Archiv pro štítek: incien

Zářijové INCIENOVINKY

Je až trošku k nevíře, kolik jsme toho stihli v září i přesto, že poslední zářijový týden téměř celý tým INCIEN odjel dovolenkovat nebo si nadělil dny mimo kancelář na místech, které máme rádi. Září byl téměř nejnáročnější měsíc v tomto roce, ale podařily se nám tak úžasné věci, že je radost je s Vámi sdílet.

PŘEDSTAVILI JSME PRVNÍ ČESKÝ CIRKULÁRNÍ HUB

Rozhodli jsme se, že jedenáctému září nadělíme události, na které, na rozdíl od těch newyorských, můžeme vzpomínat s radostí. Proto jsme na tento den naplánovali otevření Cirkulárního Hubu v Kampusu Hybernská, na které jsme pozvali hlavní partnery projektu a také ty, se kterými spolupracujeme na prvním městském cirkulárním skenu. S Aliancí pro energetickou soběstačnost a Brněnským inovačním a podnikatelským centrem jsme tak veřejně „vykopli“ to, co již skoro půl roku připravujeme díky podpoře Technologické agentury České republiky. Vytvořili jsme také informační web hub.cirkularnicesko.cz, kde najdete všechny novinky, publikace a průběžné aktuality z nového českého cirkulárního centra.

NEZAHÁLELI JSME ANI NA ÚROVNI SAMOSPRÁV

Kromě zahájení příprav konference ODPAD ZDROJEM, pro kterou jsme tentokrát vybrali poslední čtvrtek a pátek v březnu 2019, jsme nezaháleli ani v analyzování odpadového hospodářství mnoha obcí. Pokračujeme v projektu Obce na cestě k méně odpadům a pomalu shromažďujeme výsledky, které přináší aplikace chytrých evidenčních technologií. Analýzy doplňují desítky přednášek o třídění odpadu, kompostování a cirkulární ekonomice.

OSVĚTA A VZDĚLÁVÁNÍ

Již druhým rokem se září nese ve znamení usednutí do cirkulárních školních lavic. Ve spolupráci s VŠCHT jsme otevřeli druhý ročník kurzu o cirkulární ekonomice pro manažery a další profesionály, kteří mají o téma zájem. Máme před sebou celoroční kurz celoživotního vzdělávání. Obrovsky nás těší vysoký zájem studentů o probíraná témata a odborná diskuze na úrovni, která doplňuje každé setkání.

Nezapomínáme vzdělávat ani mladší generace, a tak jsme se se společností ČEZ po měsíci příprav vrhli na Den otevřených dveří elektrárny Mělník. Den se nesl ve znamení vysvětlení konceptu rekonstrukce celé lokality, která byla vybrána pro výstavbu zařízení na energetické využívání odpadů. K tomu se totiž váže důsledné třídění odpadů z domácností tak, aby v plánovaném ZEVO končilo skutečně jen to, co se již nedá dále využít a my jsme tak mohli ušetřit tisíce tun uhlí, které elektrárna využívá dnes. Málokdo totiž ví, že odpady mají téměř stejnou výhřevnost jako hnědé uhlí a dnes miliony tun zcela zbytečně a často i nebezpečně končí na skládkách. Od Hasičského záchranného sboru ČR jsme totiž získali nejaktuálnější data a víme, že jen za rok 2017 v České republice hořelo více než  840 skládek. A při těchto požárech (jak jsme se dopátrali z jedné z mála studií obdobného charakteru realizované v USA) vzniká tisícinásobně víc dioxinů, než při kontrolovaném režimu energetického využívání odpadů. ZEVO není nejlepší způsob, ale umožňuje nám teď skončit s tím nejhorším – a tím je skládkování.

Do vzdělávání musíme zařadit i konferenci Cirkulární Ekonomika ve stavebnictví, která proběhla 20. září v Cirkulárním Hubu. Přes šedesát účastníků se zapojilo do horlivých diskuzí a workshopů a den byl, jako vždy, bohatý na mnoho nových kontaktů a navazování spolupráce.

Rozjeli jsme znovu BUZZ talks, které se nyní budou pravidelně konat v Cirkulárním hubu. Jejich přesné termíny konání můžete sledovat v kalendáři akcí.

Ve spolupráci s naší partnerskou organizací, inovační agenturou Direct People, jsme se opřeli do propojení témat inovací a cirkulární ekonomiky a zrealizovali první dva workshopy na téma Inovace v cirkulární ekonomice pro zástupce veřejnosti, veřejné sféry i firem a to v Pardubicích a v Brně. V příštím měsíci budeme pokračovat v Ostravě a velmi brzy se rozjedeme i do firem, které z těchto konceptů mohou těžit úplně nejvíce.

NOVÉ PROJEKTY

V neposlední řadě jsme se pustili do mnoha nových projektů, mezi které patří i Cirkulární pražské kavárny, v rámci kterého budeme zavádět cirkulární principy do HORECA segmentu. Projekt budeme pilotovat s Městskou částí Praha 7 a pěti vybranými kavárnami. Ve spolupráci s kolektivním systémem pro elektroodpad a firmou ASEKOL plánujeme rešerši nejlepší praxe cirkulárních projektů v oblasti elektroodpadů, na které v závěru roku naváže i kulatý stůl s odborníky. Cirkulární sken, který testujeme v Praze nyní rozjíždíme i s městem Paskov, se kterým spolupracujeme již několik let a které má díky úzké spolupráci městských firem a města ideální podmínky pro hladký start.

Napsali o nás:

Doporučujeme:

Konference FUTURE PORT PRAGUE pro cirkulární nadšence s 30% slevou

Zajímá Vás všechno, co je nové, futuristické a co se podílí na formování budoucnosti měst, firem a i nás všech? Navštivte akci, která do Prahy přináší nejnovější inovace z celého světa a využijte nabídky 30% slevy, při využití slevového kódu speciálně vygenerovaného pro partnery a přátele INCIEN.

Více informací o akci a kód ke stažení najdete ZDE. 

Cesta Prahy k cirkulární ekonomice začíná díky zahájení Cirkulárního Skenu

Praha, 18. července, 2018

INCIEN a Circle Economy spojili síly při tvorbě strategie pro cirkulární ekonomiku v Praze.

Stejně tak, jak se šíří povědomí o cirkulární ekonomice v České republice, se INCIEN zapojuje do více projektů na všech úrovních naší společnosti. Tentokrát INCIEN díky dlouholetému partnerství s holandskou expertní organizací Circle Economy zahájil projekt Cirkulární Sken Praha, který si klade za cíl identifikovat, vytvořit a zrealizovat cirkulární strategii pro oblasti, v nichž může město těžit z nových forem spolupráce, vytvořit profitabilní tržní příležitosti a zároveň snížit dopad na místní životní prostředí.

