Archiv pro štítek: dotace

Obce i firmy mohou žádat o dotace na recyklaci odpadů

Dvě nové dotační výzvy z Operačního programu Životní prostředí vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR. Obcím, městům, firmám a dalším zájemcům nabízí celkově 1,3 miliardy korun na projekty zaměřené na odpadové hospodářství, recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu. Příjem žádostí v obou výzvách startuje 3. září.


K většímu třídění, recyklaci a opětovnému využití výrobků mají pomoci dvě nové dotace pro obce i firmy. Státní fond životního prostředí v nich rozdělí 1,3 miliardy korun z Operačního programu Životní prostředí.

První část financí, 800 milionů korun, půjde na třídění a svoz komunálního odpadu v obcích. Obce si za ně budou moci pořídit třídicí linky, zmodernizovat sběrné dvory nebo vybudovat zařízení na energetické zpracování odpadu, jako jsou bioplynové stanice.

Zbývajících 500 milionů korun je určeno na využití vytříděných odpadů. O podporu mohou žádat obce i firmy. Dotace lze využít i na nakládání s nebezpečnými odpady.

Žádosti lze podávat od 3. září. Pro část zaměřenou na sběrné dvory a třídění končí termín žádostí 28. února 2019, pro recyklaci a využití odpadu lze podávat přihlášky do prosince 2019.

V minulé obdobné výzvě z Operačního programu Životní prostředí pro roky 2014-2020 dostal Státní fond životního prostředí 530 žádostí o podporu na celkovou částku 2,67 miliardy korun. Množství žádostí více než dvojnásobně převýšilo vyhrazenou částku.

Celkově se v tomto operačním programu peníze na využití odpadů rozdělovaly čtyřikrát, zasláno bylo téměř 1900 žádostí. Dosud fond schválil 1156 projektů za více než čtyři miliardy korun.

Více informací k výzvě najdete na webových stránkách Ministerstva životního prostředí. 

Milan Moravec o cirkulární ekonomice: „Potenciál je obrovský stejně tak jako peníze, které se kolem toho motají.“

Jednou z diskuzí, které se uskutečnily v rámci prvního českého EKOinovačního fora, které proběhlo na konci listopadu ve Křtinách, byla i diskuze na téma ODPAD ZDROJEM. Volně jsme tak navázali na sérii konferencí a seminářů, které spojuje jediné – téma využívání odpadních toků jako zdrojů. A to jako zdrojů materiálů či energie pro další průmyslové procesy či projekty na komunální úrovni. V rámci diskuze pozvání přijal i Milan Moravec, generální ředitel společnosti Sweco Hydroprojekt, který se vyjádřil k tématu cirkulární ekonomiky a současné situace ve vodohospodářství v České republice. 

Následný text je volný přepis příspěvků pana Milana Moravce, které najdete i na videozáznamu na webových stránkách MotivP.

„Jedna věc je výzkum a druhá věc je praxe. My jako firma jsme komerční subjekt pohybující se v Čechách i zahraničí a tomu potenciálu, který se točí kolem odpadů a kalů, se věnujeme řádově sedm osm let. A na základě různých studií a analýz, které jsme si před těmi sedmi lety dělali, jsme dospěli k několika poměrně zajímavým faktům. Například k tomu, že kolem odpadů a kalů se hodně lže. Všeobecně. Důvod je v legislativě, důvod je u producentů a důvod je také u dodavatelů. Nadhodnocují se ekonomické parametry i dotační tituly a snižují se produkční, negativní faktory. Dalším faktorem je také poměrně nejasná legislativa. Pozitivem je tady však velký technický a ekonomický potenciál.

Já rozlišuji dvě věci: komunální odpady a kaly. Bavíme se o cirkulární ekonomice a my abychom si ověřili současný stav a vzhledem k tomu, že současný stav je v České republice stále dost zkreslený, tak jsme se rozhodli tyto projekty realizovat v zahraničí. Bylo to Srbsko, Moldávie, Bělorusko nebo Argentina. To z důvodu, abychom získali různé portfolio informací o tom, jak se tyto projekty chovají technicky, ekonomicky či legislativně. A potom až nakonec jsme tyto projekty provedli v České republice. Samozřejmě za vlastní peníze, jsme komerčním subjektem.“

A proč se firma Sweco Hydroprojekt rozhodla jít s pilotními projekty do zahraničí? 

