému nedostatku opětovně navrácené biomasy do půdy. Ta dnes končí na skládkách, z nichž se stává s počtem 530 požárů ročně doslova tikající bomba. A přitom zde jsou technologické ekoinovace, které bioodpady či stavební odpady umí využít do maxima, nahradit jimi primární zdroje či minerální hnojiva nebo navíc vyrobit zelené zdroje energie. Jen je třeba producenty materiálů propojit se zpracovateli a pomoci mezi nimi navázat partnerství, která zbytečné plýtvání v mezikrocích omezí. Je třeba vystavět funkční vztahy, které budou reagovat na dnešní trendy, mezi které patří i digitalizace a zároveň budovat partnerství mezi různými aktéry, kteří dobrým nápadům pomáhají do života rychle a s co nejvyšší mírou úspěchu. A zde se myšlenka Cyrkl potkává i s misí Institutu Cirkulární Ekonomiky, který v České republice téma nejen otevřel, ale aktivně pomáhá novým nápadům propojit se s důležitými navazujícími články.

Pokud bychom na závěr měli vyzdvihnout jedno důležité poselství, bylo by to heslo: spolupracujme na lokálních projektech a sledujte globální trendy. Nebojme se otestovat vlastní inovativní nápady a dělejme věci jinak, než bylo do teď zvykem. Aktuální situace si žádá disruptivní přístup, který pomůže byznysu být v souladu s tím, co všichni ve formě nenadálých změn počasí či procházkách ve ztichlých polích pociťujeme na vlastní kůži. V rámci spolupráce různých vědních oborů, jednotlivých výzkumných center, municipalit a především firem totiž vznikají ty nejzajímavější a nejstálejší projekty a podnikatelské plány s největším dopadem na život okolo nás.

Text je závěrečným textem z publikace, jejímž autorem jsou: Soňa Jonášová (ředitelka INCIEN), Cyril Klepek (Innovation Leader v Direct People), Michal Veselý (Chief Marketing Executive, JIC)

Publikace je ke stažení ZDE. 

Polemika: MBÚ jako riziko recyklace?

Posted on by Soňa Jonášová

Pro časopis Odpadové fórum jsme přispěli do polemiky o tom, jaká může být role MBÚ v cirkulární ekonomice a jestli nepředstavuje jisté riziko. 

V souvislosti s dosažením evropských cílů cirkulárního balíčku, bude nutné odklonit maximální množství bioodpadů ze SKO a také zásadně zvýšit efektivitu třídění odpadů. Podle aktuálních analýz odpadů SKO obsahuje až 80 % využitelných složek. Pokud by se toto podařilo naplnit, tak se v této souvislosti redakce časopisu Odpadové fórum ptá: „Nepředstavuje ve svém důsledku výstavba tzv. MBÚ potencionální riziko pro recyklaci, brzdu v přechodu na cirkulární ekonomiku a současně tak i ve svém důsledku promarněnou investici?“

Pokud jde o MBÚ komunálních odpadů, tak mohu rovnou říci, že jde nejen o promarněnou investici, ale v mnoha případech je to i taková malá past jak na starosty, tak na investory (což mohou být ty samé skupiny). Z pohledu skutečných materiálových toků jde o přetřídění SKO prakticky na dvě frakce – spalitelnou a skládkovatelnou. Vzhledem k tomu, že není možné bioodpad z této linky použít jako hnojivo, ale jen k rekultivaci skládky, tak i tuto frakci z cirkulárního pohledu vidíme jako skládkovaný tok. Druhá frakce jde k energetickému využití, jen dostane hezké mašličky a mluvíme o něm jako o „výrobku“ či „tuhém alternativním palivu“. A teď se dostáváme k největšímu paradoxu: v České společnosti je cíleně vybudována obrovská nevole proti energetickému využití, ze kterého ale na konci procesu můžeme velmi dobře dotřídit kovy a škváru použít k materiálovému užití, kdy se bavíme o cca 22-25 % škváry z původní váhy a cca 1-3 % kovů. Škvára nahrazuje (dle vzoru západu) primární suroviny ve stavebnictví, které nám dochází. A oproti tomu máme na výstupu z MBÚ dvě hromady a jedna je skládkována, druhá spalována a u té najednou děláme, jako by hořela plamínkem míru, ze kterého žádné škodliviny neunikají. Úsměvné. MBÚ je z pohledu cirkulární ekonomice mnohem níže než ZEVO. Neboť diskuze bedlivě sleduji a sama si na něj stále dělám názor, dovolím si citovat i samotné odpadáře. Pan ředitel AVE, Roman Mužík, se sám nechal ve článku pro iDnes slyšet, že “Vytřídit odpad ze směsného odpadu z černých nádob by bylo strašně drahé a hygiena je problém. Když se to vytřídí u člověka doma, dá se surovina krásně vrátit do systému.” S tím zcela souhlasím. I když by se ze směsného odpadu cokoliv vytřídilo, většinou je míra znečištění této složky tak vysoká, že není možné materiál na trhu uplatnit. To platí i o nově diskutovaném „PEVO“ což je jakési přetřídění před energetickým využitím, kde i zde je skutečně spíš úsměvná představa, že si recyklátoři citliví na nečistoty něco ze směsného odpadu odkoupí. O recyklaci můžeme mluvit jen pokud je surovina skutečně dobře tříděná a čistá na vstupu.