Důležitost projektu potvrzují tvrdá fakta: Do roku 2050 bude na Zemi žít 9 – 10 miliard obyvatel a z toho celých 75 % v městském prostředí. Města jsou také hybatelem světové ekonomiky – 85 % světového HDP je dnes generováno v městských oblastech. Města jsou ale zároveň zodpovědná za produkci až 80 % světových emisí skleníkových plynů a podle studie Světové banky města produkovala v roce 2012 1,3 miliardy tun odpadu za rok, což v přepočtu na osobu znamenalo 1,2 kilogramů odpadu za den. Už v roce 2025 se ale očekává, že globální roční produkce odpadů ve městech naroste na 2,2 miliardy tun. To vše probíhá za situace kdy polovina všech odpadů v EU končí na skládkách nebo ve spalovnách.

Cirkulární sken Praha se zaměřuje na úvodní analýzu současného stavu, až po realizaci řešení, která budou zaměřena na vytvoření praktického plánu přechodu na cirkulární město, ve kterém budou odpady vnímány jako zdroj. Praha nebude prvním městem. Stejný sken si nechal zpracovat Amsterdam, Brusel či město Glasgow. Právě v Glasgow byl na základě Cirkulárního skenu nedávno založen lokální pivovar, který vyrábí pivo z pečiva, které by jinak skončilo na skládce.

Díky tomuto partnerství můžeme spojit jedinečné know-how a zkušenosti se znalostí místního prostředí a pustit se tak naplno do vývoje řešení s pozitivním dopadem na místní ekonomiku a životní prostředí. Doufáme, že Praha je jen začátek a že z naší spolupráce budou brzy těžit i další města  v Česku a na Slovensku„ dodává Vojtěch Vosecký, manažer projektu a člen správní rady INCIEN.  Na projektu se zároveň podílí i expertní pracovní skupina složená ze zástupců Hlavního města Prahy, Institutu plánování a rozvoje, Pražských služeb a.s., a Direct People.

Sken byl odstartován v Informačním centru Organizace spojených národů a první workshop se zaměřil na určení priorit, základních problémů a prezentaci důležitých sektorů z ekonomického a environmentálnhío hlediska. Spolupráce s OSN na projektu nabízí perspektivní cestu jak uplatnit Cíle udržitelného rozvoje do praxe v chodu pražského velkoměsta. 

Bohatá historie Prahy a její nedávný dynamický růst představují obrovskou příležitost k tomu, aby se Praha vyvíjela směrem k oběhovému hospodářství. V kombinaci s její strategickou polohou v srdci Evropy se tak Praha může stát cirkulárním lídrem v regionu. Vědomosti a zkušenosti INCIEN jsou neocenitelné! Jsme nadšeni, že společně pracujeme na rozvoji cirkulární ekonomiky v Praze a těšíme se na další budoucí spolupráci.” – Ilektra Kouloumpi, Senior Project Manager, Circular Cities program, Circle Economy.

Na základě zahajovacího workshopu bude Sken pokračovat detailním mapováním materiálových toků města za účelem identifikace sektorů s největším prostorem pro zlepšení. Ve třetí a poslední fázi projektu budou identifikovány pilotní projekty, které budou sloužit jako výchozí bod pro přechod na cirkulární ekonomiku. Součástí této fáze bude vytvoření akčního plánu, jenž doporučí kroky k realizaci pro jednotlivé zainteresované skupiny a to jak z krátkodobého, tak i dlouhodobého hlediska.

 

Největší lineární byznys risk? Orientace na prodej nových věcí i neschopnost inovovat.

Circle Economy Amsterdam, jedna z nejproaktivnějších nizozemských organizací věnující se cirkulární ekonomice, vydala report s názvem LINEAR RISKS, ve kterém identifikuje rizika systémů založených na principech lineární ekonomiky. Mezi základní rizika patří těžba nerostných a vzácných surovin bez jejich následné recyklace a navrácení do systému, orientace na prodej nových výrobků, selhání systémů spolupráce mezi aktéry nebo neschopnost inovovat.

Celá studie je ke stažení ZDE.

Záznam z webináře ke studii najdete na kanálu Youtube.

Reakce na tiskovou zprávu: Ochránci přírody sbírají podpisy proti spalovně, mají jich přes 3400

V reakci na tiskovou zprávu, kterou vydala ČTK a převzal ji server Ekolist, týkající se tématu boje proti výstavbě nových spaloven v České republice cítíme povinnost vyjádřit se fakticky k argumentům, které jsou v tiskové zprávě obsaženy a které považujeme za nepravdivé.

Odkaz: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ekologove-sbiraji-podpisy-proti-spalovne-maji-jich-pres-3400


ARGUMENT: Po spálení odpadů třetina zbude v podobě strusky a toxického popílku, které se budou stejně muset uložit na skládku.

Ano, dokumentace EIA uvádí, tak jak to povoluje česká legislativa, že struska a popílek budou ukládány na skládky. Nicméně se jedná o (maximálně) 30 % váhových a 10 % objemových množství ze vstupů do ZEVO a jedná se o hygienizovaný inertní materiál, který je již v jiných zemích EU využíván jako stavební materiál. O stejném využití uvažuje i investor, pokud bude legislativa v tomto směru postupovat ve šlépějích západní Evropy. Je to trend, který je již zcela běžný a dlouhodobé testování využívání těchto materiálů v liniových stavbách (silnice, dopravní stavby aj.) v Dánsku uvádějí, že materiál nevykazuje známky ekotoxicity. Na VUT Brno probíhá řada výzkumů vázajících se na materiálové využití (Využití kameniva z vysokopecní strusky při výrobě asfaltových směsí, využití popílků ze spalin do polymerních správkových hmot, autoklávovaný pórobeton na bázi odpadních popelovin a recyklovaného skla aj.). Je tedy zřejmé, že trendem je využívat tyto výstupy materiálově. Využití materiálů ČEZ konzultoval s INCIEN v přípravných fázích projektu.

Údaj, že třetina odpadu je tvořena struskou a popílky je pouze konzervativním odhadem, protože například dle údajů z praxe ZEVO Malešice je produkce strusky asi 20 – 25 % ze vstupů odpadů. Navíc, jak bylo řečeno, budou výstupy preferovaně využívány materiálově do maximální možné míry a to i s recyklací magnetických i nemagnetických či barevných kovů. S tím je počítáno i v dokumentaci EIA.

