Archiv rubriky: Blog

Cirkulární newsletter: Dárek pro ty, kteří nezabíjí čas nákupem během BLACK FRIDAY!

Posted on by Soňa Jonášová

Od rána slyším z každého rohu reklamu na BLACK FRIDAY. Černý pátek se vnořil do světa internetu, zahltil emailové schránky (díky Bohu za to, že moje je vůči ním zatím dost imunní) a reklama je dokonce i zde, v rozhraní WordPressu. Jak těžké může být odolat reklamám pro ty, kteří i v běžném životě nakupují impulsivně a na základě reklamních akcí? Úvahy o stovkách kilometrů dnes vytištěných účtenek a příjemný oběd s kolegou Štěpánem jsme zakončili odnosem pár kusů nenošeného oblečení do našeho kampusího Freeshopu, kde jsme černý pátek disruptivně oslavili opakem. Ne prázdnými peněženkami, ale prázdnými skříněmi. O tom, jak nás věci zahlcují jak fyzicky, tak mentálně, byla napsána nejedna studie. Třešničkou na dortu bylo setkání u Freeshopu, kde si Rebeka z Knihovny věcí poradostnila z informace, že jí odpoledne odpadla škola, protože jejich učitel zrušil hodinu, protože MUSÍ NAKUPOVAT! PS: INCIEN se přidává k bojkotu stejně tak, jako celá naše platforma Slušná firma. 

Z Freeshopu Vám video natočíme příště, dneska se nikdo z nás necítil dostatečně reprezentativní. Děkujeme za pochopení! 🙂

A za tento newsletter vděčíte kolegovi Štěpánovi, který si stěžoval, že už nepíšu měsíční novinky. Jediná věc, která se mnou hýbne, je často přímo servírovaná zpětná vazba. Tak jestli někomu INCIENovinky chyběly, tak děkujte jemu. 

A čas strávený společně vedl ještě k jednomu impulsu. Začít opět psát INCIENovinky. Psala jsem je pravidelně každý měsíc do letošního ledna. Jak člověk jednou naruší rutinnu, je těžké ji vrátit zpět. A tak se z absence v lednu stala absence v únoru, březnu… a proměnila se v celoroční absenci. Ne, nebojte, nedostanu pětku ani mě snad nikdo nevyhodí (i když i to je u nás v nových pravidlech svobodného fungování INCIEN možné), ale dost se zapotím při psaní roční zprávy a potrestám se tak sama.

Žádné prodlevy a k jádru. Mám pro Vás totiž nemálo inspirace a protože ani já nerada píšu dlouhé texty (i když se k tomu často uchyluji), tak tento netradiční newsletter pojmu stručně, výstižně a snad i inspirativně. Strávíte u něj jen 10 minut čtení a použít ho můžete jako rozcestník pro prohloubení znalostí přesně tam, kde potřebujete. Tak, startujeme!

AKCE, která stojí za připomenutí. 

V listopadu se konal Den TA ČR. Osobně mě nabil víc než jakákoliv jiná akce. Od fajn diskuze v dopoledním bloku, kterou můžete dokoukat na online záznamu, až po večerní program, kde mi srdce plesalo při informaci, že hlavní cenu vyhrála moje Alma Mater Mendelova univerzita – tedy respektive její zástupci. Inovace v zemědělství jsou pro mě balzámem na duši a precizní zemědělství je dle mě mnohem významnější než průmysl 4.0. V INCIEN díky podpoře Technologické Agentury ČR pracujeme na dvou výzkumných projektech, společně s BIC Brno a Vy můžete výsledky průběžně sledovat jak na našem webu, tak na webu hub.cirkularnicesko.cz. Samotné aktivity v Kampusu do projektu zapadají a my tak máme možnost skloubit vědecké bádání s mezisektorovou spoluprácí, destíkami akcí pro odbornou veřejnost i laiky.

Zbytek fotografií z akce najdete na Facebookových stránkách TA ČR. 

SEMINÁŘ, který stojí za připomenutí. 

Podzim je ve znamení vzdělávání. Jeho hlavní osou, zdá se být cirkulární veřejné zadávání. Kromě semináře na Ministerstvu zemědělství jsme tak pro jistotu navázali bližší partnerství s advokátní kanceláří KROUPAHELÁN a společně tak téma budeme posunovat v konkrétních zakázkách na vyšší úroveň. Ladí nám to lidsky, názorově a taky prakticky. První prezentace k tématu je už na světě a jsme připraveni podělit se o zkušenosti i na Vaší akci a určitě plánujeme další pokračování zimní školy odpovědného zadávání s Ministerstvem práce a sociálních věcí stejně tak jako připravujeme první český Cirkulární Green Deal, což je holandský, skvěle fungující koncept, který zcirkulujeme a zkusíme „dobrovolné dohody“ přivést i do Česka. V lednu vše odstartujeme a jestli by Vás lákalo být u toho, tak se nám neváhejte ozvat.

K tématu doporučujeme číst: 

Zadávání veřejných zakázek jako cesta k podpoře globálního rozvoje cirkulární ekonomiky

PROVOKACE, která stojí za připomenutí. 

Určitě je to série otevřených dopisů. Ačkoliv jsem klidná hlava, současná situace mě občas mírně vyprovokuje k akci. A tak po otevřném dopisu ministrům, ve kterém stojí výzva ke spolupráci mezi sektory, protože se tak trošku brzy ocitneme na dně se zásobami stavebních materiálů a dřeva a mám takový nepříjemný pocit, že s tím nikdo nemá chuť nic moc dělat, tak následoval i ten, který vyjadřuje náš názor na skládkování. Ne, opravdu nám není jedno, že Vláda v mnoha ohledech spíše nečinně přihlíží tomu, jak v Česku přicházíme o zdroje a brzy nám hrozí nepříjemné ekonomické návaznosti v podobě dovozu surovin bez šance ovlivňovat jejich cenu i dostupnost. Na tomto základě připravujeme i seminář 65:25:10, kdy na půdě Poslanecké sněmovny plánujeme v pátek 13. prosince (trošku lepší pátek než ten dnešní) prodiskutovat, co s tím můžeme udělat. Nejde nám ani tak o udržení roku 2024, jak o věcnou diskuzi o tom, proč a kdo stojí za nezdůvodněným odsunem na rok 2030. Zatím to totiž vypadá na silnou, stále funkční skládkovací lobby. A to je jaksi… Necirkulární. Pokračování příště s detaily a zápisem.