„Důvodem je obrovský lobbiyng, který se kolem kalů a odpadů v současné době odehrává. Jedním z výsledků je i dlouhodobě zablokovaný zákon o odpadech. Proto jsme si udělali toto vyhodnocení a nyní máme poměrně zajímavé výsledky. Nyní dokážeme různé technologie posoudit ekonomicky i technicky.“

„Důležitým faktorem je fungování v České republice na úrovni samospráv. Jsme zvyklí fungovat tzv. šokovou terapií. Nejprve potřebujeme mít určitou hrozbu a až poté jsme na ni schopni reagovat. Klasický příklad je sucho nebo povodně. Až když hrozba přijde, tak se začnou dělat konkrétní kroky. To samé se děje u cirkulární ekonomiky. Myslím si, že hodně nahrál třeba rok 2015, kdy bylo sucho a průmyslové podniky zjistily, že se jim pomalu začíná odřezávat přísun vody. A tak se začali snažit zacirkulovat čistírnu odpadních vod a vodu v podniku. Došlo k problému a najednou se něco hýbe.

Další věc, která nahrává cirkulární ekonomice je zájem velkých hráčů. Ti vnímají odpad jako potenciál. Pro představu: v oblasti čistírenských kalů se dnes bavíme o 180 000 tun sušiny, která je k dispozici každoročně. Je to potenciál materiálu i pro energetické využití. Tento potenciál znamená cca 35 miliard korun ročně. Na to tito velcí hráči slyší. Je to stabilní byznys každý rok. PENTA i J&T hledají koncepce, jak řešit čistírenské kaly ve velkých a středních městech. A ve chvíli, kdy takoví velcí hráči vidí v něčem potenciál, tak začíná ovlivňování legislativy, která následně padá dolů tak, aby ministerstva vytvořily vhodné dotační tituly a firmy  z toho měly byznys. Já tvrdím, že správný přístup ale je, když legislativní změny fungují zeshora. Špatně to také funguje přes malé pilotní projekty spřátelených městských institucí. Tuto zkušenost máme ze Švédska, Norska nebo Británie. Obrovský potenciál ale mají PPP* projekty. Kalové koncovky jsou typickým, legislativně čistým příkladem těchto projektů a jedná se o další přidanou hodnotu jak využít něco, co už funguje. Metody a technologie mohou být různé. Například u zplyňování SKO jsou města, kde když se tato technologie použije, tak má návratnost 8 – 9 let. To je fantastické. A to i bez dotace. A tak projekty posuzujeme i my. Dle vnitřní výnosové míry.


*Pro vysvětlení: Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP – Public Private Partnership) zpravidla představuje dlouhodobý, smluvně upravený vztah mezi veřejným sektorem (stát, kraj či municipalita) a sektorem soukromým (stavební společnosti, banky, developeři, právní kanceláře apod.). Na jeho základě pak dochází k přípravě, financování a realizaci veřejné infrastruktury výměnou za budoucí příjmy z veřejných zdrojů nebo možnosti výběru plateb od uživatelů. (Zdroj: cfoworld.cz)


Cirkulární ekonomika jako byznys pro velké hráče? Nikoliv. Musí však vzniknout koncepce.

„To ale neznamená, že to musí řešit jen velcí hráči. Když si vzpomeneme na šetření s pitnou vodou – když je tam ekonomický parametr, tak se to nastaví normálně a všude. U odpadů a kalů musí být tedy technický, ekonomický a legislativní parametr. Aby se systém nastavil koncepčně, tak to musí přijít legislativně. Když to jde zespodu, tak se to nechová koncepčně. Když jsme připravovali exportní strategii či dokument, který měl pomoci zamezit negativních dopadů sucha, tak převládly parciální zájmy, protože nedošlo ke koncepčnímu řešení. Proto to musí být koncepční a zeshora. Jinak se to „rozseká“ na malé části a nedává to smysl jako celek.“

Není potřeba vymýšlet kolo. Stačí selský rozum.

„V Německu to s vyčištěnou vodou funguje perfektně. Dochází i k pozitivní diskriminaci – i když ji nemá rád, tak ten kdo vyčištěnou vodu z čistírny využije v rámci areálu nebo v rámci určité oblasti, je pozitivně ekonomicky diskriminován. Dám příklad z české praxe. Projektujeme čistírnu v Praze na ostrově a naproti je ZOO. V současnosti projektovaná část ČOV produkuje každou sekundu 2-2,5 kubíků vyčištěné vody. Na druhé straně má ZOO obrovskou spotřebu vody, za kterou platí velké peníze. A my nejseme schopni tyto subjekty propojit tak, aby město Praha jako majitel infrastruktury a čistírny a stejně tak město Praha jako zřizovatel ZOO legislativně vodu, kterou čištíme a pouštíme do řeky, raději využilo v ZOO. A tady se jedná o desítky milionu korun ročně.“

O veřejných zakázkách, kde není cena hlavní parametr: chybí nám odvaha. 

