Informace o akci: setkání zájemců o zapojení do první české Cirkulární dohody na téma “Zavádění principů cirkulární ekonomiky do veřejného zadávání”.
Archiv pro štítek: oběhové hospodářství
Seminář aplikace inovativních technologií 21. století v oběhovém hospodářství (přednášíme)
Ve čtvrtek 21.11.2019 proběhne v prostorách kanadské ambasády v Praze seminář na téma: ,,Aplikace inovativních technologií 21. století v oběhovém hospodářství a jejich příspěvek ke snižování emisí a uhlíkové stopy“.
Seminář za INCIEN povede Soňa Jonášová
Jedná se o soukromou přednášku, na akci se nelze přihlásit.
Vyšla publikace Cirkulární Česko 2. Přináší inspiraci a konkrétní příklady praxe.
Jsme v období velkých společenských a podnikatelských změn, kdy se cirkulární ekonomika a udržitelné podnikání stává normou při jednání jak v zasedacích místnostech nadnárodních společností, tak i v rámci coworkingových prostorů, kde se rodí nové startupy. Je tématem napříč byznysovým sektorem a firmy, o kterých jsme psali již v první publikaci nám ukazují, že okolo sebe už dávno máme příklady, které nás mohou inspirovat na cestě za smysluplným podnikáním, které reaguje na nejvýznamnější problémy dneška. Klimatická změna je již nedílnou součástí našich životů a ať už je způsobená čímkoliv, je třeba hledat konkrétní řešení spíše než odpovědi na diskuzní otázky. A řešeními jsou konkrétní produkty, služby a technologie, které Vám opět přinášíme v Cirkulárním Česku 2.
Legislativa je oblastí, která nám nesmí být omluvou naší nečinnosti, ale naopak impulzem ke změně. Její tvůrce není nutné brát jako někoho, kdo tvoří mantinely, ale jako partnery, kteří nutně potřebují slyšet hlas reality z trhu. Snad se v této souvislosti dočkáme nového zákona o odpadech, který by díky zdražení skládkování výrazně podpořil využívání druhotných surovin v Česku. Jak nám ukazuje množství firem zmíněných i v naší studii, zájem o efektivní využívání zdrojů a omezení zbytečného plýtvání je dnes na pořadu mnohem víc, než tomu bylo kdykoliv předtím. A právě taková atmosféra dává šanci pro vznik pevných partnerství mezi praxí, legislativou, výzkumníky a širokou veřejností a dalšími partnery.
Všichni žijeme na jedné Planetě a i navzdory dálce, která nás odděluje od protinožců, je fascinující, jak jsou díky globalizaci problémy druhé strany světě každodenní součástí našich výzev. Docházející zdroje, na kterých je Evropská unie závislá, jsou stimulem pro rozvoj recyklačních technologií. Oteplování a změna klimatu je impulsem pro hledání technologií a příkladů dobré praxe, které nám pomohou se adaptovat. Enormní znečištění dává impuls zrychlení vývoje nových technologií čištění vod, půdy či vzduchu. Naše společnost se posunula mílovými kroky k digitalizaci a propojenosti, a přitom je čím dál více odpojená od základu, bez kterého se neobejdeme – bez přírody a zdrojů, které jsou nezbytné pro uspokojování nejen materiálových, ale i duchovních potřeb. A tak megatrendy globálního měřítku mohou být nejen hrozbou, ale v případě správného uchopení, zejména příležitostí. A tu jsme se rozhodli v rámci našeho nového partnerství, které jsme při sepisování druhého dílu naší publikace, přijmout.