Na portálu Zajímej.se jsme pro Vás připravili i článek PROSINCOVÉ CIRKULÁRNÍ AKCE, které si naopak teprve nenechte ujít! Pravidelně také o novinkách informujeme v sekci KALENDÁŘ AKCÍ na našem webu, takže můžete hbitě zůstat v obraze a nemuset googlit cirkulární eventy jeden po druhém. Není zač 🙂

Prosincové cirkulární akce

A teď pardon, ale nejen prací je člověk živ, takže odbíjí poslední pracovní hodina a je tu víkend na chatě, která si žádá zazimování. Tak i Vy vyražte mimo Prahu, mimo město, mimo konvence a u příštího zpravodaje a alespoň virtuálně společně na kávě (kterou doporučuji ke každému čtení našich novinek, ať si u nich trošku odpočnete) na viděnou mezi řádky!

Za tým INCIEN Soňa.

Neodsouvejte zákaz skládkování. Otevřený dopis ministrům

Posted on by Soňa Jonášová

Vážená paní ministryně, vážený pane ministře,

příští týden budete schvalovat velmi diskutované zákony o odpadovém hospodářství připravené Ministerstvem pro životní prostředí. Ačkoliv je podle MŽP primárním cílem zákona o odpadech (MZP/2019/410/313) „zajištění co nejvyšší míry ochrany životního prostředí a zdraví lidí (…)”, jeho aktuální předkládaná podoba tomu neodpovídá.

Hlavním nedostatkem, který bude mít dopad i na občany, je navržení odsunu data konce skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů ze současného roku 2024 až na rok 2030. Tento fakt bohužel nahrává zejména silným skládkařským firmám, jejichž „byznys s odpadem“ poroste ještě několik let. Tím se zároveň prodlouží negativní dopad skládkování na životní prostředí a zdraví lidí. Primárními veřejnými důvody pro odsun jsou argumenty, resp. obavy, že nejsme v ČR schopni vybudovat dostatečná alternativní zařízení pro zpracování odpadů do roku 2024.

My jsme fakta, která napovídají o nutnosti skládkování neodsouvat, shrnuli do několika bodů. Než dáte tomuto zákonu zelenou a postoupíte ho dál procesu schvalování v Parlamentu České republiky, prosíme Vás, zamyslete se nad dopady, které může posun na rok 2030 přinést občanům.

Fakta o odpadech a skládkování

1. Recyklační potenciál mizí na skládkách

Na skládkách v ČR skončí 46 % (2,6 miliónů tun)[1] komunálního odpadu, který má až z 80 % recyklační potenciál. Zbytek je možné využívat energeticky a nahrazovat jím spalování fosilních paliv. Posunutím termínu na 2030 budeme dalších 6 let skládkovat zdroje, které by jinak mohly produkovat další ekonomickou hodnotu.

2. Každý den hoří v Česku 1,5 skládky, náklady na hašení jdou do miliónů

V roce 2018 bylo evidováno cca 530 požárů skládek. Náklady na hašení jsou odhadem mezi 500 tisíc – 1 milion Kč denně a platí je stát. Kromě nákladů na hašení byly použity miliardy litrů vody. Během hašení skládky na Mostecku v roce 2017 bylo použito téměř 13 miliónů litrů vody, přitom se ČR dlouhodobě potýká se suchem.

3. Skládky vyprodukují více CO2 než těžký průmysl

Skládky v ČR v roce 2017 vyprodukovaly 3720 tisíc tun ekvivalentu CO2, což je o polovinu více než samotný chemický průmysl nebo cementárny a vápenky dohromady.[2] Tento fakt velmi ovlivňuje také zdraví občanů, žijících v okolí skládek.

4. Negativní skleníkový efekt

Skládky emitují metan (především v důsledku skládkování bioodpadu), plyn s 28x silnějším skleníkovým efektem než CO2.[3]

5. Skládky znečišťují zdroje pitné vody

Únik toxických látek velmi negativně ovlivňuje lidské zdraví a životní prostředí občanů bydlících v okolí skládek (v roce 2018 evidováno 178 legálních skládek – viz. mapa[4]), hasící voda se stává toxickou pro zdroje pitné vody z podzemních zdrojů.

6. Podpora využívání recyklátů ve veřejných zakázkách

Na skládkách končí bohužel také polovina vytříděných plastů. Přitom podle veřejného průzkumu z ledna 2019[5] si přes 80 % Čechů přeje situaci řešit. Stačilo by přistoupit na plošnou podporu využívání recyklátu v nových výrobcích ve veřejných zakázkách, což je samo o sobě obrovským impulsem pro uplatnění recyklátu a vytvoření nového trhu s vysokou přidanou hodnotou finálních výrobků.

7. Obce jsou na plánovanou změnu roku 2024 připravené

Konec skládkování směsného komunálního odpadu byl schválen v roce 2014 a odpovědným subjektům bylo dáno 10 let na přípravu změn, což je dostatečný čas. Mnohé obce své systémy nakládání s komunálním odpadem již změnily, investovaly značné prostředky a začaly s vytříděnými komoditami obchodovat. Odsun doby skládkování bohužel odrazuje i investory, kteří označují legislativní prostředí v České republice za velmi proměnlivé a nejisté a obávají se investovat do recyklačního byznysu, který není v ČR zatím řádně podporován.

8. Hrozí riziko rozšiřování počtu skládek, už dnes je jejich kapacita zbytečně plná

Již dnes mnoho provozovatelů skládek zvažuje díky této verzi zákona namísto investic do vyšších pater hierarchie nakládání s odpady (předcházení vzniku odpadu, znovupoužití, recyklace, výroba energie, skládkování) rozšíření skládek, protože současná kapacita při dnešní míře skládkování vydrží pouhých 10 let.

9. Třídící sleva není dostatečně motivační

Třídící sleva tak, jak je navržena v přechodném ustanovení, váže podporu třídění odpadu na skládkování zbytkového odpadu. Tím upřednostňuje skládkování zbytkového dopadu před jeho energetickým využíváním. To je zcela v rozporu s POH ČR (Plán odpadového hospodářství) a hierarchií nakládání s odpadem.  Kvalitní třídění odpadu u zdroje v obcích by mělo být podporováno bez ohledu na způsob nakládání se zbytkovým odpadem.

10. Zákon navyšuje množství odpadů ukládaného jako „technické zabezpečení skládek“ z 20 na 25 %.

V novele zákona dochází k dílčím úpravám odpadů, které je možné takto skládkovat za velmi nízkou cenu, ale v tomto materiálovém toku končí miliony tun materiálů (zejména stavebních), které v České republice již dnes umíme recyklovat. Navíc do 10 let budeme čelit kritickému nedostatku stavebních surovin a dojde tak k ohrožení zdrojové soběstačnosti.