„Když se podívám na to, jak jsme my jako projektanti prosazovali nové technologie nebo když jsem vysvětloval starostům, že nemusí vše vypisovat na cenu, protože zákon to umožňoval i před novelizací, která proběhla minulý rok, tak k tomu chyběla odvaha. Narážíme s CE, odpady nebo kaly na bariéru strachu. Jediná cesta je přes pilotní projekty. Většinou starostové, zastupitelstva a rady říkají: ‚dobrá, my jsme pro, ale ukažte nám, kde jinde to funguje‘. Každý se bojí neúspěchu, protože jim jde o jejich „židli“. Ve městě Slaném se kvůli naší ČOV třikrát měnili lidé v zastupitelstvu jen kvůli tomu, že nebyli schopni akceptovat fakt, že je to něco nového, že mohou získat dotaci a udělat ten projekt jinak. V okamžiku, kdy však ukážeme, že pilot funguje, tak v tom okamžiku funguje lavinový efekt.“

Pavlína Kulhánková, ředitelka odboru ekologie Ministerstva průmyslu a obchodu dodává: „Ano, to je ta bariéra, kterou jsme identifikovali taky, tedy bariéra zadávat parametry jinak než jen na cenu. Právě proto se snažíme najít cestu, jak to zlepšit. Z hlediska pilotních projektů zcela souhlasím, ale je potřeba šířit informace. Dlouhou dobu je na webu Evropské unie v části týkající se green public procurementu existují příklady dobré praxe. Je tam přesný popis včetně přesných kritérií. A jsou to projekty veřejných zadavatelů. Bohužel tam není ani jeden český projekt.“


 

Milan Moravec, generální ředitel Sweco hydroprojekt a.s. Ve společnosti Sweco Hydroprojekt začínal v roce 2003 na zahraničním oddělení a na základě svých bohatých zkušeností se následně stal ředitelem divize hydrotechniky, ekologie a odpadního hospodářství. Řídil projekty v oblasti protipovodňové ochrany například pro Zálezlice či Terezín. Dále vedl v oblasti hydrotechniky a hydroenergetiky projekty v Iráku, Pakistánu, Afgánistánu nebo Kyrgyzstánu. Společnost Sweco Hydroprojekt a.s. se stala partnerem akce EKOinovačního fora.

 

Podzimní semináře ODPAD ZDROJEM se zaměří na vodní hospodářství

Tradiční podzimní semináře o vodním hospodářství měst, obcí i průmyslu v letošním roce zaměří pozornost na hojně diskutované téma oběhového hospodářství (cirkulární ekonomiky). Pro velký zájem o téma cirkulární ekonomiky a v souvislosti s velmi aktuálními otázkami změn klimatu a sucha, které postihlo i Českou republiku, pořádá INCIEN ve spolupráci s firmou ASIO sérii seminářů zaměřených právě na téma vodního hospodářství. Propojen tak bude moderní přístup, ekoinovace a nejnovější trendy s hlubokými poznatky z praxe, zkušenostmi a legislativním přehledem, což účastníkům poskytne jedinečný komplex informací. 

Voda, jeden z esenciálních zdrojů nutných pro přežití celé populace, se v posledních letech skloňuje v kombinaci se slovy jako „nedostatek“ či „znečištění“. Situace nebude nikterak lepší, pokud bude dlouhodobá světová spotřeba pokračovat tak neudržitelným způsobem, jakým probíhá v dnešních dnech. Navíc je však doplněna o zcela neefektivní a často úplně chybějící recyklaci a recirkulaci. Opětovné využití vodních zdrojů, šetření při spotřebě a taktéž využívání vod vyčištěných a dešťových v maximální míře, je klíčové pro udržení ekonomické stability, zajištění zemědělské produkce a zdraví životního prostředí i obyvatelstva. Využívání potenciálu odpadních vod v sobě navíc skrývá revoluční možnosti pro recyklaci energií i nutrientů, u nichž v nejbližší době hrozí jejich skutečný nedostatek.