Poznámka: V Holandsku funguje úmluva, tzv. Green deal (Dutch Green Deal Bottom Ash (IBA)) , kdy se holandská asociace odpadového hospodářství zavázala do roku 2020 všechny výstupy ze ZEVO použít jako stavební materiál.


ARGUMENT: Petice zmiňuje také to, že do ZEVO Mělník by mířily odpady z velké části Středočeského kraje, což by neúměrně zatížilo dopravu.

K tématu dopravy investor (ČEZ) prezentoval přesné propočty navýšení dopravy z obou směrů k ZEVO v rámci veřejného projednávání. Součástí dokumentace EIA je rovněž dopravní studie a ta detailně popisuje zatížení dopravou do ZEVO. Vzhledem k tomu, že investor nedokáže ovlivnit způsob dopravy do ZEVO, tak je s návozem odpadu do zařízení počítáno s variantami kombinované silniční a železniční dopravy. Přesný poměr silniční a železniční dopravy investor nedokáže ovlivnit, ale dokumentace počítá se dvěma krajními stavy. Jeden krajní stav je (nejméně ekologicky příznivý), že veškerý odpad bude přivezen po silnici (a to z okruhu 30 km svozovými vozy a ze vzdálenějších míst velkoobjemovými kamiony), a v tomto případě by celkový nárůst dopravy činil 180 vozů (jak ukazuje snímek na straně 29 v prezentaci, tak by se jednalo pouze o řád procent) při započtení jízd tam i zpět. Škvára se bude odvážet po železnici. V případě využití železnice (má smysl více než 30 km od ZEVO) budou počty mnohem nižší. Tyto dva krajní stavy jsou popsány v prezentaci na straně 27. a 28. Čísla o dopravě jsou veřejně přístupná na prezentaci z veřejného projednávání EIA z 8. března 2018.

Odkaz: https://www.cez.cz/edee/content/file/zevo/zapisy/180307-zevo-eme_vp_prezentace-cez_03.pdf

Kapacita zařízení musí být navržena jak pro nejbližší spádové oblasti, tak pro potřeby kraje. Dále kapacita zařízení reflektuje míru, při které je sofistikované čištění spalin v souladu s ekonomickou udržitelností.


ARGUMENT: Materiály předložené společností ČEZ neobsahují konkrétní technologie, které bude zařízení využívat. 

Současným trendem zeleného veřejného zadávání není poptávání přesných výrobků, ale poptávání řešení. Předkladatel projektu tak představil záměr a konkrétní technologie budou soutěženy v rámci VŘ jako komplex nejvhodnějších dostupných metod v daném čase. Tyto principy jsou i v souladu s cirkulárním veřejným zadáváním, které se testuje v Nizozemí v rámci tzv. Green deals (GD číslo 159, (Více informací:  http://www.greendeals.nl/gd159-circulair-inkopen-meer-waarde-voor-de-hele-keten/).

ČEZ jako sektorový zadavatel je povinen naplnit legislativní požadavky. V dokumentaci jsou popsány logické celky, u kterých je v EIA dokumentaci dopsáno, že budou sestaveny dle BAT. Technologie podobného rozměru také musí plnit přísné BREF limity.


Názor INCIEN a doplňující informace:

Tisková zpráva nevyjadřuje postoj všech nevládních neziskových organizací. INCIEN se s touto zprávou neztotožňuje a zastává opačný názor. ZEVO Mělník je projekt, který je z pohledu cirkulární ekonomiky hodnocen pozitivně z několika důvodů:

  • Nejedná se o prostou spalovnu, ale zařízení na energetické využívání odpadů, které při sledování nejnovějších trendů neprodukuje vůbec takové množství odpadů, jaké neziskové organizace uvádějí, a zároveň zapadá do energetického mixu ČR.
  • Zařízení vhodně doplňuje teplárenskou lokalitu Mělník, která je napojena v souladu s pilíři státní energetické koncepce na centrální zásobování teplem a odpady tak mohou nahradit v současnosti používané uhlí. Pokud do celkové koncepce zdrojů nebude zařazeno ZEVO, tak bude dodávka tepla zabezpečena jiným uhelným zdrojem, který bude k zajištění požadovaného množství tepla spotřebuje asi 3000 vagonů uhlí ročně. Uhlí je fosilní zdroj, u kterého je v moderní energetice trendem odklon a zároveň je prolamování limitů těžby v ČR velmi aktuálním tématem, vůči kterému se staví nejen neziskový sektor, ale i široká veřejnost.
  • Bojktování energetického využívání dává volné pole pro skládkování, které je v současnosti největším problémem a nejméně preferovanou možnosti nakládání s odpadem.
  • Vzhledem k plánu EU a balíčku oběhového hospodářství se mluví o kombinaci 65 % recyklaci, 25 % energetické využívání a 10 %. Z toho jasně vyplývá, že české kapacity mohou být dvojnásobně navýšeny bez narušení plánů recyklace. Současně však mluvíme stále jen o komunálních odpadech a ne o průmyslových. Diskutovat o nadkapacitách ZEVO či využívání pojmu „megaspalovna“ tak není na místě. Vše je v souladu s cíli EU.

Alternativou ZEVO je dle neziskových organizací MBÚ: 

  • Toto zařízení nemá ekonomické ani environmentální opodstatnění. Výstupy MBU jsou: recyklovatelné složky (10 – 20 %), tuhé alternativní palivo a podsítná (kompostovatelná) složka, která je však stejně využívána jen na rekultivace skládek. O tuhé alternativní palivo nemají (dle nejnovějších informací a názoru účastníků Dnů teplárenství) žádné zařízení v ČR zájem. Uplatnění vytříděných složek je sporné (vysoká míra nečistot), což jasně naznačuje pro ekonomickou neudržitelnost.
  • Stavba podobných zařízení může snížit míru třídění (obyvatelé nabydou dojmu, že je po nich odpad dotřiďován a nemusí se tak do třídění zapojit). INCIEN se vážné obává, že by podobná zařízení ovlivnila míru třídění odpadů v domácnostech a výrazně jej nedoporučuje.

Velmi negativně hodnotíme záměrné manipulování veřejnosti ve věci negativní komunikace zařízení na energetické využívání odpadů, které odsouvá pozornost od skládek, které jsou nejméně preferovanou možností. Spalování a skládky jsou na stejné úrovni – nejméně preferovaná možnost nakládání s odpadem. V ČR však žádná SPALOVNA komunálních odpadů nestojí. Prosté spalování využívají jen některé spalovny nebezpečných odpadů. Všechna zařízení využívající energetický potenciál odpadů jsou tedy lepším řešením než skládky a nemáme ani nadkapacity, o kterých se mluví. I pokud budou realizovány známé projekty ZEVO (rozšíření ZEVO Malešice, Komořany, Mělník, rozšíření SAKO Brno o třetí linku), tak stále nebudou kapacity dostatečné k cílům odklonění odpadů ze skládek. Plánované kapacity nikterak neohrozí naplňování cílů recyklace a balíčku cirkulární ekonomiky.