Proč rok 2024 zachovat?

Zachování roku 2024 pro konec skládkování znovu využitelných odpadů s případnou specifikací přechodného období je příležitostí pro modernizaci ekonomiky, větší prosperitu a ekonomický růst. Stávající diskuze vedoucí k odsunu skládkováni pouze paralyzují současný rozvoj cirkulární ekonomiky, která má v České republice velký potenciál a české cirkulární projekty získávají úspěchy i za našimi hranicemi.  V sousedních vyspělých zemích se přitom skládkuje minimálně – Německo skládkuje pouze 1 % směsného komunálního odpadu (SKO), Rakousko jen 3 % SKO, v některých státech je skládkování zakázáno a skládkují se skutečně jen zcela nevyužitelné odpady.

Česká republika je připravena! Svědčí o tom i malé obce, které jsou na rok 2024 už nyní připravené – například obec Straškov-Vodochody, Hlásná Třebáň, Trojanovice, Lány, Štítná nad Vláří – Popov nebo Fulnek.

Náš cíl?

Naším cílem je zintenzivnit konstruktivní diskuzi mezi všemi aktéry[6] a poukázat na dopady odsunu doby skládkování o dalších 6 let. Často jsou veřejnosti prezentovány neúplné pravdy, či polopravdy a laický člověk velmi těžko rozklíčuje, co je pro něho dobré a co ne. A od toho jste tady právě vy, „mozek občanů“, který jim může pomoci rozhodnout se, co je pro ně dobré a co jim přinese větší pozitivum. Zda další zbytečné zatěžování životního prostředí, či hledání nových cest, které pomohou zlepšit prostředí, ve kterém žijí, ale také kde najdou příležitosti pro rozvoj nového recyklačního byznysu, který je v současné době již nezbytný.

Na základě výše vyjmenovaných faktů na Vás apelujeme, abyste nehlasoval/a pro posunutí zákazu termínu skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů a prosadil/a ambiciózní přístup k nakládání s odpady, které se týkají každého z nás. Cesty už teď existují a Česká republika má silné ambice rozvoje cirkulární ekonomiky a využití odpadu jako zdroje pro další byznys.

Podporují nás ti, kteří podepsali výzvu na webu www.konecdobyskladkove.cz. Ti, kterým není jedno, že ročně končí miliony cenných zdrojů na skládkách.

S pozdravem,

Ing. Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky

[1] MŽP: Produkce a nakládání s odpady v roce 2018. https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/odpady_podrubrika/$FILE/OODP-Produkce_a_nakladani_2018-20191025.pdf

[2] Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/nis/NIR/CZE_NIR-2019-2017_UNFCCC_clean_ISBN.pdf

[3] Více o skládkách na: https://incien.org/tag/pravda-o-skladkach/

[4] Mapa skládek: https://konecdobyskladkove.cz

[5] IPSOS: https://www.ipsos.com/cs-cz/zaloha-na-pet-lahve-lidi-motivovala-k-jejich-vraceni

[6] Ve spolupráci se zástupci Poslanecké sněmovny jsme připravili na 13. prosince diskusní seminář o klíčových cílech, ke kterým tento zákon směřuje. Seminář s názvem 65:25:10 vyzývá k diskuzi, jak dosáhnout cílů 65 % skutečné recyklace, 25 % energetického využívání a maximálně 10 % skládkování do roku 2035.

Kam kráčí Český cirkulární hotspot? / Where does the Czech circular hotspot go?

Posted on by Soňa Jonášová

For Englis scroll down

V říjnu jsme na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně ohlásili vznik Českého cirkulárního hotspotu. Pro mnohé účastníky to nebylo nic nového, protože jsme jednání s dílčími stranami odstartovali již v červnu v rámci Týdne Inovací v Praze. Během léta jsme však našli klíčového partnera pro další aktivity, kterým bychom se chtěli věnovat a tím je CzechInvest. Ve stejné období jsme se sešli s podobnými myšlenkami. Cílem CzechInvestu je vybudovat infrastrukturu a ekosystém pro ekoinovativní projekty v České republice a cílem naším je koncetrovat poptávku a nabídku v oblasti cirkulární ekonomiky na jedno místo. Cílová skupina, kterou jsou zejména malé a střední firmy je taktéž shodná. A proto jsme spojili síly. Jedna věc je však jistá – jsme na začátku a podzim bude ve znamení ladění konkrétních akčních kroků na rok 2020.

Pro teď však můžeme shrnout, čemu se budeme v rámci vznikající spolupráce věnovat: 

  1. Naším cílem je vybudovat z České republiky i místo, které bude inspirovat svět. V této oblasti jsme již vytvořili provizorní mapu Cirkulárního Česka, kterou najdete zde.
  2. Připravujeme taktéž první tzv. „Green Deal“ na téma cirkulárního veřejného zadávání, kterým navážeme na stovky úspěšných holandských dobrovolných dohod, jejichž cílem je dostat ekoinovativní postupy do praxe. Realizace se snad povede do konce tohoto roku nebo do ledna 2020.
  3. Připravujeme taktéž databázi informací pro zájemce o téma cirkulární ekonomiky, kterým navážeme na mapu Cirkulárního Česka a usnadníme tak orientaci i těm, kteří teprve sbírají informace. A to od základních znalostí až po informace o možnostech financování.
  4. Navazujeme taktéž vazby na české univerzity, které jsou klíčovým aktérem pro akceleraci nových spinoffových forem podnikání, díky kterému se dostanou aktuální vědecké výstupy do praxe.
  5. Připravujeme i podklady pro vznik pilíře cirkulární ekonomiky jako samostatné oblasti v Inovační strategii a Hospodářské politice, kterou připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu.
  6. Plánujeme propojit veškeré aktivity týkající se soutěže Přeměna odpadů na zdroje, pořádané Ministerstvem průmyslu a obchodu, mezi Hotspotem a ministerstevem, abychom co nejvíce ulehčili sdílení informací široké veřejnosti.
  7. Navazujeme strategická partnerství a připravujeme koncepci na příští rok. Konkrétní podobu zveřejníme v prosinci po sladění očekávání a možností s naším hlavním partnerem, CzechInvestem.

