Archiv pro štítek: circular economy

Tisková konference s firmou Nespresso

Dne 11.10.2018 proběhne tisková konference firmy Nespresso, součástí konference bude panelová diskuze, kterou bude součástí také Soňa Jonášová, INCIEN

INCIEN: Vystoupení na 3. Evropském kongresu místních samospráv, Krakow, Polsko.

3rd European Congress of Local Governments

Circular Economy – is it the Future of Europe?

„The European Commission predicts that the implementation of the Circular Economy Package will benefit both the environment and the economy. Measures to reduce food waste should lead to halving food waste by 2030. This model should also provide the consumers with more sustainable and innovative products that enable cost savings and improve the quality of life. How to effectively implement an ambitious plan? What are the challenges facing waste management system in Poland?“

Za incien byla do diskuze pozvána Soňa Jonášová.

Připojte se k cirkulárnímu online hackathonu!

Náš holandský partner, Circle Economy Amsterdam, pořádá online hackathon pro všechny, kteří se chtějí přiučit o tématu cirkulární ekonomiky, získat možnost prezentovat svoje nápady na mezinárodní úrovni a získat zkušenost s řešením reálné případové studie. Není to šance i pro Vás?

How can used mobile phones be collected via reverse logistics, throughout the city of Amsterdam, to facilitate replacement, repair, remanufacturing and recycling?

You know your old mobile phone? Yea, that’s right, the one you have lying around in a drawer somewhere. 

Well instead of forgetting about it, we could repair it or take it apart. We can make sure that battery that seems to always die at the worst time is replaced and that the old one is used to make new batteries. If your mobile phone just won’t even turn on we could take the valuable gold, copper, and silver inside of it and use it to make jewelry and automotive parts. If we could recycle just 1 ton of used mobile phones – a mere 6,000 – we can recover up to 340 grams of gold and prevent environmental damage caused by mining, that’s more than 56 times the amount of gold you would get if you mined 1 ton of gold ore (Source).

Now, not everyone is a tech-expert, but how could we get mobile phones back into the hands of the people that are? How can logistics suppliers, repair shop owners, and even cities play their part in making this happen?

Snímek obrazovky 2017-02-28 v 10.58.25

Join Us!

We’re calling all systems thinkers, urbanists, innovative minds and all-around creative geniuses to discover unique ways of retaining the value of mobile phones. 

Do you have a passion for engaging with difficult problems, like to think outside the box, and enjoy trying to connect the dots to unveil new opportunities? 

Then join us during this online hackathon, right from the comfort of your own home or with your own team, to create reverse logistics solutions for the circular economy!  

Register NOW! 

Grow circular!

Financování inovací v oblasti eko-inovací je jedno z témat, kterým se INCIEN věnuje. Ve spolupráci s firmami hledáme chytré cesty, jak financovat projekty týkající se cirkulární ekonomiky. V měsíci říjnu se chystáme rozšířit si obzory na konferenci v hlavním městě Estonska, Tallinnu.

Financing SME Eco-innovation

The transition to a new, circular and sustainable way of doing business needs to happen on the ground. Eco-innovative entrepreneurs know that environmental protection makes business sense and understand how being innovative today will help them grow sustainably in the long term. Turning environmental challenges into business opportunities will help deliver a resource-efficient, green and competitive low-carbon EU economy.

The transition to a circular economy will bring solid financial advantages, but like any large-scale transition, it needs a kick-start. The EU’s financial sector will play a key role in helping business grow and move us towards a circular and thus more sustainable future. Investments are crucial to make a real shift from a linear to a circular model and both the public and private sectors have their role to play. Eco-innovation is essential to ensure circular economy becomes a reality, but SMEs are still facing challenges entering existing markets and developing new market opportunities. There is a need to reinforce circular economy-related innovation at the European level and to attract investors.

The 20th European Forum on Eco-innovation will be held in Tallinn, Estonia, on 26-28 October 2016.The Forum will examine financing opportunities for eco-innovative SMEs and will showcase successful companies who have succeeded in attracting investors and growing their business. It will explore the enabling factors and challenges of transitioning to a circular business model and will address these through the lens of business, finance and public sector.

The Forum will also provide an opportunity for participants from across Europe to:

  • participate in a business-to-investors matchmaking session (this event will bring together the most promising companies, active in several Eco-innovation sectors, and „cleantech“ investors in bilateral meetings);
  • learn about the innovative technologies with performance claims verified by the Environmental Technology Verification (ETV);
  • discover the best performing eco-innovative companies showcasing their environmental and business accomplishments at the European Business Awards for the Environment Ceremony;
  • find out about successful eco-innovative projects funded under different EU funding programmes and financial instruments; and
  • take part in site visits to eco-innovative companies who have successfully turned investments into circular business models.