To, že MBÚ mluví o recyklaci jen jako o greenwashingu potvrzuje i článek na Rozhlasu s názvem „Kdo nechce, aby se efektivně třídil odpad?“, kde se explicitně uvádí plány firmy OZO Ostrava následně: „…Ta se pokusila takovou třídící linku postavit. Z většiny směsného odpadu by po dotřídění vyráběla palivo a jen menší, nezužitkovatelnou část by poslala na skládku.“ O recyklaci ani slovo.

O několik pater pod recyklací, která se v tomto spojení používá, dle mého názoru účelově, a i díky tomu, že jsme si zde vytvořili prostředí, kde říkáme třídění recyklace. Pojďme si nalít čistého vína a bavit se ne o papírových pojmech a číslech v tabulkách, ale o tom, jaké jsou skutečné zájmy těch, kteří chtějí linky stavět a co se dá s odpadem v černých nádobách dělat. Jediná správná cesta je velký tlak na třídění v domácnostech, které eliminuje vznik směsného odpadu na minimum. Ale i Evropská Unie uvádí, že u směsného odpadu je stále možné, po naplnění cílů recyklace, 25 % energeticky využívat. Tak na to nezapomínejme a nedémonizujme něco, co je rozhodně lepší než trend MBÚ, které nám sem po špatných zkušenostech nenápadně podsouvají i provozovatelé z Polska, kde technologie neplní původní představy.

A tak závěrem. MBÚ je v hierarchii mezi skládkou a energetickým využitím. O recyklaci nemůže být řeč.

 

Český cirkulární hotspot zahájil svou činnost, garantem je CzechInvest

Posted on by Helena Škrdlíková

V polovině října byla oficiálně zahájena činnost Českého cirkulárního hotspotu, jehož cílem je zajistit Česku účast na globálním dění v oboru a zároveň umožnit českým nápadům růst od prvotní myšlenky až po expanzi na zahraniční trhy.

Tímto aktem se Česká republika dostává na úroveň zemí proaktivně podporujících změnu při přechodu z lineárního ekonomického modelu na cirkulární. Celý koncept i jeho činnost byla představena na mezinárodní konferenci Česko jako cirkulární hotspot v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu (MSV) v Brně.

Cirkulární ekonomika může zvýšit efektivnost firem

„Cirkulární ekonomika má velký potenciál pro zlepšení nejen životního prostředí, ale i ekonomické výkonnosti firem. Proto je toto téma pro aktivity CzechInvestu klíčové. CzechInvest dlouhodobě podporuje malé a střední podniky v různých fázích rozvoje podnikání – od start-upů po zavedené společnosti a velké investory. Principy cirkulární ekonomiky ve firmách přinášejí inovativní řešení, což jsou přesně ty činnosti, na které cílíme,“ říká Patrik Reichl, pověřený řízením agentury CzechInvest.

Iniciativa založit Český cirkulární hotspot vznikla ve spolupráci Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest s Institutem cirkulární ekonomiky (INCIEN) a Nizozemským velvyslanectvím v České republice. Koncept hotspotu také proto oficiálně na MSV představil Holanďan Hans Van Ek, poradce pro veřejně-soukromou iniciativu Holland Circular Hotspot koordinující její aktivity ve střední a východní Evropě. Kromě nizozemského velvyslanectví, INCIENu a CzechInvestu jako oficiálních aktérů se zahájení činnosti hotspotu zúčastnila i široká veřejnost, která o tuto akci projevila enormní zájem.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je DSC_5836-1024x683.jpg.

Cílem Cirkulárního hotspotu je inspirovat firmy

Posláním platformy je také inspirovat české firmy k implementaci principů cirkulární ekonomiky do jejich podnikání. I z tohoto důvodu došlo k spojení těchto hlavních aktérů. „Česká republiky je atraktivní díky kreativním lidem, rozvinuté R&D infrastruktuře a čím dál větší otevřenosti akademického výzkumu pro spolupráci s firmami za účelem progresivních inovací. Další vývoj je potřeba založit také na hospodářských trendech spojených s Průmyslem 4.0, cirkulární ekonomikou a energetickou efektivitou. K tomu se hlásíme v naší nové Strategii 2019+, dodává Patrik Reichl z CzechInvestu.

„Česko je plné firem, které se cirkulární ekonomice věnují, aniž by o tom samy věděly. Pro nás je ale důležité, abychom vytvořili systém, kde jsou ekoinovativní a cirkulární nápady podporovány od samého počátku. Pro tento ekosystém je důležitá spolupráce všech stran, a proto jsme se rozhodli spojit síly s CzechInvestem, který má již vybudovanou silnou regionální infrastrukturu, do které stačí dostat nová témata s velkým potenciálem, a tím cirkulární ekonomika bezesporu je,“ vysvětluje důvody vzájemné spolupráce Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky.

Know-how a kontakty získané v rámci svých aktivit využije CzechInvest i v rámci Českého cirkulárního hotspotu. Agentura plánuje rozšířit mapování podnikatelského prostředí o aspekty spojené s cirkulární ekonomikou a identifikovat tak mj. potřeby firem v této oblasti. V neposlední řadě plánuje CzechInvest další podporu inovačních nápadů zaměřených na cirkulární ekonomiku a ekoinovace, a to prostřednictvím svých stávajících programů, tak i prostřednictvím těch připravovaných.