Současně si ale sami uvědomujeme, jak důležité je témata nejen otevírat, ale zejména je naplňovat. Proto je pro nás samotné skvělou školou pracovat na konkrétních projektech, u kterých zkoušíme nejefektivnější cesty, kterými odpovíme na právě zmíněné globální otázky. Vznik platformy Cyrkl, která v listopadu oslaví první rok existence reaguje na palčivý nedostatek zdrojů a nadměrné plýtvání, které je pro Českou republiku dnes bohužel typické. Míra opětovného použití materiálů je na absurdní míře 7, 6 % a zbytkem plýtváme tak, že to brzy pocítí nejen segment stavebnictví, kterému prakticky do sedmi let začnou docházet základní zdroje písku a kamene, ale i zemědělství, u kterého dochází k obrovskému nedostatku opětovně navrácené biomasy do půdy. Ta dnes končí na skládkách, z nichž se stává s počtem 530 požárů ročně doslova tikající bomba. A přitom zde jsou technologické ekoinovace, které bioodpady či stavební odpady umí využít do maxima, nahradit jimi primární zdroje či minerální hnojiva nebo navíc vyrobit zelené zdroje energie. Jen je třeba producenty materiálů propojit se zpracovateli a pomoci mezi nimi navázat partnerství, která zbytečné plýtvání v mezikrocích omezí. Je třeba vystavět funkční vztahy, které budou reagovat na dnešní trendy, mezi které patří i digitalizace a zároveň budovat partnerství mezi různými aktéry, kteří dobrým nápadům pomáhají do života rychle a s co nejvyšší mírou úspěchu. A zde se myšlenka Cyrkl potkává i s misí Institutu Cirkulární Ekonomiky, který v České republice téma nejen otevřel, ale aktivně pomáhá novým nápadům propojit se s důležitými navazujícími články.
Pokud bychom na závěr měli vyzdvihnout jedno důležité poselství, bylo by to heslo: spolupracujme na lokálních projektech a sledujte globální trendy. Nebojme se otestovat vlastní inovativní nápady a dělejme věci jinak, než bylo do teď zvykem. Aktuální situace si žádá disruptivní přístup, který pomůže byznysu být v souladu s tím, co všichni ve formě nenadálých změn počasí či procházkách ve ztichlých polích pociťujeme na vlastní kůži. V rámci spolupráce různých vědních oborů, jednotlivých výzkumných center, municipalit a především firem totiž vznikají ty nejzajímavější a nejstálejší projekty a podnikatelské plány s největším dopadem na život okolo nás.
Text je závěrečným textem z publikace, jejímž autorem jsou: Soňa Jonášová (ředitelka INCIEN), Cyril Klepek (Innovation Leader v Direct People), Michal Veselý (Chief Marketing Executive, JIC)
Publikace je ke stažení ZDE.
Největší lineární byznys risk? Orientace na prodej nových věcí i neschopnost inovovat.
Circle Economy Amsterdam, jedna z nejproaktivnějších nizozemských organizací věnující se cirkulární ekonomice, vydala report s názvem LINEAR RISKS, ve kterém identifikuje rizika systémů založených na principech lineární ekonomiky. Mezi základní rizika patří těžba nerostných a vzácných surovin bez jejich následné recyklace a navrácení do systému, orientace na prodej nových výrobků, selhání systémů spolupráce mezi aktéry nebo neschopnost inovovat.
Celá studie je ke stažení ZDE.
Záznam z webináře ke studii najdete na kanálu Youtube.
Otevíráme druhý ročník kurzu cirkulární ekonomiky na VŠCHT! Registrace do konce července.
Pojem „oběhové hospodářství či cirkulární ekonomika“ je v poslední době často skloňovaným výrazem jak na globální, tak lokální úrovni. Oběhové hospodářství je trendem, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje Evropské unie. Pochopit však jeho základní principy, které lze úspěšně aplikovat do praxe nemusí být snadné. A právě proto Fakulta technologie prostředí VŠCHT v Praze otevřela kurz nástavbového vysokoškolského studia celoživotního vzdělávaní s názvem Oběhové hospodářství. Po úspěšném prvním ročníku odstartuje 7.9.2018 další ročník, na který je možné se zapsat již nyní.