ZEVO Mělník také realizuje společnost ČEZ na poptávku Středočeského kraje, kdy Strategie POH Středočeského kraje uvádí jako prioritní oblasti:

  • zásadní omezení skládkování,
  • zajištění energetického využití směsných komunálních odpadů,
  • důsledná podpora odděleného sběru a recyklace využitelných KO,
  • zajištění nakládání s BRKO – rostlinného původu.

Porovnání ZEVO a skládky:

ZEVO Skládka
97 tisíc tun škváry / 15 tisíc tun popílku

  • škvára monitorována a certifikována,
  • potenciál pro využívání škváry jako sekundární materiál ve stavebnictví,
  • potenciál pro využití popílku (stavebnictví)

 

(navíc z praxe vyplývá, že se nejedná o třetinu, ale jen asi 20 – 25 % hmotnosti vstupů).

320 tisíc tun odpadů
10 % objemové hmotnosti (škvára + popílky) 100 % celkové objemové hmotnosti
30 % hmotnosti celkové 100 % hmotnosti celkové
separované železné / neželezné kovy (3 %) = potenciál vytřídění pro 9 tis tun / rok 0 %
kontrolovaný proces produkce dioxiů zahoření skládek je kvantifikováno na počet 3 požáry denně v ČR s nemožností měřit dopady (produkce toxických látek v kouři aj.)
Kontrolovaný proces nakládání s výstupy ze spalovny Nekontrolovatelný a nekontrolovaný proces línání do podzemních vod, litteringu, úniku metanu, ekologické zátěže.

 

Zpracovala: Soňa Jonášová, 9. Května 2018

 

 

 

Zahraniční zkušenosti se zálohovým systémem na PET blíže představí první odborná konference Zálohujme

Praha, 9. května 2018 – V lednu oznámily Karlovarské minerální vody a.s. spolupráci s Institutem Cirkulární ekonomiky (INCIEN) a Fakultou technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha s cílem vytvořit studii, jak by se v České republice mohlo zpět do oběhu vrátit co nejvíce PET lahví. Vznikla tak výzkumná skupina Zálohujme, která analyzuje současný stav nakládání s odpady z PET lahví, reálnou míru recyklace a využití v rámci České republiky a možnosti zavedení zálohového systému PET lahví. Společně zároveň připravují první odbornou konferenci „Zálohujme?“, která proběhne 22. května. Na ní budou mimo jiné představeny první výsledky analýz a také zahraniční zkušenosti se zálohovým systémem.

V České republice se každý rok uvede na trh zhruba 55 000 tun PET lahví.  Z veřejných dat vyplývá, že tříděním od obyvatel se jich podaří získat zpět asi 60 až 70 %. Země EU, kde je zavedený zálohový systém, dosahují však až 98% míry zpětného odběru nápojových PET lahví. „Při sledování materiálových toků odpadů můžeme identifikovat, v jakých fázích dochází ke ztrátě materiálů. V případě PET lahví hlavní ztráty nastávají u spotřebitelů, kteří odpad netřídí, a dále pak v dotřiďovacích linkách odpadu, kde dochází k dalším ztrátám při dotřiďování. PET lahve jsou však jeden z mála velmi dobře recyklovatelných plastů a každá jeho ztráta je tak zároveň finanční ztrátou celého systému. Na trhu se totiž cena za jednu tunu vytříděných PET lahví pohybuje od pěti do deseti tisíc korun, a to i v současné tzv. plastové krizi,“ vysvětluje Vojtěch Vosecký, projektový manažer výzkumné skupiny z INCIEN.

První odborná konference zabývající se problematikou třídění PET lahví Zálohujme? s podtitulem Inspirace a zkušenosti se zálohovými systémy ze zahraničí se uskuteční 22. 5. v Praze 1 ve sdíleném coworkingovém prostotu Opero v Salvátorské ulici. Je určená pro odbornou i laickou veřejnost. Účastnit se jí budou také zástupci evropských států, kde zálohový systém efektivně funguje, a podělí se o své zkušenosti. Mezi ně patří například Clarissa Morawski, zakladatelka a ředitelka organizace Reloop Platform* (pozn. níže) a expertka na zavádění zálohových systémů na nápojové obaly v EU. Konkrétní zkušenosti z praxe představí Rauno Raal, ředitel společnosti, která řídí zálohový systém v Estonsku. Estonský systém od svého založení vykazuje skvělé výsledky, jen v 2017 se v Estonsku vytřídilo 88 % všech PET lahví.

Alessandro Pasquale, ředitel Karlovarských minerálních vod a.s. (KMV) na konferenci navíc představí úvahy týkající se ekodesignu PET lahví.  „Je zřejmé, že se výrobci musí chovat co nejzodpovědněji v souvislosti se svými výrobky a jejich obaly. A to nejen na konci jejich životního cyklu formou zpětného odběru, ale navíc je třeba změnit i to, jak se na produkty díváme již na začátku – ve fázi, kdy navrhujeme, jak budou vypadat a jestli o ně nakonec bude zájem v recyklačním průmyslu. Je nám jasné, že pro dobrou recyklovatelnost lahví je potřeba myslet  i na takové vlastnosti, jako je barva lahví či materiál etiket, a najít způsob, jak je racionalizovat,“ doplňuje Alessandro Pasquale z KMV.

V rámci celého projektu se spustí během května i nová webová stránka zalohujme.cz, kde budou průběžně zveřejňovány výsledky analýzy včetně aktualit a informací o doplňkových akcích. Pro různé zájmové skupiny jsou zde také k nalezení možnosti zapojení se do výzkumu samotného.

* Reloop Platform je široká platforma pro firmy a instituce, které sdílejí společnou vizi pro cirkulární ekonomiku – více viz https://reloopplatform.eu/

_____________

Praktické informace: 

Termín konání konference je úterý 22. května 2018 od 9:30 do 14:30 ve sdíleném prostoru Opero Salvátorské ulici 931/8 v Praze 1.  Na konferenci je potřeba se registrovat přes registrační formulář zde nebo na e-mail ivana@incien.org. Podrobný program konference s přehledem řečníků bude registrovaným účastníkům zaslán.