Na seminářích se zaměříme na ryze praktické informace, které poskytnou účastníkům přehled o aktuálním dění a seznámí je s výhledem do blízké budoucnosti vodního hospodářství a cirkulární ekonomiky. Ta je totiž příležitostí pro mezioborovou spolupráci, zpomalení neudržitelného rozvoje a nalezení ekonomických benefitů díky základním principům selského rozumu.

ODPAD ZDROJEM

       … aneb cirkulární ekonomika a ekoinovace i ve vodním hospodářství měst, obcí a v průmyslu.

Termín               

24. 10. 2017 – Praha, Konferenční centrum VŠCHT, Kolej Sázava,  Chemická (Ekonomická) 952, Praha 4 – Kunratice

26. 10. 2017 – Brno, Kongresové centrum BVV, Výstaviště 1, Brno

„Cirkulární ekonomika … všichni o ní vykládají, ale málokdo ví, co si přesně pod tímto pojmem má představit…“

Vize akce

  • Cílem akce je srozumitelně představit principy cirkulární ekonomiky, jasně, prakticky a se zaměřením na udržitelné příležitosti na lokální úrovni.
  • Dalším cílem je představení tématu vodního hospodářství a využití potenciálu (materiálového i energetického) srážkových a odpadních vod v duchu 3-R RECIRKULACE, REGENERACE, REKUPERACE, RECYKLACE.
  • Diskutována bude i aktuální legislativa vodního hospodářství a cirkulární ekonomiky.

A v neposlední řadě, část bude vyčleněna na novinky v legislativě pro vodní hospodářství.

Témata a řečníci

Cirkulární ekonomika a aktuální legislativa
Ing. Soňa Jonášová, Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú.

  • Představení tématu, aktuální informace, návaznosti aneb kam směřujeme v oblasti recyklace surovin, energie a dalších zdrojů (včetně vody) a hospodaření sodpady, Zákony o vodách a o odpadech a možnosti jejich aplikace při recyklaci a využití vyčištěné a odpadní vody.

Energetický pohled na koloběh vody a jeho vliv na srážky
Ing. Michal Kravčík, CSc., Rain for Climate

  • Všechny zdroje vody, které jsou na obydlených kontinentech planety Země, pocházejí z deště. Tam, kde jsme krajinu vysušili, přestává pršet, protože vyschlá krajina mění energetické toky v hraniční vrstvě atmosféry. Energetické toky v atmosféře ovlivňují tvorbu mraků a změny v rozdělení srážek. Paradoxně nejintenzivnější vysušování krajiny probíhá v městech a obcích, kde jsme historicky rozvinuly sofistikované systémy odkanalizování veškeré srážkové vody. Pokud se ze středně velkého města v České republice v době intenzivního deště odkanalizuje 100 tisíc m3 srážkové vody, hned druhý den při jasné obloze město vyprodukuje desítky GWh tepla do atmosféry a prohřeje se.

Je velkou výzvou pro územní rozvoj a strategické plánování měst a obcí najít způsob jak využívat srážkovou vodu na zastavení přehřívání měst, zlepšování mikroklimatu, zlepšení kvality ovzduší a vrácení původního charakteru srážek do krajiny.

Udržitelnost v oblasti čištění odpadních vod
Ing. Karel Plotěný, ASIO NEW, spol. s r.o.

  • V současnosti řešené otázky ohledně udržitelnosti, např. ekonomické a sociální hranice centrálního a decentrálního čištění odpadních.
  • Nové technologie k dosažení cílů v oblasti 3-R při recyklaci použitých vod např. MBR, RO.

Technická řešení recyklace  použitých a srážkových vod – praktické příklady
… technologové firmy ASIO, spol. s r.o.

  • Recyklace nutrientů – novinky v recyklaci fosforu.
  • Recyklace prádelenských vod.
  • Využití srážkových vod v technologických procesech.

Kaly a cirkulární ekonomika
Ing. Karel Hartig, CSc.,  Sweco Hydroprojekt a.s.

  • Využívání kalů a recyklace vod přináší potenciál, jehož hodnota narůstá zejména v souvislosti se změnou evropské legislativy, megatrendy jako je změna klimatu a efektivita využívání primárních zdrojů. Maximálního využití energie a materiálů v kalech však můžeme dosáhnout jen díky koncepčním řešením, efektivní spolupráci a aplikaci nejnovějších inovací do praxe. V rámci přednášky budou představeny nejnovější aktuality týkající se tématu cirkulární ekonomiky v praxi městského vodního hospodářství a představen bude modelový projekt, který díky principům cirkulární ekonomiky kloubí ekologické dopady s udržitelným ekologickým modelem a je aplikovatelný v podmínkách České republiky.