Video, kde se pan ministr Karel Havlíček vyjadřuje k tématu cirkulární ekonomiky naleznete zde:

English version:

In October, we have announced the establishment of the Czech Circular Hotspot at the International Engineering Fair in Brno. For many participants, it was nothing new because we started negotiations with participating parties already in June as part of the Innovation Week in Prague. However, during the summer, we have found a key partner the Czech Invest with whom we were able to proceed with the idea further. It was a good match as we share a similar interest. The aim of CzechInvest is to build the infrastructure and ecosystem for eco-innovative projects in the Czech Republic. Our goal is to concentrate the demand and supply of circular economy in one place. Their target group are also small and medium-sized companies. That is why we joined forces. However, one thing is certain we are at the beginning and the autumn will be for the tailoring of specific action steps for 2020. For now, we can summarize what we are planning to do during the upcoming collaboration:
1.    Our goal is to design a platform from which the Czech Republic will inspire the world. We have already created a temporary map of the Circular Czech Republic, which you can find here.
2.    We are also preparing the first „Green Deal” the circular public procurement. This is based on hundreds of successful Dutch agreements. The mission is to put eco-innovative practices into action. The implementation will hopefully be completed by the end of this year or January 2020.
3.    Another activity is the preparation of a database with information for those interested in the topic of the circular economy. By doing so will link map of the Circular Czech Republic and provide easy orientation for those seeking information.  From the basic knowledge to deep information about funding opportunities.
4.    We are also developing links to Czech universities, which are a key player in accelerating new spinoff forms of business. It is aimed to accelerate an application of scientific findings.
5.    We are also preparing materials to establish a circular economy pillar as an individual area in the innovation strategy and economic policy. Which is being prepared by the Ministry of Industry and Trade.
6.    We plan to link all the activities involved in the challenge  Transformation of a Waste into a Resources organised by the of the Ministry of Industry and Trade. The plan is to inform the general public in a simple and efficient manner about the activities between the Hotspots and the Ministry.
7.    We are establishing strategic partnerships and preparing the plan for next year. The final form of cooperation will be presented after the meeting with CzechInvest in December. During the meeting, common expectations will be determined and agreed.

Video of Minister Karel Havlíček talking about the circular economy can be found here:

 

 

 

Vyšla publikace Cirkulární Česko 2. Přináší inspiraci a konkrétní příklady praxe.

Posted on by Soňa Jonášová

Jsme v období velkých společenských a podnikatelských změn, kdy se cirkulární ekonomika a udržitelné podnikání stává normou při jednání jak v zasedacích místnostech nadnárodních společností, tak i v rámci coworkingových prostorů, kde se rodí nové startupy. Je tématem napříč byznysovým sektorem a firmy, o kterých jsme psali již v první publikaci nám ukazují, že okolo sebe už dávno máme příklady, které nás mohou inspirovat na cestě za smysluplným podnikáním, které reaguje na nejvýznamnější problémy dneška. Klimatická změna je již nedílnou součástí našich životů a ať už je způsobená čímkoliv, je třeba hledat konkrétní řešení spíše než odpovědi na diskuzní otázky. A řešeními jsou konkrétní produkty, služby a technologie, které Vám opět přinášíme v Cirkulárním Česku 2.

Legislativa je oblastí, která nám nesmí být omluvou naší nečinnosti, ale naopak impulzem ke změně. Její tvůrce není nutné brát jako někoho, kdo tvoří mantinely, ale jako partnery, kteří nutně potřebují slyšet hlas reality z trhu. Snad se v této souvislosti dočkáme nového zákona o odpadech, který by díky zdražení skládkování výrazně podpořil využívání druhotných surovin v Česku. Jak nám ukazuje množství firem zmíněných i v naší studii, zájem o efektivní využívání zdrojů a omezení zbytečného plýtvání je dnes na pořadu mnohem víc, než tomu bylo kdykoliv předtím. A právě taková atmosféra dává šanci pro vznik pevných partnerství mezi praxí, legislativou, výzkumníky a širokou veřejností a dalšími partnery.

Všichni žijeme na jedné Planetě a i navzdory dálce, která nás odděluje od protinožců, je fascinující, jak jsou díky globalizaci problémy druhé strany světě každodenní součástí našich výzev. Docházející zdroje, na kterých je Evropská unie závislá, jsou stimulem pro rozvoj recyklačních technologií. Oteplování a změna klimatu je impulsem pro hledání technologií a příkladů dobré praxe, které nám pomohou se adaptovat. Enormní znečištění dává impuls zrychlení vývoje nových technologií čištění vod, půdy či vzduchu. Naše společnost se posunula mílovými kroky k digitalizaci a propojenosti, a přitom je čím dál více odpojená od základu, bez kterého se neobejdeme – bez přírody a zdrojů, které jsou nezbytné pro uspokojování nejen materiálových, ale i duchovních potřeb. A tak megatrendy globálního měřítku mohou být nejen hrozbou, ale v případě správného uchopení, zejména příležitostí. A tu jsme se rozhodli v rámci našeho nového partnerství, které jsme při sepisování druhého dílu naší publikace, přijmout.

Současně si ale sami uvědomujeme, jak důležité je témata nejen otevírat, ale zejména je naplňovat. Proto je pro nás samotné skvělou školou pracovat na konkrétních projektech, u kterých zkoušíme nejefektivnější cesty, kterými odpovíme na právě zmíněné globální otázky. Vznik platformy Cyrkl, která v listopadu oslaví první rok existence reaguje na palčivý nedostatek zdrojů a nadměrné plýtvání, které je pro Českou republiku dnes bohužel typické. Míra opětovného použití materiálů je na absurdní míře 7, 6 % a zbytkem plýtváme tak, že to brzy pocítí nejen segment stavebnictví, kterému prakticky do sedmi let začnou docházet základní zdroje písku a kamene, ale i zemědělství, u kterého dochází k obrovskému nedostatku opětovně navrácené biomasy do půdy. Ta dnes končí na skládkách, z nichž se stává s počtem 530 požárů ročně doslova tikající bomba. A přitom zde jsou technologické ekoinovace, které bioodpady či stavební odpady umí využít do maxima, nahradit jimi primární zdroje či minerální hnojiva nebo navíc vyrobit zelené zdroje energie. Jen je třeba producenty materiálů propojit se zpracovateli a pomoci mezi nimi navázat partnerství, která zbytečné plýtvání v mezikrocích omezí. Je třeba vystavět funkční vztahy, které budou reagovat na dnešní trendy, mezi které patří i digitalizace a zároveň budovat partnerství mezi různými aktéry, kteří dobrým nápadům pomáhají do života rychle a s co nejvyšší mírou úspěchu. A zde se myšlenka Cyrkl potkává i s misí Institutu Cirkulární Ekonomiky, který v České republice téma nejen otevřel, ale aktivně pomáhá novým nápadům propojit se s důležitými navazujícími články.