Kontakt pro média:

Ing. Ivana Jenerálová, Media koordinátor
Institut Cirkulární Ekonomiky,z. ú., Bolzanova 1, 110 00 Praha
telefon: 777 563 943
e-mail: ivana@incien.org

O INCIEN

Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú., je nezisková organizace pracující na šíření myšlenky cirkulární ekonomiky (oběhového hospodářství) v České republice. INCIEN byl založen v roce 2015 a od té doby vzdělává, pořádá diskuzní večery, semináře i konference zabývající se problematikou odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky. Současně realizuje vlastní projekty ve spolupráci s firmami, školami, obcemi i veřejnou správou. Aktivně přenáší a aplikuje know-how v tomto oboru z ostatních evropských zemí. Cirkulární ekonomika je základním stavebním kamenem pro přechod z lineární spotřeby surovin a prosazuje vnímání odpadů jako zdroje, jenž šetří finance i životní prostředí. Více informací najdete na www.incien.org

O Karlovarských minerálních vodách

Skupina Karlovarských minerálních vod (KMV) je největším výrobcem minerálních a pramenitých vod ve střední Evropě. Posláním skupiny KMV je zvyšovat kvalitu a kulturu pití a činit ze svých výrobků proslulé značky s mezinárodní hodnotou. Společnost byla založena karlovarským rodákem Heinrichem Mattonim v roce 1873. Současnou podobu získaly Karlovarské minerální vody, a.s. v 90. letech díky výrazným investicím nových majitelů, italské rodiny Pasquale. V ČR vyrábí KMV vedle tradiční minerální vody Mattoni také pramenitou vodu Aquila a minerální vody Magnesia, Poděbradka, Dobrá voda a Hanácká Kyselka. Své produkty v současné době KMV vyváží do 20 zemí světa a jako mateřská společnost vlastní zahraniční značky minerálních vod v Rakousku, Maďarsku a na Ukrajině. V Bulharsku patří KMV k předním výrobcům a distributorů nealkoholických nápojů značek firmy PepsiCo. Ve všech zemích, kde KMV operuje, zaměstnává na 1100 zaměstnanců. KMV se významně podílí na kulturním, sportovním a společenském životě. Podporuje také projekty spojené s ochranou přírody a otázkou ekologie. KMV je členem Národní sítě Global Compact ČR, která sdružuje firmy a organizace zapojené do UN Global Compact – největší světové iniciativy společenské odpovědnosti a udržitelného podnikání pod záštitou OSN. Další zajímavé informace o společnosti naleznete na Twitteru @KMV_Mattoni.

O VŠCHT FTOP

Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha se dlouhodobě systematicky věnuje environmentálním dopadům různých technologií i rozvoji udržitelnosti z pohledu průmyslu. Řešíme řadu projektů týkajících se čištění odpadních vod, recyklací odpadních materiálů, snižování atmosférických emisí či zaměřených na úsporu surovin.

 

SMRT V ODPADCÍCH: názor INCIEN v časopise Instinkt.

Lidstvo stihlo vyprodukovat přes osm miliard tun plastu. Varovné signály začí- nají znít čím dál častěji – třeba na plážích v  tradičních letoviscích. S  odpady se přitom člověk musel umět vypořádat odpradávna: bronz se recykloval už v době bronzové, první skládky vznikaly ve starověkém Řecku a Římě. Nahlížení na odpad razantně změnila teprve průmyslová revoluce v 19. století. „Až v dnešní době se konečně začínáme na odpad dívat jako na zdroje a pomalu opouštíme skládkování. Už dnes je přitom škoda každé tuny odpadu, kterou nevyužijeme lépe!“ konstatuje Soňa Jonášová, zakladatelka a ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky. Problém Česka? „Ve vyspělých státech západní Evropy se skládkují jednotky procent, u nás je to stále polovina. Na druhou stranu dobře třídíme a v třídění patříme mezi jedničky. Nutno dodat, že materiálové toky odpadů jsou často netransparentní a  ve velkém množství končí i za hranicemi. A to je škoda,“ naznačuje Jonášová. I přes alarmující prognózy však dokáže najít také pozitiva – Evropská komise tlačí členské státy k vyšší recyklaci a vý- robce směruje k tomu, aby omezili výrobu jednorázových plastů. „Máme řadu šikovných Čechů, kteří hlavně v zahraničí rozjíždějí projekty bezodpadových festivalů. Věřím, že brzy budeme těmi, kteří budou svět inspirovat v oblastech nakládání s odpadem,“ chválí krajany. Právě v Česku vznikl i patent na recyklaci odpadního oleje. Inovativní technologie z nich dokáže vytvořit stoprocentně rozložitelný plast.

Odkaz na celý článek najdete níže.


Celý článek k náhledu zde.

Otevřený dopis premiérovi k odsunu Odboru pro udržitelný rozvoj z Úřadu vlády.

Dne 6. března 2018 jsme odeslali na adresu současného pana premiéra České republiky, Ing. Andreje Babiše, následně uvedený otevřený dopis. Jeho důvodem je náš současný nesouhlas s odsunem Odboru pro udržitelný rozvoj z agendy Úřadu vlády. Považujeme tento krotk za krok zpět a velkou ztrátu pro správné směřování oblasti nejen cirkulární ekonomiky, ale i celé agendy Cílů udržitelného rozvoje a udržitelnosti jako takové. Pro jejich naplňování je totiž nezbytné, aby Odbor pro udržitelný rozvoj fungoval na úrovni, kdy rozsahu jeho aktivit nebude bránit rezortní zaměření ministerstev. Celé znění dopisu přikládáme a pokud se s jeho zněním ztotožňujete, tak se můžete šířením a vlastním vyjádřením svého názoru připojit k aktivitě, jejímž prvotním cílem je upozornit na probíhající změny, které nejsou v souladu se správnou kultivací tohoto tématu a upozorňují na fakt, že agenda udržitelného rozvoje není pro současnou vládu tak podstatná, jak si vzhledem ke všem aktuálním souvislostem vyžaduje. Nejde totiž jen o agendu ochrany životního prostředí, ale komplexního rámce oblastí. S Cíli udržitelného rozvoje se můžete seznámit sami například na webových stránkách Informačního centra OSN v Praze. 

 


Vážený pane premiére,

dovolte mi, abych se na Vás obrátila jménem Institutu Cirkulární Ekonomiky, jehož hlavním cílem je šířit myšlenky cirkulární ekonomiky a uvádět je do praxe. Institut vznikl v roce 2015 a za tuto dobu má za sebou již viditelné výsledky hlavně v oblasti směřování našeho systému hospodaření s odpady (https://incien.org/). Je také mediátorem diskuze mezi zainteresovanými stranami v tomto tématu.