 

Snímek obrazovky 2016-09-04 v 12.15.46

Snímek obrazovky 2016-09-04 v 12.15.33

Slovenské předsednictví v Radě EU: Rozvoj nebo brzda přechodu na cirkulární ekonomiku?

Ve výkonu předsednictví v Radě se členské státy EU střídají vždy po 6 měsících. Během tohoto 6měsíčního období předsednictví řídí zasedání na všech úrovních Rady a pomáhá tak zajistit kontinuitu činnosti EU v rámci Rady. Od prvního července se předsednictví ujalo Slovensko a jejich priority vycházejí ze tří vzájemně propojených zásad: dosažení hmatatelných výsledků, překonání roztříštěnosti a zaměření na občany. Během příštích 6 měsíců se předsednictví soustředí na čtyři klíčové oblasti: hospodářsky silnou Evropu, moderní jednotný trh, udržitelnou migrační a azylovou politiku a globálně angažovanou Evropu. Nastoupit do vedení po Nizozemí může být pro naše slovenské sousedy jistou výzvou. Třeba konkrétně v převzetí štafety týkající se projektů a cílů v oblasti cirkulární ekonomiky.

Nizozemské předsednictví: tah na branku a rozvoj CE napříč Evropskou unií

Díky naší úzké spolupráce s univerzitami a firmami v Holandsku bedlivě sledujeme i cíle a záměry Holandska v rozvoji témat týkající se cirkulární ekonomiky. Během návštěvy pana Ch. Kuijperse, ministra životního prostředí a infrastruktury nizozemského království, v České republice jsme s ním oblast cirkulární ekonomiky diskutovali při obědě pořádaném velvyslancem nizozemského království panem velvyslancem Ed Hoeksem.  Holandsko se totiž během svého předsednictví zavázalo, že se stanel lídrem a Amsterdam bude hotstpotem pro téma cirkulární ekonomiky. Ambiciózní plán se během půl roku stával skutečností. Vznikl projekt The Netherlands Circular Hotstpotv rámci něhož Holandsko vstoupilo do čela procesu, který vede k přechodu z lineárního k cirkulárnímu systému. Býti favoritem v tomto tématu totiž dle vize projektu vede k ustavičnému zvyšování benefitu jak pro nizozemskou ekonomiku, tak pro společnost jako celek. Kampaň se skládala z konference Innovation Expo, kde se byznys lídři, vědci, studenti, zákonodárci i další experti setkali na jednom místě s cílem rozhodnout jak a proč bude právě Holandsko státem, který bude lídrem tématu cirkulární ekonomiky. Dalšími kroky bylo šíření know-how a ikonických projektů v oblasti CE napříč Nizozemím s cílem inspirovat zahraniční komunitu v jejich přesunu k cirkuární ekonomice. Vznikla taktéž výstava Circular Expo, která se stala místem pro pracovní setkání i inspiraci jednotlivcům. Součástí byla taktéž Incoming Trade Mission, jejímž cílem bylo ukázat, že holandsko má skutečně co nabídnout a to i pro zahraniční spolupráci a rozvoj mezinárodního obchodu či přenos znalostí a technologií.

V rámci nizozemského předsednictví jsme se s INCIEN zapojili do rozvoje projektů podporujících rozvoj CE následujícími aktivitami: 

  • Návštěva Holandska a navázání spolupráce s platformou Circular Economy Wageningen, kterou v Holandsku založil náš kolega Vojtěch Vosecký a východonizozemskou rozvojou agenturou Oost NV, se kterou jsme v červenci zahájili organizaci obchodní mise pro vybrané české firmy. Cílem této trade mision je přenos znalostí a navázání spolupráce v oblasti technologií vodního hospodářství. Dalším důležitým krokem
  • Návštěva CIRCULAR EXPO Amsterdam, které se stalo inspirací pro naše budoucí projekty a osvětové kampaně v České republice.
  • Pravidelná schůzka s našimi partnery Circle Economy Amsterdam, což je nezisková organizace usilující o rozvoj CE v Holandsku. Spolupracujeme již od roku 2014 a plánujeme společné projekty pro česká města a firmy.

V součanosti díky vzniku Inštitútu Cirkulárnej Ekonomiky, o.s. na Slovensku, naší sesterské organizaci, bedlivě sledujeme cíle a aktivity, které si Slovenská republika vytyčí během předsednictví EU právě v této oblasti. Věříme, že po tak ambiciózních krocích a úspěších svého předchůdce, bude toto téma intenzivně rozvíjet jak na Slovensku, tak na půdě Evropské komise.