Pokud bychom na závěr měli vyzdvihnout jedno důležité poselství, bylo by to heslo: spolupracujme na lokálních projektech a sledujte globální trendy. Nebojme se otestovat vlastní inovativní nápady a dělejme věci jinak, než bylo do teď zvykem. Aktuální situace si žádá disruptivní přístup, který pomůže byznysu být v souladu s tím, co všichni ve formě nenadálých změn počasí či procházkách ve ztichlých polích pociťujeme na vlastní kůži. V rámci spolupráce různých vědních oborů, jednotlivých výzkumných center, municipalit a především firem totiž vznikají ty nejzajímavější a nejstálejší projekty a podnikatelské plány s největším dopadem na život okolo nás.

Text je závěrečným textem z publikace, jejímž autorem jsou: Soňa Jonášová (ředitelka INCIEN), Cyril Klepek (Innovation Leader v Direct People), Michal Veselý (Chief Marketing Executive, JIC)

Publikace je ke stažení ZDE. 

Polemika: MBÚ jako riziko recyklace?

Posted on by Soňa Jonášová

Pro časopis Odpadové fórum jsme přispěli do polemiky o tom, jaká může být role MBÚ v cirkulární ekonomice a jestli nepředstavuje jisté riziko. 

V souvislosti s dosažením evropských cílů cirkulárního balíčku, bude nutné odklonit maximální množství bioodpadů ze SKO a také zásadně zvýšit efektivitu třídění odpadů. Podle aktuálních analýz odpadů SKO obsahuje až 80 % využitelných složek. Pokud by se toto podařilo naplnit, tak se v této souvislosti redakce časopisu Odpadové fórum ptá: „Nepředstavuje ve svém důsledku výstavba tzv. MBÚ potencionální riziko pro recyklaci, brzdu v přechodu na cirkulární ekonomiku a současně tak i ve svém důsledku promarněnou investici?“

Pokud jde o MBÚ komunálních odpadů, tak mohu rovnou říci, že jde nejen o promarněnou investici, ale v mnoha případech je to i taková malá past jak na starosty, tak na investory (což mohou být ty samé skupiny). Z pohledu skutečných materiálových toků jde o přetřídění SKO prakticky na dvě frakce – spalitelnou a skládkovatelnou. Vzhledem k tomu, že není možné bioodpad z této linky použít jako hnojivo, ale jen k rekultivaci skládky, tak i tuto frakci z cirkulárního pohledu vidíme jako skládkovaný tok. Druhá frakce jde k energetickému využití, jen dostane hezké mašličky a mluvíme o něm jako o „výrobku“ či „tuhém alternativním palivu“. A teď se dostáváme k největšímu paradoxu: v České společnosti je cíleně vybudována obrovská nevole proti energetickému využití, ze kterého ale na konci procesu můžeme velmi dobře dotřídit kovy a škváru použít k materiálovému užití, kdy se bavíme o cca 22-25 % škváry z původní váhy a cca 1-3 % kovů. Škvára nahrazuje (dle vzoru západu) primární suroviny ve stavebnictví, které nám dochází. A oproti tomu máme na výstupu z MBÚ dvě hromady a jedna je skládkována, druhá spalována a u té najednou děláme, jako by hořela plamínkem míru, ze kterého žádné škodliviny neunikají. Úsměvné. MBÚ je z pohledu cirkulární ekonomice mnohem níže než ZEVO. Neboť diskuze bedlivě sleduji a sama si na něj stále dělám názor, dovolím si citovat i samotné odpadáře. Pan ředitel AVE, Roman Mužík, se sám nechal ve článku pro iDnes slyšet, že “Vytřídit odpad ze směsného odpadu z černých nádob by bylo strašně drahé a hygiena je problém. Když se to vytřídí u člověka doma, dá se surovina krásně vrátit do systému.” S tím zcela souhlasím. I když by se ze směsného odpadu cokoliv vytřídilo, většinou je míra znečištění této složky tak vysoká, že není možné materiál na trhu uplatnit. To platí i o nově diskutovaném „PEVO“ což je jakési přetřídění před energetickým využitím, kde i zde je skutečně spíš úsměvná představa, že si recyklátoři citliví na nečistoty něco ze směsného odpadu odkoupí. O recyklaci můžeme mluvit jen pokud je surovina skutečně dobře tříděná a čistá na vstupu.

To, že MBÚ mluví o recyklaci jen jako o greenwashingu potvrzuje i článek na Rozhlasu s názvem „Kdo nechce, aby se efektivně třídil odpad?“, kde se explicitně uvádí plány firmy OZO Ostrava následně: „…Ta se pokusila takovou třídící linku postavit. Z většiny směsného odpadu by po dotřídění vyráběla palivo a jen menší, nezužitkovatelnou část by poslala na skládku.“ O recyklaci ani slovo.

O několik pater pod recyklací, která se v tomto spojení používá, dle mého názoru účelově, a i díky tomu, že jsme si zde vytvořili prostředí, kde říkáme třídění recyklace. Pojďme si nalít čistého vína a bavit se ne o papírových pojmech a číslech v tabulkách, ale o tom, jaké jsou skutečné zájmy těch, kteří chtějí linky stavět a co se dá s odpadem v černých nádobách dělat. Jediná správná cesta je velký tlak na třídění v domácnostech, které eliminuje vznik směsného odpadu na minimum. Ale i Evropská Unie uvádí, že u směsného odpadu je stále možné, po naplnění cílů recyklace, 25 % energeticky využívat. Tak na to nezapomínejme a nedémonizujme něco, co je rozhodně lepší než trend MBÚ, které nám sem po špatných zkušenostech nenápadně podsouvají i provozovatelé z Polska, kde technologie neplní původní představy.

A tak závěrem. MBÚ je v hierarchii mezi skládkou a energetickým využitím. O recyklaci nemůže být řeč.

 

Porfolio Jihomoravského inovačního centra doplní i cirkulární ekonomika.

Posted on by Soňa Jonášová

Velké věci začínají často malým impulsem od jednotlivců. A tak jsme téměř před rokem na základě impulsu od Jana Zemana, majitele biopekárny Zemanky a zároveň experta týmu JIC, začali zvažovat možnost spolupráce a propojení kapacit Institutu cirkulární ekonomiky s nejaktivnějším českým inovačním centrem – JIC podnikání má smysl. Dnes, po méně, než roce aktivní spolupráce můžeme ohlásit, že cirkulární ekonomika se velmi hluboce propíjí do metodik konzultačních týmů JIC a velmi brzy nás čeká multiplikace naší „Cirkulární akademie“ i do dalších regionálních inovačních center.