Kurz nabídne odpovědi na otázky, co skutečně oběhové hospodářství znamená, jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními. Zaměří se na to, jak nastavit nové business modely tak, aby byly udržitelné, v souladu s legislativou a současně inovativní. Zároveň však poskytne účastníkům nejnovější informace z oblasti oběhového hospodářství a plány a vize z celosvětového hlediska i na lokální úrovni.
„Přechod od lineárního na oběhové hospodářství změní zaběhlé přístupy k využití zdrojů a bude mít zásadní vliv na vývoj nových postupů a technologií a celkovou zaměstnanost u nás i v EU. Podle nejnovějších odhadů by v EU přechod na oběhové hospodářství mohl k roku 2030 vytvořit až 2 miliony pracovních míst a ušetřit 600 miliard EUR. Pro úspěšnou realizaci tohoto ambiciózního plánu je ale potřeba vytvořit novou generaci manažerů, lídrů a občanů, kteří se budou schopni efektivně orientovat a využít nových možností, které koncept oběhového hospodářství nabízí,“ dodává Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky. Kurz Oběhové hospodářství je určen pro manažery rozvoje, životního prostředí, CSR či podnikové ekology. Stejně tak je vhodný pro pracovníky na klíčových pozicích, kteří rozhodují o strategiích volených pro zajištění „resilience“ podniku a vyhledávání nových příležitostí.
Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT spolupracuje v rámci tohoto kurzu také s odborníky z praxe. Ti na přednáškách poukazují na konkrétní fakta, aktivity či překážky v realizaci skutečných projektů aplikací principů oběhového hospodářství. Odbornými partnery pro další ročník jsou Institut cirkulární ekonomiky, z.ú., SUEZ Využití zdrojů, a.s., Asociace oběhového hospodářství a Veolia Česká republika, a.s. Druhý ročník kurzu proběhne pod záštitou dvou ministerstev, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu.
Další ročník kurzu Oběhového hospodářství bude probíhat od září 2018 do května 2019. Je tvořen 11 celodenními výukovými bloky, dvoudenní exkurzí na Jižní Moravu a nebudou chybět ani exkurze do ZEVO Malešice a Ústřední čistírny odpadních vod v Praze. Absolvent kurzu bude umět vnímat souvislosti stejně dobře jako příležitosti pro rozvoj konkrétní oblastí, které se věnuje ve svém pracovním prostředí. Získá také komplexní znalosti v oblasti současného stavu rozvoje oběhového hospodářství.
Na druhém ročníku kurzu zbývají stále volná místa! Praktické informace a registraci naleznete na webových stránkách: https://cv.vscht.cz/kurzy-cv/obehove-hospodarstvi. V případě jakýchkoliv dotazů neváhejte kontaktovat Markétu Šerešovou, e: marketa.seresova@vscht.cz
Reakce na tiskovou zprávu: Ochránci přírody sbírají podpisy proti spalovně, mají jich přes 3400
V reakci na tiskovou zprávu, kterou vydala ČTK a převzal ji server Ekolist, týkající se tématu boje proti výstavbě nových spaloven v České republice cítíme povinnost vyjádřit se fakticky k argumentům, které jsou v tiskové zprávě obsaženy a které považujeme za nepravdivé.
ARGUMENT: Po spálení odpadů třetina zbude v podobě strusky a toxického popílku, které se budou stejně muset uložit na skládku.
Ano, dokumentace EIA uvádí, tak jak to povoluje česká legislativa, že struska a popílek budou ukládány na skládky. Nicméně se jedná o (maximálně) 30 % váhových a 10 % objemových množství ze vstupů do ZEVO a jedná se o hygienizovaný inertní materiál, který je již v jiných zemích EU využíván jako stavební materiál. O stejném využití uvažuje i investor, pokud bude legislativa v tomto směru postupovat ve šlépějích západní Evropy. Je to trend, který je již zcela běžný a dlouhodobé testování využívání těchto materiálů v liniových stavbách (silnice, dopravní stavby aj.) v Dánsku uvádějí, že materiál nevykazuje známky ekotoxicity. Na VUT Brno probíhá řada výzkumů vázajících se na materiálové využití (Využití kameniva z vysokopecní strusky při výrobě asfaltových směsí, využití popílků ze spalin do polymerních správkových hmot, autoklávovaný pórobeton na bázi odpadních popelovin a recyklovaného skla aj.). Je tedy zřejmé, že trendem je využívat tyto výstupy materiálově. Využití materiálů ČEZ konzultoval s INCIEN v přípravných fázích projektu.