Pro odlehčení tématu jako ilustrační obrázek volíme momentku z Nitranského hradu, kterou jsme pořídili během porady s INCIEN SK na Slovensku dne 1. 7. 2016, tedy přesně v den, kdy Slovensko zahájilo svoje půlroční předsednictví. Pracovně jej skromně nazýváme: „Prvý okrúhly stôl na tému cirkulárnej ekonomiky na Slovensku.“

 

 

Cirkulární ekonomika v praxi: Uzavřený cyklus bioodpadů ve městě Brně.

Tisková zpráva 2016-05-24

 Autoři:

Ing. Petr Novotný, RENARDS dotační, s.r.o.

Ing. Soňa Jonášová, Bc. Vojtěch Vosecký, Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú. 

Cirkulární ekonomika aneb oběhové hospodářství je v poslední době velmi často skloňované slovní spojení. Zjednodušeně se jedná o systém nastavený tak, aby v něm materiály a energie mohly cirkulovat co nejdéle a s co nejmenšími ztrátami. Můžeme hovořit o trvalé udržitelnosti, která kopíruje přirozené ekosystémové funkce, které na Zemi fungovaly odjakživa. Cirkulární ekonomika však přichází v době, kdy společnost produkuje obrovské množství odpadu, které často končí na skládkách a nejsou již dále nikterak využity. Tak přicházíme nejen o cenné materiály, ale i energii. 

 

Abychom však udržitelným projektům mohli dávat jasnější obrysy, je nutné je realizovat a připravovat například takové koncepty, které spojují energetickou soběstačnost a materiálové využívání odpadů. Tyto dvě oblasti totiž skrývají nebývalý potenciál a vzájemně vytváří systém, který může být na první pohled logický a jednoduchý. Na pozadí se však skrývá komplexní a provázaný systém procesů, které tvoří jediný, uzavřený systém. Město Brno je metropole, která v minulých letech projevila zájem o implementaci koncepce Smart city. Tato vize může již brzy nabrat reálnou podobu díky projektu, který je sice inovativní, ale vzhledem k dispozicím města Brna, zcela reálný. Město Brno má totiž jedinečné podmínky k tomu, aby produkovalo podstatnou část paliva pro autobusy DPMB ze surovin, které v současné době efektivně nevyužívá. Těmi surovinami jsou biologicky rozložitelné odpady a kaly z čistírny odpadních vod.

Dopravní podnik města Brna (DPMB) udělal v posledním roce výrazný posun směrem k ekologické a ekonomické šetrnosti svého provozu. Pořídil přibližně 100 nových autobusů s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG) a vyřadil stejné množství starých autobusů s pohonem na motorovou naftu. Autobus s pohonem na CNG má výrazně menší emise škodlivých látek do ovzduší a jeho provoz je ekonomičtější. Plyn použitý k pohonu autobusů je však stále neobnovitelným zdrojem, který dovážíme ze zahraničí a přispívá tak k energetické závislosti naší země.

Biologicky rozložitelné komunální a průmyslové odpady (BRO), které nyní vznikají na území města Brna v současné době končí nejčastěji ve spalovně společnosti SAKO nebo na některé ze skládek v okolí Brna. Jedná se o odpady
s vyšším obsahem vody, které ve spalovně odpadů snižují výhřevnost a zhoršují emise, na skládce se nekontrolovaně rozkládají a způsobují nežádoucí emise metanu do ovzduší. Oba způsoby nakládání s BRO odporují současnému trendu nakládání s odpadem, kdy je preferováno jeho materiálové a energetické využití. Tento stav bude muset město Brno dříve nebo později řešit.

Čistírna odpadních vod (ČOV) v Modřicích produkuje ročně velké množství čistírenských kalů. Čistírenské kaly patří mezi biologicky rozložitelné odpady, je v nich obsaženo značné množství energie. Technologie na zpracování čistírenských kalů a získávání energie v podobě bioplynu na ČOV v Modřicích funguje, je však již zastaralá a nefunguje efektivně. Také kapacita této technologie je již naplněná a je nutné ji modernizovat a kapacitu rozšířit.

Biologicky rozložitelné odpady z města Brna i kaly z ČOV v Modřicích je možné efektivně zpracovat v jednom společném zařízení – v jednom společném fermentačním reaktoru. Fermentační stanice je schopná z bioodpadu získat energii v podobě bioplynu, který je následně možné pomocí známých a dostupných technologií odstraněním
CO2 upravit na tzv. biometan (zemní plyn přírodního původu). Biologicky rozložitelný odpad je transformován na energii (bioplyn) a fermentační zbytek, který může být zpracován na hnojivo nebo všestraně použitelný material, biouhel. Energetický potenciál zmíněných dvou složek odpadu je značný a vystačil by na pohon velké části autobusů DPMB. Obdobný komplexní systém již spolehlivě funguje v některých moderních evropských městech, jako je norské Oslo, nizozemský Amsterdam, německý Braunschweig či švédský Linköping a mnoho dalších.