Na začátku bylo pro nastavení vztahů celkem rozhodující vyjasnění očekávání ze všech stran. Proč by mělo inovační centrum spolupracovat s neziskovkou? Dokážeme naučit tým základům tak pevným, aby si byli konzultanti v terénu jistí a chtělo se jim téma otevírat, i když je tak široké a propojené? Mnoho otázek, mnoho možností odpovědí. Nakonec jsme se shodli, že cílem JICu bude propsat téma cirkulární ekonomiky do aktuálních znalostí a dovedností, a kromě šíření povědomí o tématu u stávajících zákazníků umět i definovat základní příležitosti. To však jen do míry, kdy není třeba sáhnout do „expertního poolu“. Jednoduše tedy zvládnout konzultace tématu po své ose. Onen „expertní pool“ včetně individuální podpory týmu JIC přináší na oplátku INCIEN. Těžit tak společně můžeme z toho, že máme najednou mnohem více „vojáků v poli“ a tým INCIEN se tak může soustředit na dlouhodobé projekty, které často tkví ke kultivování změny legislativy a k projektům se přidat až ve chvíli, kdy je to skutečně potřeba. A to může být například při přípravě praktických worksohopů, na kterých ve firmách definujeme konkrétní oblasti, kterým se skutečně vyplatí věnovat, aby se firmy „neuvařily“ na tom, že se budou snažit být dokonalé od samého začátku.

Abychom ale maximalizovali užitek ze společně tráveného času, tak jsme do spolupráce přizvali i inovační agenturu Direct People, protože se lehce může stát (tak jak se nám to již v minulosti stalo), že některé projekty pro nás z časových důvodů (ten je u nás nejcennější složkou) mohou být oříšek. A Direct People je perfektně flexibilní a zároveň oplývá týmem inovátorů, kteří dokáží inovace nejen urychlit, ale hlavně pomáhají vyhnout se slepým uličkám. A to bývá často nejkritičtější. Slepé cesty jsou ztrátou času a absence funkčních metodik nás stojí mnoho vynaložených sil vniveč. Cirkulární ekonomika je totiž zejména o hledání synergií mezi partnery, kteří si vzájemně mohou perfektně pomoci a doplnit si svoje schopnosti, ale člověk se musí naučit opouštět svoje „milášky“, což jsou prvotní představy, které ne vždy skutečně fungují. Cyril Klepek z Direct People navíc stojí i za ideou první publikace Cirkulární Česko, a proto se nabízelo, že by vydání druhé mohlo vzniknout nově i v partnerství s JIC. A tak do sebe všechny tři dílky skvěle zapadly. Zbývalo jen nachystat průběh workshopů a akčních kroků tak, abychom se co nejrychleji dostali do bodu, kdy si budeme vědomi možností spolupráce, odhalíme svoje silné stránky a budeme schopni fungovat v praxi. Cíl byl všechno zvládnout do Mezinárodního strojírenského veletrhu, který nese jako hlavní téma Cirkulární ekonomiku a který se koná druhý týden v září. Po zvážení potřeb a časového rámce jsme navrhli následující strukturu Cirkulární akademie:

Kromě jednolivých modulů ale považujeme za nezbytné i další klíčové aspekty spolupráce mezi INCIEN a JIC. Ty může navíc ve své podstatě aplikovat při hledání cirkulárních inovací každá jiná firma či organizace. Ačkoliv se mohou zdát obecné, při budování nových produktů i služeb je důležité si je průběžně připomínat.

  • Partnerství: Pro jakékoliv formy partnerství je třeba hledat konsenzus a nastavení spolupráce výhodně pro všechny strany, které se do nich zapojí. V našem případě konzultační aktivity členů týmu JIC v terénu šetří čas INCIEN, neboť prvotní schůzky a „oťukávání“ firem pro cirkulární ekonomiku může fungovat i bez nutnosti osobní návštěvy zástupce INCIEN. My jsme však kdykoliv připraveni poradit, konzultovat vhodné kroky, nabídnout partnerskou síť a prodiskutovat možná navržená řešení. V případě, že se JIC setká s projekty mimo rámec vlastního záběru (startupy, malé a střední firmy), je do spolupráce přizvána inovační agentura Direct People, která v našem týmu může pomoci i velkým hráčům, a to díky sérii kvalitních referencí. Společně jsme tak schopno vytěžit vlastní sítě kontaktů a poskytnout pomoc a návod na aplikaci cirkulárních principů do praxe firem v mnohem širším měřítku.
  • Komunikace: téma je pro mnoho sektorů nové a z toho důvodu jsme se shodli na sladění komunikačních aktivit (ať už je to příprava publikace Cirkulární Česko 2 nebo příprava expertních kulatých stolů, které se budou konat v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, a to přímo na dílčí témata nezbytná pro přechod k cirkulární ekonomice). Společná komunikace šetří čas i finance, a tak i zdroje, které mohou být použity pro individuální poradenství, o které všem stranám jde nejvíce.
  • Otevřené inovace a sdílení: Komunikovat co největší detail jednotlivých kroků a přizývání dalších, doplňujících partnerů do hry je klíčem pro vytváření inovací otevřených pro další partnery. Jen při během třetího modulu jsme našli mnoho příležitostí pro propojení zákazníků JIC, INCIEN i Direct People a to díky sdílení kontaktů, nápadů a společné vize.
  • Inspirace: Naším cílem je inspirovat nejen firmy, které se o tématu mají zájem dozvědět více, ale i další regionální rozvojové agentury či inovační centra, aby se nebála do tématu více ponořit, osvojit si jeho základy a najít vlastní cestu, jak zahrnout konzultace v oblasti cirkulární ekonomiky do svých aktivit. Pro hlubší „ponoření“ je zde INCIEN, který je schopen kdykoliv nabídnout hlubší vhled a konkrétní metody výzkumu, odhalení konkrétních cirkulárních příležitostí či nastavení jednotlivých kroků při realizaci.

V následujících měsících budeme i ve spolupráci s další entitou, tentokrát CzechInvestem, hledat cesty, jak dostat téma do dalších regionů a zmultiplikovat tak dosavadní odvedenou práci. Pro firmy v Jihomoravském kraji máme ale dobrou zprávu již dnes – pokud Vás téma zajímá, tak kromě vřelého doporučení týmu JIC se na Vás budeme těšit na většině veletrhů, které pořádá BVV Brno. Další akcí je URBIS, který se bude konat v červnu 2020 a kam také přesouváme konferenci ODPAD ZDROJEM, abychom spojili naše téma s největší akci svého významu v České republice.