Udržitelné podnikání se stává nutností s ohledem na postupující degradaci životního prostředí, a tedy i úbytek zdrojů pro náš rozvoj. Téma udržitelného rozvoje je velmi komplexní, náročné na správu a je třeba ho mít na paměti při všech krocích, které naše společnost podniká. Právě proto jsme uvítali vznik Odboru pro udržitelný rozvoj na Úřadu vlády – právě Úřad vlády totiž zajišťuje nadresortnost při správě této významné agendy. Tím, že Úřad vlády nereprezentuje žádnou vlastní specifickou agendu, je ideální institucí při rozvíjení komplexních agend, jako je například cirkulární ekonomika.

Přesně z této pozice, mimo běžné spory mezi resorty tak Úřad vlády, může například garantovat náš projekt v rámci výzvy TA ČR ÉTA, zaměřený na propojení společenských a technologických inovací. Cílem projektu je vytvořit Cirkulární městský hub v centru Prahy, který bude místem pro setkávání inovátorů, podnikatelů i výzkumníků. Součástí projektu bude rovněž spolupráce s magistrátem hlavního města Praha na zcela prvním mapování městských materiálových toků v České republice.

Dovolte mi proto vyjádřit velké zklamání ze zamýšleného přesunu této agendy z Úřadu vlády na Ministerstvo životního prostředí. Považuji to za jasný signál, že Vaše vláda této agendě nedává takový význam, jaký jí náleží a přesunem na jedno z mnoha sektorových ministerstev způsobí její oslabení. Ať už bude Odbor pro udržitelný rozvoj pokračovat kdekoliv, nebude již pravděpodobně mít tolik prostoru pro uplatnění a rozvíjení Strategického rámce Česká republika 2030, za nímž stojí tým odborníků, široká konzultace a tři roky intenzivní práce. V době, kdy mělo dojít k praktickým akčním krokům vedeným tímto odborem, totiž dojde k jeho výraznému zeštíhlení a odsunu z centra vládnutí, které jako jediné může zajistit koordinaci této široké agendy.

Dovolte mi proto, abych Vás požádala o důsledné přezkoumání Vašeho rozhodnutí. O to více, že se jedná o tichý přesun, který s celou řadou organizací spolupracujících s tímto odborem nebyl nijak konzultován, ale má velké následky pro nás všechny. Pro občany České republiky a celou naši společnost.

Ve své každodenní práci se setkávám s pozitivním ohlasem ze všech stran – a to i ze strany byznysu, že je nezbytné se udržitelnosti našeho rozvoje věnovat a využívat všechny příležitosti, které nabízí. Tyto firmy a organizace očekávají, že i vláda odvede v této oblasti svůj díl práce. My samozřejmě ve svých aktivitách nepolevíme. Naopak. Tím, že se vláda svého podílu na utváření této nadresortní agendy vzdává, musíme v našem úsilí pokračovat o to intenzivněji.

 

Ing. Soňa Jonášová,

ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky, z. ú.


Otevřený dopis premiérovi České republika – plné znění, 6_3_18

Rozhovor pro Odpadové forum: Chybí ochota spolupracovat

Rozhovor, který vyšel v časopise Odpadové forum.  


Založila jste Institut cirkulární ekonomiky s jasnou myšlenkou: zavést principy cirkulární ekonomiky do prostředí České republiky a přiblížit ji tak jiným evropským zemím. Jaká jsou typická česká specifika, která brzdí přijmout tyto principy? Není nikdo, kdo by s nimi nesouhlasil.

Typickým českým specifikem, které je v mých očích klíčem k neúspěchu v mnoha oblastech, a to i z historického hlediska, je krátkozrakost, malá schopnost pochopení problému holistickým přístupem a často i prospěchářství. Zavíráme oči před příležitostmi, které principy cirkulární ekonomiky přináší, a zároveň neumíme výzvy přeměnit v příležitosti. Celý systém, který je za tímto celkem novým pojmem přitom přináší jen návrat k selskému uvažování, uvědomělé výrobě a spotřebě a úctu k přírodním zdrojům, které zde na planetě Zemi máme. Počet obyvatel se brzy téměř zdvojnásobí. Zásoby a přírodní dědictví však zůstává stejné.

Zákaz skládkování v roce 2024 a odchod od lineárního hospodaření se surovinami měl být v ČR podpořen novým Zákonem o odpadech, který neprošel ani do Sněmovny k 1. čtení. Je ČR připravena na oběhové hospodářství?

K tomu, abychom byli připraveni na přechod k oběhovému hospodářství, potřebujeme skutečně poznat systém uzavřeného toku materiálů a zapracovat na vytvoření tzv. „circular roadmap“. Jedná se o dlouhodobou koncepci, která bude zahrnovat implementaci principů oběhového hospodářství do legislativy, vytipování klíčových a prioritních oblastí, zmapování současného stavu a zejména akční kroky pro jednotlivé dílčí fáze. Abychom na přechod byli připraveni, musíme si připravit kvalitní plán a začít na něm pracovat.

Nepřijetí Zákona o odpadech je ukázkou toho, že připraveni nejsme. Symbolem pro připravenost je v mých očích ochota spolupracovat a my jsme při schvalování byli svědky silné a nekompromisní lobby dílčích skupin bez jakéhokoliv pochopení vyššího zájmu, který v sobě Zákon měl a to tvrdé prosazení hierarchie nakládání s odpadem. Mezisektorová spolupráce je přitom klíčem k úspěchu, neboť oběhové hospodářství je „deštníkem“ nad širokým spektrem témat a oblastí.

Jednou z činností INCIENu je spolupráce s firmami, které se rozhodly pro implementaci principů cirkulární ekonomiky do svého podnikání. Pomáháte jim najít vhodné byznys modely, které jsou šetrné k životnímu prostředí a zároveň generují zisk. Jaký je zájem českých firem o podobné přístupy?