Čas: 09:00 – 14:00

Účastnický poplatek

Vložné 1900,- Kč/os. vč. DPH (vložné obsahuje občerstvení, sborník + ostatní náklady na seminář). V případě neúčasti a zájmu o zaslání sborníku 200,- Kč (+ poštovné).
Semináře jsou zařazeny do
– programu celoživotního vzdělávání ČKAIT  – 2 body
– programu celoživotního vzdělávání ČKA – 1 bod

Způsob platby

Převodem na účet (číslo účtu: 2108725467/2700 – jako variabilní symbol prosím uvádějte IČO vaší organizace). V případě neúčasti se vložné nevrací, bude zaslán sborník. Na adresu uvedenou v přihlášce obdržíte daňový doklad, a to nejpozději do 2 týdnů od ukončení semináře. Při prezenci nebude vložné vybíráno.

Přihlásit se můžete na e-mailové adrese asio@asio.cz nebo níže (viz přihlašovací formulář) http://www.asio.cz/cz/prihlasovaci-formular.

Děkujeme a budeme se těšit na viděnou.

 

Ohlednutí za PAYT TOUR 2017: Semináře v obcích o tom, jak zatočit s odpadem

Cílem PAYT TOUR 2017, tedy semináře v obcích o tom, jak zatočit s odpadem byl jasný – ukázat obcím, jak efektivně nakládat s odpadem s cílem jeho maximálního odklonu od skládek a využití potenciálu, který v sobě skrývá. V dubnu a květnu uspořádalo Ministerstvo životního prostředí a Institut Cirkulární Ekonomiky ve všech krajích třináct seminářů zaměřených na chytrá řešení odpadové problematiky v obcích.

Odborníci seznamovali především zastupitele měst a obcí a pracovníky odpadového hospodářství a technických služeb s moderními způsoby nakládání s odpady a s motivačními systémy plateb od občanů. Seminářů se celkem zúčastnilo více než šest set účastníků, což potvrzuje velký zájem samospráv o odpadové hospodářství.

Nakládání s odpady je v rozpočtech obcí a měst významnou položkou. Samy obce tak mají zájem na snižování množství směsného komunálního odpadu, což je ostatně cílem ministerstva a je to i v zájmu Česka jako takového.

Tento trend je možné podpořit prostřednictvím motivačních systémů plateb od obyvatel. Systémy „zaplatíš, kolik vyhodíš“ („pay as you throw“ – PAYT) a systémy sběru odpadů od domů tzv.„Door-to-door“ mohou přispět k omezování produkce směsného komunálního a zlepšení třídění odpadů.

Skládkování odpadů bude jednoznačně částí odpadového hospodářství, která by měla být prostřednictvím strategických, legislativních, ekonomických a dalších nástrojů poměrně radikálně utlumována. Nejenže je nevhodné z hlediska životního prostředí a nepřináší pracovní místa, ale jedná se rovněž o neefektivní plýtvání surovinami.

Na změny se musí obce důkladně připravit. Potenciál pro zlepšení a aplikaci funkčních řešení, která pomohou s úsporami, je značný. Řada obcí v České republice přistupuje k odpadovému hospodářství velmi aktivně a nalezla způsoby úspory peněz i při současném zlepšení služeb. Příklady dobré praxe byly rovněž tématem seminářů.

Zavádět chytré hospodaření s odpadem a motivovat obyvatele obcí k minimalizaci objemu odpadu a tím i plateb pomohou obcím také dotace z Operačního programu Životní prostředí 2014 – 2020.

PAYT TOUR 2017 – 13 měst, přes 600 účastníků, velký zájem o chytrá řešení odpadového hospodářství

Co zaznělo na seminářích

  1. Co je PAYT a „door-to-door“?

PAYT je zkratka pro anglický výraz „pay as you throw“, tedy „zaplať, kolik vyhodíš“. Jedná se o systém zpoplatnění obyvatel, který je obvykle vázán na sledování produkce směsného komunálního odpadu. PAYT není způsob sběru.

Door-to-door je označení pro systém sběru odpadů, nejedná se o systém zpoplatnění občanů. Podstatou systému „door to door“ („ode dveří ke dveřím“) je snížení vzdálenosti od místa vzniku odpadů v domácnostech ke sběrnému místu tříděného odpadu a k místu sběru směsného odpadu.