Údaj, že třetina odpadu je tvořena struskou a popílky je pouze konzervativním odhadem, protože například dle údajů z praxe ZEVO Malešice je produkce strusky asi 20 – 25 % ze vstupů odpadů. Navíc, jak bylo řečeno, budou výstupy preferovaně využívány materiálově do maximální možné míry a to i s recyklací magnetických i nemagnetických či barevných kovů. S tím je počítáno i v dokumentaci EIA.
Poznámka: V Holandsku funguje úmluva, tzv. Green deal (Dutch Green Deal Bottom Ash (IBA)) , kdy se holandská asociace odpadového hospodářství zavázala do roku 2020 všechny výstupy ze ZEVO použít jako stavební materiál.
ARGUMENT: Petice zmiňuje také to, že do ZEVO Mělník by mířily odpady z velké části Středočeského kraje, což by neúměrně zatížilo dopravu.
K tématu dopravy investor (ČEZ) prezentoval přesné propočty navýšení dopravy z obou směrů k ZEVO v rámci veřejného projednávání. Součástí dokumentace EIA je rovněž dopravní studie a ta detailně popisuje zatížení dopravou do ZEVO. Vzhledem k tomu, že investor nedokáže ovlivnit způsob dopravy do ZEVO, tak je s návozem odpadu do zařízení počítáno s variantami kombinované silniční a železniční dopravy. Přesný poměr silniční a železniční dopravy investor nedokáže ovlivnit, ale dokumentace počítá se dvěma krajními stavy. Jeden krajní stav je (nejméně ekologicky příznivý), že veškerý odpad bude přivezen po silnici (a to z okruhu 30 km svozovými vozy a ze vzdálenějších míst velkoobjemovými kamiony), a v tomto případě by celkový nárůst dopravy činil 180 vozů (jak ukazuje snímek na straně 29 v prezentaci, tak by se jednalo pouze o řád procent) při započtení jízd tam i zpět. Škvára se bude odvážet po železnici. V případě využití železnice (má smysl více než 30 km od ZEVO) budou počty mnohem nižší. Tyto dva krajní stavy jsou popsány v prezentaci na straně 27. a 28. Čísla o dopravě jsou veřejně přístupná na prezentaci z veřejného projednávání EIA z 8. března 2018.
Odkaz: https://www.cez.cz/edee/content/file/zevo/zapisy/180307-zevo-eme_vp_prezentace-cez_03.pdf
Kapacita zařízení musí být navržena jak pro nejbližší spádové oblasti, tak pro potřeby kraje. Dále kapacita zařízení reflektuje míru, při které je sofistikované čištění spalin v souladu s ekonomickou udržitelností.
ARGUMENT: Materiály předložené společností ČEZ neobsahují konkrétní technologie, které bude zařízení využívat.
Současným trendem zeleného veřejného zadávání není poptávání přesných výrobků, ale poptávání řešení. Předkladatel projektu tak představil záměr a konkrétní technologie budou soutěženy v rámci VŘ jako komplex nejvhodnějších dostupných metod v daném čase. Tyto principy jsou i v souladu s cirkulárním veřejným zadáváním, které se testuje v Nizozemí v rámci tzv. Green deals (GD číslo 159, (Více informací: http://www.greendeals.nl/gd159-circulair-inkopen-meer-waarde-voor-de-hele-keten/).