Je několik způsobů, jak lze naložit se sekundárním produktem výroby bioplynu,  fermentačním zbytkem a organickým hnojivem, tzv. digestátem, tedy sekundárním biologickým produktem, který již prošel anaerobní fermentací a byl z něho vyroben bioplyn. Z tohoto materiálu se v první fázi odstraní přebytečná voda. Výslednou pevnou složku je možné buď kompostovat a následně použít jako hnojivo nebo dále zpracovat pomocí pyrolýzy na tzv. biouhel. Procesem pyrolýzy je stabilizovaný kal zbaven všech škodlivin organického původu. Biouhel má výborné vlastnosti pro použití v zemědělství a smíchaním s kompostem vzniká kvalitní hnojivo.

Unikátnost, replikovatelnost, šetrnost 

Díky projektu, který navrhujeme by se město Brno mohlo z velké části vzdát neobnovitelných zdrojů energie pro pohon autobusů měststské hromadné dopravy. Díky zapojení obyvatel a největších producentů bioodpadu na svém území a současně také propojením s čistírnou odpadních vod v Modřicích by město získalo k dispozici dostatek biomasy, kterou je možné využít k produkci biometanu. Množství biometanu, které je možné touto cestou vyrobit by vystačilo na pohon téměř poloviny všech autobusů městského dopravního podniku. Pohon autobusů na biometan (současné CNG autobusy není nutné k pohonu na biometan nijak upravovat) nejen, že má výrazně menší emise škodlivých látek do ovzduší v porovnání s naftovými motory, ale biometan pochází z lokálních zdrojů a přispívá tak k větší energetické soběstačnosti města Brna, potažmo celé ČR. Projektem by tak bylo efektivně využito více než 40 000 tun bioodpadu ročně, uspořeno velké množství neobnovitelné energie, emisí CO2 a celý provoz by byl také ekonomičtější než doposud. Množství energie, které by bylo možné zavedením tohoto systému navíc pro město Brno získat je vypočítané na energetický ekvivalent 4 168 000 m3 biometanu (zemního plynu) za rok, který by vystačil k celoročnímu pohonu 129 autobusů DMB.

K významným úsporám primární energie by nedošlo pouze náhradou nafty na obnovitelný biometan. Současné zpracování čistírenských kalů na ČOV v Modřicích je velice energeticky náročné mimo jiné i tím, že stabilizovaný kal je vysoušen pomocí zemního plynu, kterého se v tomto procesu ročně spotřebuje více než 1,3 mil. m3 a cena za likvidaci kalu ve spalovnách v současnosti pohybuje okolo 1000 Kč/tunu. I když zpracovávaný kal obsahuje velké množství energie, celková energetická bilance kalového hospodářství na ČOV v Modřicích je v současné době negativní. Pouhou změnou způsobu zpracování čistírenských kalů může být energetická bilance zpracování kalů výrazně kladná, podle našich výpočtů může přebytek činit energetický ekvivalent 2,68 mil. m3 zemního plynu. Tímto současně dojde k plnění dalších cílů města Brna navázaných na Plán odpadového hospodářství a separaci biologicky rozložitelných komunálních odpadů.

Návrh tohoto systému materiálového a energetického využití odpadu byl koncem března představen na zasedání Komise Smart City Brno a postupně jsou s ním seznamovány jednotliví aktéři. Naším cílem je ukázat, jak může být pro město užitečná kooperace jednotlivých městských firem při práci na společném cíli namísto současného stavu, kdy si každá městská firma řeší pouze a jen svoji oblast. Snažíme se ukázat Brnu vizi, kterou lze společnými silami naplnit.

Dosažení uzavřeného cyklu bioodpadů přinášející všechny výše zmíněné výhody pro jednotlivé zainteresované strany je však možné jen tehdy, pokud budou vytvořeny jasné podmínky a komunikační kanály, kterými bude projekt představen veřejnosti. Důležité je také zmínit, že projekt obdobného charakteru může přinést pozitivní efekt v oblasti ekologických, sociálních i ekonomických aspektů jedině v případě, že jednotliví aktéři budou spolupracovat a myšlenku realizace vize Smart City ve městě Brně podporovat koncepčně a dlouhodobě.

 

Autobusy poháněné CNG, Zdroj: www.bmhd.cz
Autobusy poháněné CNG, Zdroj: www.bmhd.cz