  1. Jak představit a vysvětlit předcházení vzniku odpadů občanům?

Velmi důležitá je v tomto případě osvěta a průběžné poskytování informací k tomuto tématu (prostřednictvím seminářů, obecního zpravodaje, webových stránek obce či např. školních akcí). Za tímto účelem vydalo MŽP průvodce předcházením vzniku odpadů v domácnosti a na komunální úrovni nebo letáky pro občany zaměřené na předcházení vzniku odpadů v domácnosti apod.

  1. Kde můžeme najít ověřené příklady dobré praxe z obcí?

Příklady dobré praxe lze nalézt například na stránkách:

Nová brožura pro obce: Opětovné využití a re-use centra.

V rámci naší organizace, Institutu Cirkulární Ekonomiky, z.ú. se zaměřujeme na inovativní environmentální management. Společně se svými partnery pracujeme na projektech, které umožňují přechod z lineárního chodu systému na cirkulární. Poskytujeme analytické a vzdělávací programy stejně tak, jako projektový management pro jednotlivce, firmy i obce v oblasti životního prostředí. Za dobu naší působnosti se nakládání s odpadem a prevence jeho vzniku stalo jedním z klíčových témat, kterému se věnujeme.

Proto jsme vyvořili krátkou informační brožuru jejímž cílem je seznámit Vás se základními principy a zejména benefity opětovného využívání věcí, keré nás v každodenním životě obklopují a které se často na konci doby, po kterou nám slouží, stanou odpadem.

Mnoho obcí v současnosti připravuje projekty související s žádostí o finanční podporu z různých programů. Je však důležité zmínit, že mnohé aktivity, které se znovupoužívaní věcí týkají, lze financovat při běžném provozu sběrného dvora a v konečném výsledku nejsou tak finančně náročné, aby na ně bylo třeba čerpat dotace.

Pojďme spolu pracovat na přechod k cirkulárnímu fungování společnosti, ve které se na odpady díváme jako na zdroje.

Brožuru si můžete ZDARMA stáhnout ZDE: Opětovné využití a re-use centra

PARTNER: Stavební veletrhy Brno

Stavební veletrhy Brno logoProfil:

Pokrývá prakticky všechny oblasti stavebnictví – realizace staveb, stavební řemesla a technologie, stavební materiály a výrobky, stavební stroje, stavební konstrukce – a technického zařízení budov.

Zvýrazněná témata:

  • Voda – sucho – extrémní výkyvy počasí
  • Inženýrský den ČKAIT a ČSSI – Zahajovací konference
  • Bezplatná odborná poradenská centra
  • Zásobování vodou pro byty, domy, zahrady
  • Od žárovky po inteligentní domácnost v pavilonu M
  • Dotace na energeticky úsporné bydlení a kotlíkové dotace
  • Dřevostavby
  • Vše o stavebnictví, technickem zařízení budov a vybavení interiéru

PARTNER: Modrá úsporám… utopie a praxe

modra-usporam--utopie-a-praxel semináře: Utopie v širším významu označuje něco žádoucího, i když možná nedosažitelného. No a obdobně je to i s některými dotacemi a technickými řešeními. Tváří se přitažlivě, ale když proniknete k jádru věci, zjistíte, že realita je trochu jiná. Prostě představa o výsledku se neshoduje s možnou realitou.

PARTNER: Modrá úsporám… utopie a praxe

Cíl semináře: Utomodra-usporam--utopie-a-praxepie v širším významu označuje něco žádoucího, i když možná nedosažitelného. No a obdobně je to i s některými dotacemi a technickými řešeními. Tváří se přitažlivě, ale když proniknete k jádru věci, zjistíte, že realita je trochu jiná. Prostě představa o výsledku se neshoduje s možnou realitou.

PARTNER: Modrá úsporám… utopie a praxe

Cíl semináře: Utopie modra-usporam--utopie-a-praxev širším významu označuje něco žádoucího, i když možná nedosažitelného. No a obdobně je to i s některými dotacemi a technickými řešeními. Tváří se přitažlivě, ale když proniknete k jádru věci, zjistíte, že realita je trochu jiná. Prostě představa o výsledku se neshoduje s možnou realitou.

PARTNER: Modrá úsporám… utopie a praxe

Cíl seminářemodra-usporam--utopie-a-praxeUtopie v širším významu označuje něco žádoucího, i když možná nedosažitelného. No a obdobně je to i s některými dotacemi a technickými řešeními. Tváří se přitažlivě, ale když proniknete k jádru věci, zjistíte, že realita je trochu jiná. Prostě představa o výsledku se neshoduje s možnou realitou.