Český cirkulární hotspot zahájil svou činnost, garantem je CzechInvest

Posted on by Helena Škrdlíková

V polovině října byla oficiálně zahájena činnost Českého cirkulárního hotspotu, jehož cílem je zajistit Česku účast na globálním dění v oboru a zároveň umožnit českým nápadům růst od prvotní myšlenky až po expanzi na zahraniční trhy.

Tímto aktem se Česká republika dostává na úroveň zemí proaktivně podporujících změnu při přechodu z lineárního ekonomického modelu na cirkulární. Celý koncept i jeho činnost byla představena na mezinárodní konferenci Česko jako cirkulární hotspot v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu (MSV) v Brně.

Cirkulární ekonomika může zvýšit efektivnost firem

„Cirkulární ekonomika má velký potenciál pro zlepšení nejen životního prostředí, ale i ekonomické výkonnosti firem. Proto je toto téma pro aktivity CzechInvestu klíčové. CzechInvest dlouhodobě podporuje malé a střední podniky v různých fázích rozvoje podnikání – od start-upů po zavedené společnosti a velké investory. Principy cirkulární ekonomiky ve firmách přinášejí inovativní řešení, což jsou přesně ty činnosti, na které cílíme,“ říká Patrik Reichl, pověřený řízením agentury CzechInvest.

Iniciativa založit Český cirkulární hotspot vznikla ve spolupráci Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest s Institutem cirkulární ekonomiky (INCIEN) a Nizozemským velvyslanectvím v České republice. Koncept hotspotu také proto oficiálně na MSV představil Holanďan Hans Van Ek, poradce pro veřejně-soukromou iniciativu Holland Circular Hotspot koordinující její aktivity ve střední a východní Evropě. Kromě nizozemského velvyslanectví, INCIENu a CzechInvestu jako oficiálních aktérů se zahájení činnosti hotspotu zúčastnila i široká veřejnost, která o tuto akci projevila enormní zájem.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je DSC_5836-1024x683.jpg.

Cílem Cirkulárního hotspotu je inspirovat firmy

Posláním platformy je také inspirovat české firmy k implementaci principů cirkulární ekonomiky do jejich podnikání. I z tohoto důvodu došlo k spojení těchto hlavních aktérů. „Česká republiky je atraktivní díky kreativním lidem, rozvinuté R&D infrastruktuře a čím dál větší otevřenosti akademického výzkumu pro spolupráci s firmami za účelem progresivních inovací. Další vývoj je potřeba založit také na hospodářských trendech spojených s Průmyslem 4.0, cirkulární ekonomikou a energetickou efektivitou. K tomu se hlásíme v naší nové Strategii 2019+, dodává Patrik Reichl z CzechInvestu.

„Česko je plné firem, které se cirkulární ekonomice věnují, aniž by o tom samy věděly. Pro nás je ale důležité, abychom vytvořili systém, kde jsou ekoinovativní a cirkulární nápady podporovány od samého počátku. Pro tento ekosystém je důležitá spolupráce všech stran, a proto jsme se rozhodli spojit síly s CzechInvestem, který má již vybudovanou silnou regionální infrastrukturu, do které stačí dostat nová témata s velkým potenciálem, a tím cirkulární ekonomika bezesporu je,“ vysvětluje důvody vzájemné spolupráce Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky.

Know-how a kontakty získané v rámci svých aktivit využije CzechInvest i v rámci Českého cirkulárního hotspotu. Agentura plánuje rozšířit mapování podnikatelského prostředí o aspekty spojené s cirkulární ekonomikou a identifikovat tak mj. potřeby firem v této oblasti. V neposlední řadě plánuje CzechInvest další podporu inovačních nápadů zaměřených na cirkulární ekonomiku a ekoinovace, a to prostřednictvím svých stávajících programů, tak i prostřednictvím těch připravovaných.

INCIEN uzavřel memorandum o spolupráci s Českou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj.

Posted on by Soňa Jonášová
V pátek 13. září došlo k podpisu memoranda o spolupráci mezi INCIEN a Českou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj. INCIEN je od svého založení aktivním členem pouze platformy Slušná firma, neboť slušnost v podnikání je v našem týmu považováno za základní aspekt pro správný rozvoj podnikatelského, neziskového sektoru a vlastně celé společnosti v České republice. S partnerskými organizacemi tak v případě, že dochází k bližšímu sladění aktivit a užším synergiím ve speciálních případech podepisujeme memorandum o spolupráci.
Podepsáním Memoranda o spolupráci s Českou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj dáváme světu zprávu, že i přesto, že se INCIEN soustředí na rozvoj cirkulární ekonomiky v České republice a na Slovensku, tak je pro nás velmi důležité upevňovat pozici naší země jako cirkulárního lídra. Již dnes spolupracujeme s desítkami firem, které mohou být inspirací pro svět a Rada má naopak výborné mezinárodní vazby, které těmto firmám mohou pomoci v růstu. Ten, jak jsme se shodli, by měl být v souladu s Cíli udržitelného rozvoje, které považujeme zároveň za správný a logický rámec, který určuje i trajektorii zdravě se vyvíjejících firem. INCIEN a Rada se v rámci memoranda zavazují k transparentní, férové a aktivní spolupráci, jejímž cílem je jednak prohlubování vzájemných znalostí v tématu cirkulární ekonomice, ale taktéž realizaci společných projektů, konferencí či seminářů.
První společnou akcí bude i konference Česko jako cirkulární hotspot, kde bude příklady dobré praxe členů Rady reprezentovat Martin Hausenblas, spoluzakladatel firmy Adler, ve které se daří dělat celý proces výroby ekologicky zcela bez odpadů. Administrativní budova i logistické centrum směřují k tomu, aby byly energeticky maximálně soběstačnými stavbami a již dnes využívají oba objekty solární panely, které v Ostravě doplňují i kogenerační jednotky pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.
Více informací o konferenci naleznete na webových stránkách msv.cirkularnicesko.cz. 

Cirkulární ekonomika se poprvé bohatě představí na Mezinárodním strojírenském veletrhu

Posted on by Helena Škrdlíková

Tradiční Mezinárodní strojírenský veletrh (MSV) letos poprvé oživí velmi aktuální téma – cirkulární ekonomika. Institut cirkulární ekonomiky jako odborný garant programu chystá konferenci s  mezinárodními hosty, networkingové akce a také oficiální představení Českého Cirkulárního Hotspotu. Vše bude doprovodným programem 61. ročníku nejvýznamnějšího průmyslového veletrhu ve střední Evropě, který se uskuteční 7. až 11. října na brněnském výstavišti.