ČEZ jako sektorový zadavatel je povinen naplnit legislativní požadavky. V dokumentaci jsou popsány logické celky, u kterých je v EIA dokumentaci dopsáno, že budou sestaveny dle BAT. Technologie podobného rozměru také musí plnit přísné BREF limity.
Názor INCIEN a doplňující informace:
Tisková zpráva nevyjadřuje postoj všech nevládních neziskových organizací. INCIEN se s touto zprávou neztotožňuje a zastává opačný názor. ZEVO Mělník je projekt, který je z pohledu cirkulární ekonomiky hodnocen pozitivně z několika důvodů:
- Nejedná se o prostou spalovnu, ale zařízení na energetické využívání odpadů, které při sledování nejnovějších trendů neprodukuje vůbec takové množství odpadů, jaké neziskové organizace uvádějí, a zároveň zapadá do energetického mixu ČR.
- Zařízení vhodně doplňuje teplárenskou lokalitu Mělník, která je napojena v souladu s pilíři státní energetické koncepce na centrální zásobování teplem a odpady tak mohou nahradit v současnosti používané uhlí. Pokud do celkové koncepce zdrojů nebude zařazeno ZEVO, tak bude dodávka tepla zabezpečena jiným uhelným zdrojem, který bude k zajištění požadovaného množství tepla spotřebuje asi 3000 vagonů uhlí ročně. Uhlí je fosilní zdroj, u kterého je v moderní energetice trendem odklon a zároveň je prolamování limitů těžby v ČR velmi aktuálním tématem, vůči kterému se staví nejen neziskový sektor, ale i široká veřejnost.
- Bojktování energetického využívání dává volné pole pro skládkování, které je v současnosti největším problémem a nejméně preferovanou možnosti nakládání s odpadem.
- Vzhledem k plánu EU a balíčku oběhového hospodářství se mluví o kombinaci 65 % recyklaci, 25 % energetické využívání a 10 %. Z toho jasně vyplývá, že české kapacity mohou být dvojnásobně navýšeny bez narušení plánů recyklace. Současně však mluvíme stále jen o komunálních odpadech a ne o průmyslových. Diskutovat o nadkapacitách ZEVO či využívání pojmu „megaspalovna“ tak není na místě. Vše je v souladu s cíli EU.
Alternativou ZEVO je dle neziskových organizací MBÚ:
- Toto zařízení nemá ekonomické ani environmentální opodstatnění. Výstupy MBU jsou: recyklovatelné složky (10 – 20 %), tuhé alternativní palivo a podsítná (kompostovatelná) složka, která je však stejně využívána jen na rekultivace skládek. O tuhé alternativní palivo nemají (dle nejnovějších informací a názoru účastníků Dnů teplárenství) žádné zařízení v ČR zájem. Uplatnění vytříděných složek je sporné (vysoká míra nečistot), což jasně naznačuje pro ekonomickou neudržitelnost.
- Stavba podobných zařízení může snížit míru třídění (obyvatelé nabydou dojmu, že je po nich odpad dotřiďován a nemusí se tak do třídění zapojit). INCIEN se vážné obává, že by podobná zařízení ovlivnila míru třídění odpadů v domácnostech a výrazně jej nedoporučuje.
Velmi negativně hodnotíme záměrné manipulování veřejnosti ve věci negativní komunikace zařízení na energetické využívání odpadů, které odsouvá pozornost od skládek, které jsou nejméně preferovanou možností. Spalování a skládky jsou na stejné úrovni – nejméně preferovaná možnost nakládání s odpadem. V ČR však žádná SPALOVNA komunálních odpadů nestojí. Prosté spalování využívají jen některé spalovny nebezpečných odpadů. Všechna zařízení využívající energetický potenciál odpadů jsou tedy lepším řešením než skládky a nemáme ani nadkapacity, o kterých se mluví. I pokud budou realizovány známé projekty ZEVO (rozšíření ZEVO Malešice, Komořany, Mělník, rozšíření SAKO Brno o třetí linku), tak stále nebudou kapacity dostatečné k cílům odklonění odpadů ze skládek. Plánované kapacity nikterak neohrozí naplňování cílů recyklace a balíčku cirkulární ekonomiky.