Často za námi chodí firmy s tím, že jsou rády, že konečně někdo pojmenoval to, co dělají už roky. A za to jsme rádi. Nepřinášíme nic nového. Jen ukazujeme těm, kterým se podnikání v průběhu změnilo na stroj na peníze s negativním dopadem na životní prostředí, že je třeba začít dělat věci jinak. A že je třeba vnímat podněty, které přicházejí například ve formě směrnic EU, jako výzvu ke změně byznys modelu, na kterém fungují nyní. Zájem je různý. Některé zajímá, co je to ekodesign a jak nastavit vztah k zákazníkovi po prodeji tak, aby se k nim výrobek na konci životního cyklu opět dostal. Nebo aby výrobek sám o sobě byl součástí cirkulárního životního stylu. Společně s firmami hledáme ekonomické i ekologické způsoby, jak pomalu skutečně „uzavřít kruh“. S tím souvisí systémy oprav, zpětného odběru, recyklace. Velmi aktivní je v tomto směru IKEA, se kterou nyní pracujeme na dalších tématech, jako je třeba snížení potravinového odpadu. O přeměnu odpadů na zdroje (a to i finanční) má zájem většina firem, které nás oslovují. Ale schválně říkám většina, protože jsou i takové, které zajímá PR a podpora prodeje jejich „cirkulárního“ produktu či služby, tvorba dlouhodobých strategií v souladu s balíčkem o cirkulární ekonomice aj.

Byznys plány společností jsou určovány poptávkou a spotřebitel klade především důraz na cenu. Levná výroba nekvalitních a špatně recyklovatelných výrobků má pro společnost ale velké náklady. Jak bojovat s touto krátkozrakostí? A co proto mohou udělat právě české společnosti?

Vnímám pozitivní změnu ve spotřebitelském chování směrem od kvantity ke kvalitě. Lidé si všímají nízké životnosti a sami se ptají po delší záruce a po kvalitnějším zboží. Často v diskuzích na obcích a městech slýcháváme komentář: „Vždyť dneska má každý elektrovýrobek nějaké „kazítko“ a často se ani nedá opravit. Tak se nedivte, že pořád kupujeme věci nové.“ Garance opravitelnosti, delší záruka či zajištění zpětného odběru recyklovatelného výrobku výměnou například za slevu na výrobek nový může pomalu stimulovat změnu kvality výrobků, které jsou uváděny na trh. Výrobci mohou zpět získat cenné a kvalitní materiály a zároveň si budovat dlouhodobější vztah se zákazníkem. A kde je ta „ekonomika“? Například v tom, že když se zákazník vrací, tak investujeme méně do marketingu a zároveň máme zajištěnu část materiál pro výrobu nového produktu. Navíc můžeme o služby oprav rozšířit služby, které poskytujeme.

Spolupracujete se starosty a zastupiteli. Jaké problémy řeší, pokud chtějí s odpady na svém území nakládat efektivně?

Často řeší nízkou míru zapojení obyvatel do systému třídění odpadů. V novinách vychází články o tom, jak Češi třídí správně a hodně, v některých obcích jsme však stále na začátku a jediným systémem třídění je pár barevných kontejnerů u místního obchodu. To často nestačí. Není to řešení pro stavební, velkoobjemové či elektro odpady, které často končí tam, kde nemají – v lese za obcí. Dále spousta starostů nevnímá odpad jako zdroj a nedochází jim, že s dobře vytříděnou komoditou může obec sama obchodovat a tak si přijít na slušný příjem do obecní kasy.

Jak starostům tedy pomáháte?

Pomáháme jim zmapovat současnou situaci, stanovit reálné cíle s ohledem na ekologii i ekonomiku, ukazujeme jim, kde podobné systémy už fungují, protože jsme přesvědčení, že příklady dobré praxe jsou skvělým vodítkem, hledáme příležitosti pro ekonomické nakládání s jednotlivými odpadovými materiálovými toky v jejich regionu, ukazujeme jim jak se na odpady dívat jako na zdroje a v neposlední řadě pomáháme změny v oblasti odpadového hospodářství komunikovat směrem k obyvatelům. Také pořádáme konferenci ODPAD  ZDROJEM, která je každoročním sumářem nových informací v této oblasti.

Své aktivity směřujete na obce, firmy i na osvětu. Pořádáte přednášky, workshopy a jezdíte po školách. Není toho málo. Která aktivita je podle Vás nejpřínosnější a nejúspěšnější?

To je těžké říci. Od svého založení tvrdíme, že šíříme myšlenky, ale zároveň pracujeme na projektech, které je zavádí do praxe. Neumíme o věcech jen mluvit a přitom nic nedělat. Víme, že všechno, co děláme, má smysl a zapadá nám to do našich vizí. Zároveň ale víme, že na všechno nestačíme. Proto například připravujeme metodiky pro školy a školky i jiné organizace, které budou moci využívat pro osvětu a vzdělávání generace, která přijde po nás a bude muset hospodařit právě podle principů cirkulární ekonomiky. Podařilo se nám připravit semináře PAYT tour pro starosty obcí, které proběhnou ve všech krajských městech a informace se tak skutečně dostane ke všem. Ti, kteří nebudou moci na seminář, dostanou video nahrávku. Nejefektivnější je však sbírat příklady dobré praxe a ty šířit dál. Ukazovat, že to, o čem mluvíme, skutečně jde a je přínosem pro nás pro všechny.

Jaké aktivity INICIEN chystá v následujících letech?

Chystáme ucelené studie pro města a firmy, jejichž cílem bude vytvoření dlouhodobých koncepcí, které však budou zahrnovat konkrétní kroky, podle kterých budou moci naši partneři postupovat. Budeme pokračovat v projektu ODPAD ZDROJEM, který je založen na konání konference a doprovodných akcí v průběhu roku, jejichž cílem je změna myšlení nás všech a to takovým způsobem, abychom odpady skutečně vnímaly jako zdroje a naučili se je do maximální míry využívat. Když nebudou vznikat odpady, tak se vlastně celkem samozřejmě přesuneme na oběhové hospodářství. Plánujeme i práci na mezinárodních projektech, které nám umožní být stále o krok napřed a přinášet nejaktuálnější informace k nám do České republiky.

Institut aktivně spolupracuje se zahraničím, především s Holandskem. Mohla byste mezinárodní spolupráci INCIENu přiblížit?

Holandsko je považováno za cirkulární hotspot na globální úrovni. My jsme zastánci tvrzení, že nejrychleji se k přechodu na cirkulární systém hospodaření dostaneme jen ve chvíli, kdy se budeme učit od těch, kteří jsou před námi. Považujeme za důležitý jak znalostní, tak technologický transfer, a proto na obou úrovních s Holandskem spolupracujeme. V oblasti znalostí například v rámci cirkulárních městských scanů, které začneme realizovat v druhé polovině roku 2017 a jejichž cílem je uzavírání materiálových toků na úrovni měst a regionů nebo na studiích, které konzultujeme a připravujeme ve spolupráci s Wageningen univerzitou.

V oblasti technologické organizujeme obchodní mise pro české a holandské firmy. Na podzim také ve spolupráci s Velvyslanectvím Nizozemského království připravujeme první velké obchodní setkání na půdě Velvyslanectví, kdy holandské firmy se zájmem prosadit nové technologie a ekoinovace na český trh pozveme do Prahy, aby se potkali s potenciálními partnery.