Cirkulární ekonomika je jednou z priorit rozvoje Evropské unie a zároveň logickým vyústěním velkého tlaku současného průmyslu na přírodní zdroje, kdy jen malý zlomek z nich využíváme opakovaně. Přitom recyklace zdrojů ve spojení s inovacemi přináší skvělé příležitosti pro byznys, jak návštěvníkům ukáže letošní panel o cirkulární ekonomice na MSV.

 „Je pro nás ctí být odborným garantem celého panelu o cirkulární ekonomice. S velkou radostí pozorujeme, že laická i odborná veřejnost se o toto téma stále více zajímá. Prostřednictvím našeho programu chceme firmám ukázat, kde mohou s přechodem na oběhové hospodářství začít, dát jim inspiraci a seznámit je s těmi, kteří jim v začátcích mohou být nápomocní,“ popisuje účel akce Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky.

Česko se zapíše na cirkulární mapu světa

Hlavním bodem cirkulárního panelu bude celodenní konference v úterý 8. října – Cirkulární ekonomika – trendy a inspirace pro každou firmu. Mezinárodní i tuzemští řečníci na ní představí nejnovější trendy cirkulární ekonomiky, osvědčené možnosti financování při přechodu na oběhové hospodářství a také inspirativní počiny z české praxe.

V úterý odpoledne svůj prostor dostane téma cirkulární ekonomiky ve strojírenství a ocelářství. Vrcholem pak bude přednáška bývalé holandské ministryně životního prostředí a současné předsedkyně dozorčí rady holandského Cirkulárního Hotspotu, Jacqueline Cramer. Pohovoří o nově vznikající globální síti cirkulárních hotspotů a následné oficiálně představí koncept českého Cirkulárního Hotspotu. Tato iniciativa zajistí Česku účast na globálním dění v oboru a zároveň umožní českým nápadům růst od prvotní myšlenky až po expanzi na zahraniční trhy.

Bohatý úterní program uzavře křest publikace Cirkulární Česko 2, která navazuje na loňskou historicky první studii o cirkulární ekonomice v Česku. Institut cirkulární ekonomiky na ní spolupracoval s inovační agenturou Direct People a Jihomoravským inovačním centrem. Ani závěrečný networking a diskuze nebude ochuzena o cirkulární zážitek. Návštěvníci budou moc ochutnat pivo z vyčištěné vody či sušenky z pivovarského mláta.

Experti poradí s eko-designem či zelenou energií

Panel o cirkulární ekonomice bude pokračovat také ve čtvrtek, kdy se hned dopoledne odehraje fórum klastrů odpadového hospodářství zemí V4. Na programu budou nejnovější trendy k tématu cirkulární ekonomiky a networking členů. Ve čtvrtek odpoledne se pak mohou zájemci sejít u kulatých stolů spolu s odborníky a probrat konkrétní otázky či zkušenosti k cirkulární ekonomice při moderované diskuzi. „Budeme postupně řešit témata jako digitalizace výroby, přechod na zelenou energii, využití vody ve výrobě či eko-design,“ vyjmenovává Soňa Jonášová. Pro zástupce firem jde o ideální příležitost se seznámit s lidmi z praxe a dozvědět se o konkrétních možnostech pro svůj podnik. Partnerem kulatých stolů je Jihomoravské inovační centrum.

Další informace a podrobný program konference i dalších doprovodních akcí naleznete zde. Pokud už nyní víte, že se chcete konference zúčastnit, zaregistrujte se zde.

Jak jsme (NE)projednali znovuotevření skládky v Ďáblicích.

Posted on by Soňa Jonášová

V půlce června se v Ďáblicích mělo v rámci veřejného projednání diskutovat o tom, co si místní obyvatelé myslí o znovuotevření již zrekultivované části skládky. Výsledek? Oznamovatel, firma FCC se na jednání nedostavila. Respektive dostavila, ale změnu místa dostala oznámené dopředu ne 5, ale 4 pracovní dny. A to se přeci nedělá, že. A tak se celá akce ukončila dříve, než byla zahájena a to i přesto, že oznamovatel i jeho projektový tým dorazil. Jen možná vymysleli nějaký chytrý mezikrok, který je lepší si promyslet před tím, než se vystaví veřejnému puči. Co si budeme povídat. O znovuotevření kromě oznamovatele nikdo nestojí.

Nad chováním některých firem zůstává rozum stát. Zejména v momentě, kdy na veřejné projednávání znovuotevření již zrekultivované části skládky v Ďáblicích oznamovatel jednoduše odmítne vystoupit. A tím pádem je projednávání zrušeno. Odsunuto. Dozvěděl se totiž o změně místa projednávání ne o 5, ale jen o 4 dny dříve. Na akci přijel. Stejně tak jako projektový tým celého záměru. Tak se alespoň podívejte na to, co si o skládkování v městské části Praha Ďáblice myslí místní obyvatelé. Shrnout by se celá mnohaletá kauza dala pár stejnými slovy – odsuny konce, plané sliby, sliby, sliby.

Pan místostarosta ukazuje, do jaké výšky se plánuje skládka „dorovnat“. Jedná se o dominantu, která je lehce pozorovatelná i z nízké (ale zelené!) střechy místního kulurního domu.

Výsměch

„Vedení městské části Praha Ďáblice a všech obyvatel, kteří dorazili, mi bylo líto, když jsme se všichni hned po začátku dozvěděli, že se veřejné projednání ruší z důvodu, že změna místa konání projednání z centra Prahy (Škodova paláce) do Obecního domu v Ďáblicích byla oznámena firmě FCC4 dny a ne 5 dní předem?! To je výsměch všem. Ministerstvo životního prostředí má v úmyslu oddálit konec skládek v Česku o dalších 6 let, z roku 2024 na 2030, aby si skládkaři stihli přivydělat další miliardy. Které ani náhodou neinvestují, co nejdřív to jde, do recyklace. Proč? Shora je k tomu netlačí nic, zespoda několik desítek důchodců, kteří problém řeší od 90. let a nové mladé rodiny s dětmi – tedy „jen” vedení města a obyvatelé, kteří se skládkou musí žít.“ Dodala k akci Nikola Hurychová z Platformy pro udržitelný rozvoj a etiku, která se ake zúčastnila také.

Souhlasíte s tím, že by se skládkování ve 21. století mělo říci jednoznačné NE a materiály by se měly využívat smysluplně? Podepište naši výzvu pro Konec doby skládkové na www.konecdobyskladkove.cz. Motivace pomoci lidem, kteří proti podobným projektům bojují již dekády nám dává smysl stejně tak jako příležitost přeměnit odpady na cenné zdroje.

Zápis z jednání je k dispozici ZDE. Pro mě z něj vyplývá, že se i přes mírné rozhořčení nemohu zapomínat představit.