ZEVO Mělník také realizuje společnost ČEZ na poptávku Středočeského kraje, kdy Strategie POH Středočeského kraje uvádí jako prioritní oblasti:
- zásadní omezení skládkování,
- zajištění energetického využití směsných komunálních odpadů,
- důsledná podpora odděleného sběru a recyklace využitelných KO,
- zajištění nakládání s BRKO – rostlinného původu.
Porovnání ZEVO a skládky:
| ZEVO | Skládka |
97 tisíc tun škváry / 15 tisíc tun popílku
(navíc z praxe vyplývá, že se nejedná o třetinu, ale jen asi 20 – 25 % hmotnosti vstupů). |
320 tisíc tun odpadů |
| 10 % objemové hmotnosti (škvára + popílky) | 100 % celkové objemové hmotnosti |
| 30 % hmotnosti celkové | 100 % hmotnosti celkové |
| separované železné / neželezné kovy (3 %) = potenciál vytřídění pro 9 tis tun / rok | 0 % |
| kontrolovaný proces produkce dioxiů | zahoření skládek je kvantifikováno na počet 3 požáry denně v ČR s nemožností měřit dopady (produkce toxických látek v kouři aj.) |
| Kontrolovaný proces nakládání s výstupy ze spalovny | Nekontrolovatelný a nekontrolovaný proces línání do podzemních vod, litteringu, úniku metanu, ekologické zátěže. |
Zpracovala: Soňa Jonášová, 9. Května 2018
PŘEDNÁŠEJÍCÍ: TEORIE A PRAXE V ODPADOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ
13. ročník krajské konference o odpadovém hospodářství
Cílem konference je poskytnout zástupcům samospráv měst a obcí aktuální informace o odpadovém hospodářství
na úrovní České republiky a Ústeckého kraje ve vybraných oblastech odpadového hospodářství. Hlavním ideovým
programem konference jsou možnos spolupráce samospráv měst a obcí v oblas odpadového hospodářství, a to formou představení prakckých ukázek a zkušenos již realizovaných a úspěšně fungujících forem spolupráce obcí v různých územích České republiky.
Za INCIEN přednášela Laura Mitroliosová na téma: Oběhové hospodářství na obcích v praxi
PŘEDNÁŠEJÍCÍ: Celorepublikové setkání CSS
Cílem setkání je sdílení zkušeností, vzájemné učení a síťování mezi CSS napříč ČR. Mezi kolegy a kolegyněmi v CSS je řada nejlepších zkušeností a dovedností, které mohou být inspirativní a přenositelné mezi jinými centry. Dalším cílem setkání je prohloubení znalostí a dovedností v průřezových tématech, které usnadní a zefektivní práci každého centra. Neméně důležitým cílem je také propojení a navázání kontaktů mezi CSS, které i po setkání budou moci zůstat v kontaktu a přispět tak k udržitelnosti dopadů projektu i po jeho ukončení.
Za INCIEN Laura vede workshop:
Odpadové hospodářství: Přechod na oběhové hospodářství.
Workshop se zaměří na odpad nejen jako zátěž, ale i jako zdroj a příležitost. Na workshopu bude sdílena dobrá praxe při minimalizaci vzniku komunálního odpadu, opětovného využití odpadu v obci, chytrá řešení odpadového hospodářství, dopady legislativního zákazu skládkování, dotační příležitosti z OP Životní prostředí 2014-2020 a systém „zaplať, kolik vyhodíš“.
PARTNEŘI: Konference Předcházení vzniku odpadu
CO CHYSTAJÍ?