Autorka článku: Jana Drábková. 

 

Projekt Obce na cestě k minimálnímu odpadu odstartoval na půdě Ministerstva životního prostředí.

Myšlenkou pilotního projektu Obce na cestě k minimálnímu odpadu je v rámci celoročního projektu pomoci obcím nastartovat účinné kroky vedoucí k dlouhodobému snižování množství směsných komunálních odpadů a naopak do maximální možné míry podpořit prevenci a třídění.

Soňa Jonášová představila základní myšlenky projektu a důvody, proč vznikl tento soubor intenzivních ročních vzdělávacích, analytických a technologicko-implementačních aktivit. Mezi jedny z cílů patří mimo jiné naučit zastupitele efektivně využívat finanční prostředky obce i bez dotačních podpor. „Někdy je totiž jednodušší pořídit systém na snížení množství odpadu z vlastních zdrojů, bez dotací například v obci Prostřední Bečva, kde byl pořízen systém na pečlivou evidenci odpadů a zvýšení míry separace a snížení množství SKO z vlastních financí, se náklady vrátily do jednoho roku. Pro efektivitu jsme se dohodli s JRK za podpory MŽP vytvořit tento projekt Obce na cestě k minimálnímu odpad, kde efektivně spojíme své síly a umožníme více obcím, aby získaly co největší podporu od našich týmů.“ 


Základní stavební kameny projektu: 

  • Řešení šité na míru. Každá obec má svoji kontaktní osobu, která s ní projde celým rokem a pomůže nastavit individuální harmonogram desítek aktivit. 
  • Osvěta jako motivační nástroj pro občany. Starostové v tom nemusí být sami, INCIEN jim pomůže s osvětou, aby systém dobře fungoval.
  • Vzdělání pro vedoucího odpadového hospodáře formou prezenčního i distančního vzdělávání. 
  • Evidence a analýza dat. 
  • Chytré technologie pro pečlivou evidenci odpadů.

Kam projekt směřuje? 

  • Na konci cesty dojde ke snížení množství odpadu v obcích a ke komplexnímu přehledu o odpadech na úrovni celé obce, ale i domácností. Obce budou mít plán dalších kroků k zavedení maximálního možného třídění. Všichni obyvatelé budou informovaní a motivovaní k dodržování nově nastaveného systému.

S nejaktuálnějšími informacemi týkajícími se legislativních změn v odpadovém a oběhovém hospodářství vystoupil i Jan Maršák z odboru odpadů MŽP, který velmi jasně, stručně a zejména prakticky představil přítomným zastupitelům, s jakými cíli je třeba počítat. K dispozici byl účastníkům i během přestávek a po skončení semináře. Ministerstvo je odborným partnerem i dalších aktivit INCIEN, mezi které patří například konference ODPAD ZDROJEM, která se bude konat na začátku března v Choťovicích u Kolína. I na tu účastníci projektu zavítají a jedná se tak o jednu z dalších osvětových aktivit, na kterých se mohou osobně setkat a předat si informace o průběhu odpadových změn v jejich obcích. Právě sdílení dobré praxe a zkušeností plynoucích ze zavádění změn je důležitým aspektem celoročního projektu.

Sumář informací z vystoupení pana Jana Maršáka: 

  • Aktuální data o odpadech v ČR, strategie ČR pro OH, změny legislativy, nový zákon o odpadech, změny legislativy v EU.
  • Aktivity MŽP pro obce a města.
  • Produkce komunálního odpadu na osobu je 531 kg. Problém z pohledu MŽP je, že se více jak polovina komunálního odpadu v ČR stále ukládá na skládky.
  • MŽP cílí na změnu proporcí nakládání s odpady, výhled pro rok 2020 a 2024 je snižovat množství skládkovaného odpadu a posilovat energetické využití odpadů.
  • Je předložena novela zákona o odpadech, který vyplývá z nutnosti se přiblížit novým evropským předpisům, v současné době je v novém meziresortním řízení.
  • V tuto chvíli platí nová vyhláška č. 321/2014 o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů, a to ve sběru bioodpadů – zavedení celoročního sběru a dále sběru olejů a tuků z domácností. Zavedení separovaného sběru – účinnost vyhlášky je předpokládaná k roku 2019 nebo 2020.
  • MŽP má aktivity pro obce jako bylo například PAYT tour 2017 – semináře pro obce k chytrým způsobům nakládání s odpady, dále Prevence vzniku odpadu – metodiky, letáky a podklady k prevenci vzniku odpadů volně k dispozici na webu MŽP. Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s KO – jedná se o připravovanou publikaci od MŽP.

Prezentace pana Maršáka i dalších přednášejících obdrží účastníci v elektronické verzi.

Na semináři byly představeny i týmy JRK a INCIEN. Každá samospráva má k dispozici svoji konkrétní osobu, na kterou se může v průběhu celého projektu obrátit. Tým INCIEN zajišťuje besedy, osvětové akce, vzdělávací akce, analýzu současného stavu či předání metodiky pro vzorkování odpadů, které v obci bude probíhat. Tým JRK dbá na dodržování harmonogramu a implementaci technologických řešení. 

 

Od Soni Jonášové byl představen harmonogram celého projektu, bylo vysvětleno, co který bod znamená, kdo je zodpovědný za jeho plnění. Starostové byli ujištěni, že jakékoliv výjimky jsou možné. Laura Mitroliosová navázala na představení harmonogramu projektu a představila analytickou část projektu, co bude potřeba od obcí sledovat v průběhu celého projektu a jakým způsobem budou data sledována. Výsledkem by měl být kompletní přehled o odpadovém hospodářsví jednotlivých obcí a zejména důležitost toho, že se v tomto přehledu budou zastupitelé velmi dobře orientovat a budou datům dobře rozumět. 

Robin Dufek, zástupce společnosti JRK, blíže představil celé fungování systému ECONIT. Demonstrativně bylo předvedeno fungování načítání QR kódů na svozových nádobách a pytlích.

Účastníci obdrželi i malé dárky od Ministerstva životního prostředí, mezi které patřily kalendáře s prezentací podpořených projektů z Operačního programu životního prostředí nebo tašky na třídění odpadů, které pomohou s tříděním třeba rovnou na obecním úřadě.

Občerstvení na akci bylo taktéž tematicky laděno do udržitelné noty. Připravila nám je Marta Musilová z firmy Svačit sotva stačim, která zajišťuje udržitelný catering včetně nádobí, které tak omezuje nutnost použití jednorázových produktů.