Konference Předcházení vzniku odpadu se koná letos již po čtvrté. Program konference chystáme s jasnou myšlenou: ukázat, že TO JDE! I přesto, že předcházení vzniku odpadů a zavedení principů oběhového hospodářství může snižovat náklady a v mnoha případech generovat zisk, pořád v České republice narážíme na neochotu změnit legislativní prostředí a strach z prvotní potřebné investice. Cílem konference je ukázat dobré příklady implementace principů cirkulární ekonomiky a opětovného použití odpadů v podnikatelské praxi.
KOMU JE KONFERENCE URČENA?
Konference je určena pro pracovníky v odpadovém hospodářství, zástupce firem a samospráv a hlavně všechny, co oběhové hospodářství v naší republice vítají. Na konferenci se potkáte se zástupci Ministerstva životního prostředí a průmyslu, kontrolními orgány, představiteli firem z rozmanitých výrobních odvětví i neziskovými organizačními, kteří se podělí o své zkušenosti z praxe.
INCIEN: Zahájení kurzu Oběhové hospodářství
Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT v Praze pořádá kurz nástavbového vysokoškolského studia celoživotního vzdělávání s názvem Oběhové hospodářství.
Jako partneři se na přípravě a realizaci kurzu podílejí:
Institut Cirkulární ekonomiky, z.ú., SUEZ Využití zdrojů, a.s. a Česká asociace oběhového hospodářství.
Přechod od lineárního na oběhové hospodářství změní zaběhlé přístupy k využití zdrojů a bude mít zásadní vliv na vývoj nových postupů a technologií a celkovou zaměstnanost v EU. Podle nejnovějších odhadů by v EU přechod na oběhové hospodářství mohl k roku 2030 vytvořit až 2 miliony pracovních míst a ušetřit 600 miliard EUR. Avšak pro úspěšnou realizaci tohoto ambiciózního plánu je potřeba vytvořit novou generaci manažerů, leadrů a občanů, kteří se budou schopni efektivně orientovat a využít nových možností, které koncept oběhového hospodářství nabízí.
Oběhové hospodářství je trendem, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje Evropské unie. Adaptace průmyslu a obchodu na globální výzvy, které přináší např. změna klimatu je výzvou pro malé a střední podnikatele stejně tak jako pro nadnárodní společnosti. Mnohé firmy již principy oběhového hospodářství uvádí jako prioritní pilíře rozvoje. Ale co skutečně oběhové hospodářství znamená a jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními? Jak nastavit nové business modely tak, aby byly udržitelné, v souladu s legislativou a zároveň inovativní? Kurz přináší účastníkům nejnovější informace z oblasti, která vytváří nové příležitosti pro rozvoj firem i společnosti jako takové.
Odborný garant kurzu: doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA.
Organizační zajištění kurzu: Mgr. Markéta Švančarová
Rozsah kurzu: září 2017 – červen 2018, 13 celodenních výukových bloků
Cíl kurzu:
Cílem kurzu je osvojení si specifických znalostí v oblasti nově se rozvíjející disciplíny, kterou podporuje Evropská komise a která v následujících letech bude ovlivňovat široké spektrum činností od vývoje a výroby produktů, recyklační technologie, nakládání s odpady, přes marketing, ochranu životního prostředí až po společenskou odpovědnost podnikání. Přechod od lineárního na oběhové hospodářství změní zaběhlé přístupy k využití zdrojů a bude mít zásadní vliv na vývoj nových postupů a technologií a celkovou zaměstnanost v EU.
Profil absolventa:
Absolvent kurzu bude umět vnímat souvislosti stejně tak dobře jako příležitosti pro rozvoj konkrétní oblasti, které se věnuje ve svém pracovním prostředí, bude mít komplexní znalosti v oblasti současného stavu rozvoje oběhového hospodářství. Kurz je vhodný pro pracovníky v odpadovém hospodářství, manažery rozvoje, životního prostředí, CSR či podnikové ekology. Stejně tak je vhodný pro klíčové pozice, které rozhodují o strategiích volených pro zajištění resilience podniku a vyhledávání nových příležitostí.
